Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Perminov: není nutno spěchat s letem na Mars

mars_base.jpg
Hlavní představitel ruské Federální kosmické agentury (FKA) Anatolij Perminov v průběhu internetové diskuse, zaměřené na problémy mezinárodní spolupráce v oblasti dobývání vesmíru, označil plány NASA vyslat pilotovanou expedici na Mars ve třetím nebo ve čtvrtém desetiletí tohoto století za uskutečnitelné, avšak příliš drahé.
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 4/2004

astropis_200404.jpg
Vyšel nový Astropis 4/2004. Časopis je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay.
  • J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni II
  • V. Kopecký: Genesis: neslavný konec slavné mise
  • M. Pauer: Za tajemstvím planet a asteroidů

Stále hledáte vhodný dárek k Vánocům? Věnujte svým blízkým naše předplatné a dokažte to dárkovým certifikátem! Darujete-li náš dárkový certifikát do konce roku, dostane příjemce navíc CD "10 let časopisu" zdarma! Více na stránkách časopisu Astropis.

František Martinek Sluneční soustava

Aktuality ze Saturnu a Titanu

Titan_oblak.jpg
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.
František Martinek Kosmonautika

Atmosférický balón pátrá po antihmotě

BESS-Polar.jpg
Mezinárodní vědecký tým vypustil v Antarktidě výškový atmosférický balón s vědeckým vybavením, umístěným na plošině zavěšené na dlouhém laně pod balónem. Hlavním úkolem vědeckého vybavení je pátrat po antihmotě. Jedná se o velmi vzácné a obtížně detekovatelné kosmické částice. Tým se bude snažit pochopit původ antihmoty ve vesmíru a najít důkazy pro existenci Hawkingova záření, jež má původ v tzv. "vypařování" černých děr. Tuto teorii vypracoval Stephen Hawking z Cambridge University ve Velké Británii.
Jiří Dušek Ostatní

Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.

Jana Tichá Úkazy

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

Lukáš Turek Ostatní

Nová hvězdárna Zlín

160-557_41.jpg
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Největší plovoucí těleso na Zemi

Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004)
Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004)
V Antarktidě se 13. prosince 2004 ulomil na ostrově Ross obrovský ledovec známý jako B-15A Iceberg. Nyní je největším plovoucím tělesem na naší planetě. Tento obrovský kus ledu (3.000 km2) svou velikostí odpovídá Libereckému kraji nebo polovině kraje Moravskoslezského. Američtí vědci odhadli, že obsahuje dostatečnou zásobu sladké vody, která by stačila na 80 let pro celé povodí Nilu v Egyptě.
redakce Vzdálený vesmír

Přednáška: Jak vznikl vesmír?

Dne 21. 12. 2004 se v posluchárně M III Technické fakulty ČZU v Praze od 15:30 hodin uskuteční přednáška Dr. Pavla Voráčka (Lund University / Observatory, Švédsko) Jak vznikl vesmír?. Po přednášce bude diskuse k tématu.
František Martinek Kosmonautika

Astronomická družice Gravity Probe-B zahájila výzkum

GPB-satellite.jpg
Dne 7. 9. 2004 informovala NASA o ukončení etapy zkoušek na oběžné dráze a postupném uvádění do provozu vědecké družice Gravity Probe-B a o zahájení hlavní fáze letu - plnění zadaného vědeckého úkolu. Ve skutečnosti k tomu došlo poněkud dříve - 27. srpna - čili 129 dnů po navedení družice na oběžnou dráhu kolem Země.
Jiří Dušek Ostatní

Triedr - nejjednodušší dalekohled I

Je to k nevíře, ale tahle soustava čoček a skleněných hranolů, jejichž základní konstrukce se od počátku dvacátého století příliš nezměnila, je dosud nejdostupnější kvalitní astronomický dalekohled. Samozřejmě, triedr má jistá omezení, ale jinak je s ním na co koukat. Posuďte sami.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Druhý blízký průlet okolo Titanu

cassini-titan2-splotches-bg.jpg
Kosmická sonda Cassini úspěšně dokončila další blízký průlet nad Saturnovým měsícem Titan. Jde o poslední těsný průlet před vypuštěním evropské sondy Huygens, ke kterému má dojít o Štědrém dni. Obrazové a radarové informace nashromážděné během tohoto blízkého průletu umožní srovnání se snímky získanými 26. října během prvního blízkého průletu.

Obrázek pochází z druhého průletu okolo Titanu. Snímek byl pořízen z výšky 125 900km, rozlišení je 735m/pixel.

František Martinek Kosmonautika

Nový plán výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS

RS_ISS-1.jpg
Výstavba Mezinárodní kosmické stanice ISS byla přerušena po tragické havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003. Starty raketoplánů byly zastaveny, obsluhu stanice zajišťují pouze ruské Sojuzy a Progressy. V současné době se počítá s obnovením startů raketoplánů v květnu 2005, i když zde může ještě nastat posun na pozdější datum. Teprve po uskutečnění letu STS-114 bude definitivně jasno, jak bude výstavba ISS dále probíhat.
Jan Urban Ostatní

Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc

Zajic_1-1.jpg
V úterý 7. prosince 2004 se vydal na svoji poslední pouť mezi hvězdy nestor vlašimské hvězdárny Jan Zajíc. Za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. V lednu 2005 by se dožil pětadevadesáti let.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.
Libor Lenža Ostatní

Knižní svět astronomie a fyziky

Celkový soubor alespoň těch základních knih o astronomi, fyzice a také meteorologii jsme jen stěží hledali přehledně uspořádané na jednom místě. Tuto službu nyní zajišťuje Nakladatelství Aldebaran - www.nva.cz. Chcete-li sami pro sebe nebo někomu z blízkých udělat radost astronomickou knihou, můžete si prohlédnout nabídku téměř 60 titulů.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »