Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.
W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)Přibližně jedna ze čtyř hvězd podobných Slunci může vlastnit planety podobné velikosti, jako je naše Země. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných NASA a University of California. Tato studie je nejrozsáhlejším a nejdetailnějším "sčítáním planet" podle jejich hlavní charakteristiky.
Znak poslední mise raketoplánu Discovery. Autor: NASAV květnu si svou poslední misi odbyl raketoplán Atlantis (pokud nedojde ke schválení dodatečné mise STS-135, jež by mu byla svěřena), nyní je řada na jeho kolegovi jménem Discovery. Při svém 39. a posledním letu navštíví kosmickou stanici ISS a doručí na ni nový modul. A nejen to, raketoplánem se do kosmu také sveze první humanoidní robot. NASA ale zajisté zklame všechny příznivce filmů sci-fi, robot totiž nebude vypadat jako Arnold Schwarzenegger.
Mezinárodní kosmická stanice ISSEvropská kosmická agentura ESA vyhlásila výzvu k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů za hranici nízké oběžné dráhy. Obsahem výzvy mohou být experimenty, systémy, subsystémy i jednotlivé komponenty kosmických lodí a demonstrace technologií či operací. Jedním z hlavních důvodů pro vyhlášení výzvy bylo rozhodnutí vedoucích kosmických agentur o prodloužení životnosti ISS do roku 2020. Výsledek výzvy by měl pomoci k přípravě programové náplně využívání ISS pro Ministerskou radu ESA v roce 2012.
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeZápadočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími partnery pořádá setkání s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc., které se uskuteční v termínu 3. listopadu 2010 v Plzni.
Luboš KohoutekČeská astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2010 RNDr. Luboše Kohoutka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 3. 11. 2010 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Země z pohledu astronoma“. Po předání bude následovat autogramiáda - knihu "Země z pohledu astronoma" bude možno zakoupit během autogramiády. Na předání ceny i na laureátskou přednášku s autogramiádou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 148 z 1. 11. 2010.
Vyhledávací mapka pro listopad 2010. Autor: Petr Horálek. Zájemcům o pozorování komety 103P Hartley přinášíme vyhledávací mapku na listopad. Kometa je nyní po měsíčních nocích opět dobře pozorovatelná, je však doménou výhradně druhé poloviny noci. Nejlepší období pro pozorování komety bude od počátku listopadu až do konce jeho druhé dekády. Tehdy na obloze opět začne rušit Měsíc.
30 astronomických let Hvězdárny a planetária Johanna Palisy
Dvacáté století bývá často označováno jako "Zlaté století astronomie", jenže už uběhla celá dekáda století jednadvacátého a astronomické objevy se stále vrší exponenciální řadou, možná jednou tohle století pojmenujeme jako "Platinové století astronomie". Zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie se rozvíjí velmi dynamicky.
Stanice ISS. Autor: NASANefunkční satelity nebo jejich zbytky na oběžné dráze jsou stále větším problémem a hrozbou aktuálním misím, díky radarovému monitorování nízké oběžné dráhy se však daří případné nebezpečí včas odhalit. Pozorným očím tento týden neunikl ani zbytek amerického satelitu na možné kolizní dráze se stále obydleným orbitálním komplexem a ten tak mohl včas satelitu uhnout. V uplynulých dnech se toho ale dělo více, pojďme se na tyto události podívat blíže.
KalendářZ městského úřadu v Rokycanech jsem dostal dotaz, který možná řešilo více čtenářů: "Kdy v roce 2011 začíná první týden". Šlo o rozlousknutí problému, kdy se vlastně na rokycanské radnici bude oddávat, když svatby připadají na každou lichou sobotu.
Objev ledu na planetce Cybele - ilustrační obrázekPřítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.
Discovery se připravuje na transport do KSC
Občas je zapotřebí raketoplán dopravit na nějaké vzdálenější místo. Nejčastěji tato situace nastává, když po návratu z kosmického letu nemůže z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek přistát v
Kennedyho vesmírném středisku (KSC). V takovém případě se jako náhradní místo přistání používá Edwardsova
letecká základna, která se nachází v Kalifornii. K tomu, aby mohl být
raketoplán připraven na další let do vesmíru se musí opět dostat na Floridu do KSC, což je více než 3 600 km vzdušnou čarou, prakticky přes celé Spojené státy. Jak tento přesun zařídit?
Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDTRaketoplán Discovery již několik týdnů stojí na floridské startovací rampě 39A a NASA stroj připravuje na jeho poslední misi STS-133, jeho start k Mezinárodní kosmické stanici s novým modulem je momentálně naplánován na 1. listopadu. Nad jasným horizontem se však začínají stahovat mraky, obrazně i doslova. Floridský kosmodrom může být v blízké době zasažen tropickou bouří (doslovné mraky nad obzorem) a z potrubí raketoplánu uniká toxické palivo (obrazné mraky nad obzorem).
Kosmická bublina - vznik nových hvězdVědecký pracovník Astronomického ústavu AV Mgr. Richard Wünsch, PhD. získal dnes ocenění Akademie věd "Pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce". Ve svém výzkumu se zabývá například tvorbou hvězd a s tím souvisí také vesmírné útvary, které bychom mohli označit jako kosmické bubliny.
Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.Až na středních školách se často setkáváme s tím, co nás v největší míře ovlivní na zbytek života. Jsou to slova oblíbených učitelů, slova neoblíbených učitelů nebo školní projekty, do kterých jsme se zprvu zdaleka nechtěli ani pustit, dokud nás to samo v průběhu práce nezačalo oslovovat. Pak už prvotní nechuť zmizela, přišly první noci strávené pod hroudou zajímavých knih (dneska pod kupou informací na internetu). Že se astronomií člověk může "naočkovat" téměř jen náhodou, nám potvrdí Tomáš Gráf.
Asteroid Vesta na fotografii z HST (únor 2010)Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil v únoru letošního roku nové snímky poměrně velkého asteroidu Vesta, které pomohou vědcům upřesnit plány pro setkání americké sondy DAWN s touto planetkou, které se uskuteční 11. července 2011.
Hvězdárna M. Koperníka v BrněZastupitelstvo města Brna na svém posledním zasedání 5. října 2010 po krátké diskuzi odsouhlasilo změnu zřizovací listiny, kterou se mj. mění i název brněnského centra popularizace astronomie a příbuzných přírodních věd na "Hvězdárna a planetárium Brno".
Představa vzhledu americké sondy MAVEN, určené k výzkumu MarsuNASA dala minulý týden (tj. počátkem října 2010) zelenou přípravě kosmické sondy k Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution), která se bude snažit zjistit, jak a proč ztratila rudá planeta před 3 až 4 miliardami let podstatnou část své atmosféry.
Přesvětlené místo - Tábor (foto P. Suchan)Česká astronomická společnost byla u českých začátků snahy omezit světelné znečištění (začalo to tiskovou konferencí v roce 2001) a soustavně se této problematice věnuje. Světelné znečištění se nyní dostává do volebního programu, prozatím jedné politické strany. Česká astronomická společnost podporuje tuto snahu ochránit noční životní prostředí a zpříjemnit život obyvatel měst.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
