Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Libor Lenža Úkazy

Jak jsem si užil zákryt Venuše

Výstup Venuše 2007-06-18
Výstup Venuše 2007-06-18

V pondělí 18. června 2007 jsme se konečně dočkali. Očekávaný zákryt planety Venuše naším nejbližším vesmírným sousedem – Měsícem – měl nastat v odpoledních hodinách. Předpověď počasí byla slibná a nakonec se zcela potvrdila. Ve Valašském Meziříčí jsme tak mohli sledovat jak vstup Venuše za měsíční disk, tak výstup. Na některých místech však překážely drobné obláčky.

Jaromír Holubec Úkazy

Fotografování zákrytu Venuše Měsícem z ruky

vyrez, expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
vyrez, expozice 1/320, 80 ISO, stabilizátor obrazu, foto z ruky při stání s oporou zad.
Zasílám Vám snímky z konečné fáze zákrytu Venuše Měsícem ze dne 18. 6.2007 v cca 16, 50 hod. Přes postupující mraky počasí přálo a tak bylo umožněno zhlédnout nejen fázi Měsíce, ale i fázi Venuše ve dne.
František Martinek Sluneční soustava

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.
Petr Horálek Úkazy

TP98: Měsíc 18. června zakryje Venuši

Dnešní rok je poměrně výjimečný na zákryty planet Měsícem. Mohli jsme sledovat už dvakrát zmizení i znovuobjevení Saturnu s jeho prstenci, a to 2. března a 22. května. Saturn se za Měsíc za dobrých pozorovacích podmínek zase skryje nad územím České republiky až v roce 2025 (do té doby proběhnou nad naším územím ještě tři, ale poměrně špatně pozorovatelné zákryty Saturnu).

Nicméně, i když krásnou planetu s prstenci v této situaci dlouho neuvidíme, naskýtá se ještě jedna velmi zajímavá příležitost. Půjde o zákryt třetího nejjasnějšího tělesa oblohy - planety Venuše.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. č. 98 z 15. 6. 2007

Petr Sobotka Sluneční soustava

Další dva aktivní měsíce Saturnu

Nové aktivní měsíce Tethys a Dione
Nové aktivní měsíce Tethys a Dione
Zdá se, že se ve sluneční soustavě rozšíří rodina sopečných a eruptivních měsíců planet. Nejen Jupiterův měsíc Ió nebo třeba Saturnův Enceladus, ale také další Saturnovy měsíce Tethys a Dione chrlí do vesmíru částice.
Jakub Koukal Ostatní

Expedice LEPEX 2007

Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.

Luboš Brát Hvězdy

Proměnné hvězdy na letním krkonošském nebi

praktikum2007-piczzcas.jpg

aneb Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd letos poprvé v Krkonoších
Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti pořádá pro zájemce o stelární astronomii a proměnné hvězdy jako každoročně letní pozorovací praktikum. Oproti minulým rokům, kdy se tato praktika konala na hvězdárně ve Vyškově (a dříve ještě ve Ždánicích) na Moravě se letošní praktikum uskuteční v Krkonoších v Peci pod Sněžkou. Výjimečně čistá obloha a minimální světelné znečištění poskytují pozorovatelům výborné podmínky pro sledování hvězdné oblohy.

František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové pátrají po vyhozených supermasivních černých dírách

Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, unikající pryč z galaxie mimořádně vysokou rychlostí? Důkaz o rychlém úprku v důsledku obrovské mezigalaktické kolize? To je právě to, po čem astronomové Erin Bonning (Paris Observatory) a Gregory Shields a Sarah Salviander (The University of Texas at Austin) pátrají. Výsledky své práce prezentovali na 210. konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu (Havajské ostrovy).
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Kosmické hloubkové vidění

spitzer_orbit.jpg
Pro prostorové, tzv. hloubkové vidění, využívají astronomové jedinečnou heliocentrickou oběžnou dráhu Spitzeru. Mohou nyní určit vzdálenost neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru (např. černých děr).
Miroslava Hromadová Exoplanety

Na exoplanetě trvá rok 31 hodin

tres-3.jpg
Ve vzdálenosti 800 světelných let od Země byla objevena exoplaneta TrES-3, jejíž rok trvá pouhých 31 pozemských hodin (1 a 1/3 dne). Je asi 2krát hmotnější než Jupiter a protože se nachází blízko u své mateřské hvězdy, je velmi horká (1 500 K).
František Martinek Ostatní

Vyhodnocení výtvarné soutěže na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Výtvarná soutěž na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Výtvarná soutěž na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlásila v březnu letošního roku výtvarnou soutěž pro mládež s názvem „Slunce – moje hvězda“. Akce se konala v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku (International Heliophysical Year – IHY 2007). Jak již napovídá název soutěže, hlavním tématem bylo Slunce a vše, co s ním souvisí. Soutěž byla určena pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.
František Martinek Hvězdy

Nejchladnější hnědý trpaslík

Kresba hnědého trpaslíka ULAS J0034-00.
Kresba hnědého trpaslíka ULAS J0034-00.
Nejchladnější známý hvězdný objekt za hranicemi naší Sluneční soustavy poskytuje astronomům nový pohled na rozdíly mezi hmotnými planetami a nejmenšími hnědými trpaslíky. Nově objevené těleso bylo pojmenováno ULAS J0034-00 a nachází se v souhvězdí Cetus (Velryba). Jeho povrch má rekordně nízkou teplotu 600 až 700 K (tj. 327 až 427 °C), což je nejnižší hodnota zaznamenaná u osamělého hnědého trpaslíka. Kromě toho tento hnědý trpaslík je relativně velmi lehký – jeho hmotnost se odhaduje na 15 až 30 hmotností planety Jupiter (ačkoliv obě tělesa mají přibližně stejný průměr).
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxii M 81 sluší růžová

Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Dokonale vybarvená spirální galaxie známá jako Messier 81 (zkráceně M 81) vyhlíží velmi impozantně na tomto novém složeném snímku, vytvořeném na základě fotografií, pořízených pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST, Hubblova kosmického dalekohledu HST a družice Galex (Galaxy Evolution Explorer). M 81 je velkolepá spirální galaxie, což je dáno jejími elegantními spirálními rameny, která se zatáčejí v celé své délce do středu galaxie. Galaxie M 81 se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů světelných roků v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o jednu z nejjasnějších galaxií, kterou můžeme pozorovat pozemními dalekohledy.


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »