Zlomek vteřiny po Velkém třesku byla všechna hmota rozdělena na základní stavební kameny. Původní, nerozdělená hmota navždy zmizela. Přesto vědci předpokládají, že takováto hmota existuje i v dnešním vesmíru - v jádrech velmi hustých objektů - v takzvaných neutronových hvězdách. Zajímavé výsledky založené na pozorování neutronové hvězdy EXO 0748-676 jsou publikovány v listopadovém čísle časopise Nature.
Známý radioteleskop v Jodrell Bank na severozápadě Anglie má po dvou letech práce zcela novou odraznou vrstvu. Tato úprava výrazně zlepšila citlivost 45 let starého teleskopu.
STS-113 bude šestnáctý let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Raketoplán Endeavour bude pokračovat v rozšiřování stanice. Ke stanici dopravívnější díl P1.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 42
Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.
V pátek 8.11.2002 v 24:00 UT proběhne v centru John C. Stennis test hlavního motoru raketoplánu. Poprvé v historii bude průběh testu možno sledovat na internetu.
Dnes se mi dostala nemilá informace, že možná další hvězdárna zmizí ze světa. O které hvězdárně mluvím se dočtete dále.
V průběhu letošního roku provede Čína poslední nepilotovaný start kosmické lodi před vysláním svého kosmonauta na oběžnou dráhu Země.
Již několik let astronomové intenzivně hledají hvězdy pocházející z první generace hvězd v Galaxii. Tyto hvězdy jsou složeny výhradně z vodíku a helia pocházejících z Velkého Třesku. Zatím nebyly takovéto hvězdy nalezeny a vznikly pochyby, zda takovéto hvězdy ještě v současnosti existují. Poslední objev ukazuje možnost nalezení takovýchto hvězdných reliktů z dob vznikajícího Vesmíru a tím studovat "neznečištěný" materiál pocházející z Velkého Třesku.
Výlety do vesmíru se mohou stát mnohem dostupnějšími než dnes. Použitím modernějších raket a opakovaným využíváním jejich komponent je možné zlevnit jeden výlet na pouhých $15 000.
Zcela netradiční a přitom velmi elegantní metodu k průzkumu vnitřní struktury Jupiterova měsíce Europa navrhuje americký oceánolog z MIT. Místo vypravení nákladné sondy, která by se provrtala skrz ledovou kůru, by mohlo stačit vysadit na povrchu tohoto měsíce "elektronické ucho".
Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.
Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.
Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.
ESA v příštích letech utratí 50 milionů euro projekt sond nové generace. Ty budou levnější a chytřejší. Plán je založen na komponentách použitelných pro různé sondy. Nové sondy se tedy nebudou připravovat od nuly, ale základní sytémy budou připraveny.
21. října 2002 podepsala ministrině zahraničí Chilské republiky María Soledad Alvear a zástupce ESO Dr. Catherine Cesarsky dohodu, která opravňuje ESO založit novou observatoř v Chile.
Toto nové centrum bude Atacama Large Millimeter Array (ALMA) - největší pozemní astrnomický projekt pro příští desetiletí.
Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).
Převážná část energie Země pochází z nitra Slunce. Jen malá část energie na naší planetě uchovávaná v rotaci Země a v radioaktivních prvcích pochází ze sluneční mlhoviny. To je velmi stará energie, kterou naše planeta uchovává jako dědictví od doby, kdy vznikla. Zděděná energie je jen zlomkem z celkového množství energie Země, zatímco podstatná část energie naší planety je "nová", neboť byla uvolněna před nedávnem v nitru Slunce.
Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.
Pomocou Hubblovho vesmírneho teleskopu objavili astronómovia doteraz najmladšiu a najmenšiu galaxiu. Tento modrý trpaslík podporuje novú teóriu o vzniku vežkých a malých hviezdnych systémov, informoval The Astrophysical Journal.
Celý vesmír je popretkávaný sieťou galaxií, ktoré obklopujú nespočetné množstvo "dutých priestorov" - obrovských oblastí, v ktorých nie je skoro žiadna hmota. Ale aj z toho mála, ktoré neodčerpali príťažlivé sily vežkých galaxií, môžu vzniknúť hviezdy, potom hviezdokopy a dokonca aj galaxie.
Pokračování: SME
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4