Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Ostatní

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.
Jiří Dušek Ostatní

Astronomická mapa České republiky

Astronomická mapa České republiky, je projektem Sdružení hvězdáren a planetárií. Bude zdarma k dispozici pro všechny členy SHaP, resp. návštěvníky institucí, které budou v publikaci uvedeny (počet poskytnutých výtisků bude záviset na finálním nákladu).
František Martinek Sluneční soustava

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

sun_shade.jpg
Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.
Pavel Suchan Ostatní

sté narozeniny pana Emila Škrabala

18. července 2006 oslaví čestný člen České astronomické společnosti a člen Společnosti pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS) Prof. Ing. Emil Škrabal, DrSc. z Brna 100. narozeniny.
František Martinek Kosmonautika

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze

genesis-1.jpg
Dne 12. července 2006 se uskutečnil na ruské raketové základně Jasnyj komerční start rakety Dněpr, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila experimentální modul Genesis 1, vyrobený americkou společností Bigelow Aerospace. A právě podobné levnější nafukovací moduly by mohly v nedaleké budoucnosti otevřít cestu většímu počtu zájemců o pobyt ve vesmíru a přispět tak k rozvoji kosmické turistiky.
František Martinek Ostatní

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Tři noví Trojané u Neptuna

Trojane.jpg
Tři nové objekty, "zamčené" na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj). Objev je důkazem, že Neptun, stejně jako jeho blízký příbuzný Jupiter, drží na své oběžné dráze početné skupiny Trojanů, a že tyto planetky pravděpodobně pocházejí ze stejného zdroje. Také to zvyšuje počet známých Neptunových Trojanů na čtyři.
František Martinek Úkazy

Průlet planetky 2004 XP14

04XP14b_0002c.jpg
Potencionálně hazardní asteroid 2004 XP14, který ráno 3. 7. 2006 minul naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 432 000 km, bylo od nás možné pozorovat za velmi dobrých geometrických i meteorologických podmínek o pár hodin později, večer po setmění 3. 7. 2006 poblíž zenitu v souhvězdí Draka jako objekt přibližně 12. magnitudy. Přiložený snímek ukazuje pohyb asteroidu během 240 sekundové expozice, pořízené ve 20 h 49 m UT (světového času) dalekohledem o průměru 0,3 m a kamerou SBIG ST-7 na hvězdárně v Úpici.

Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice

František Martinek Hvězdy

Hvězdu Beta Pictoris obklopují dva disky

Beta_Pictoris-disk2_1.jpg
Detailní snímky okolí hvězdy Beta Pictoris (ze souhvězdí Malíře), které byly pořízeny pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), potvrdily přítomnost ne jednoho, ale hned dvou prachových disků, obklopujících hvězdu. Fotografie tak poskytují nové důkazy pro existenci přinejmenším jedné planety velikosti Jupitera, obíhající kolem pozorované hvězdy.


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »