Články

13.06.2005 18:35 Luboš Brát Hvězdy

Nova Aql 2005

Dne 10.6. 2005 oznámil Grzegorz Pojmanski, Warsaw University Astronomical Observatory (vsnet-alert 8440) z projektu ASAS (The All Sky Automated Survey), že byl detekován nový objekt - nova nebo trpasličí nova o jasnosti 11mag. Objekt se nadále zjasňoval

13.06.2005 11:01 František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.

10.06.2005 14:22 Veselý Jan Hvězdy

Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou

Zdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.

10.06.2005 13:35 František Martinek Sluneční soustava

Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Skupina amerických a evropských vědců oznámila, že na měsíci Titan mohou existovat sopky, které vyvrhují do jeho atmosféry metan. Vyplývá to z pozorování, která provedla americká sonda Cassini a evropský průzkumný modul Huygens, který počátkem roku přistál na povrchu Titanu.

09.06.2005 17:20 František Martinek Hvězdy

HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.

08.06.2005 14:47 František Martinek Ostatní

Meziříčská stavebka úspěšně propagovala Hvězdárnu Valašské Meziříčí

Zdařilá propagace Hvězdárny Valašské Meziříčí se povedla studentům třetího ročníku Střední průmyslové školy stavební (SPŠS) ve Valašském Meziříčí. Přihlásili se totiž do soutěže, vyhlášené Svazem výrobců vlnitých lepenek (SVVL), která byla určena studentům středních škol se stavebním zaměřením. Úkolem studentů bylo co nejdokonaleji ztvárnit některou z dominant města, ve kterém škola sídlí, výhradně za použití vlnité lepenky - ekologického obalového materiálu.

07.06.2005 12:13 František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.

06.06.2005 15:06 František Martinek Úkazy

Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Během pozorování oblohy Marsu pomocí panoramatické kamery se zeleným filtrem na robotu Spirit (přistání na Marsu 4. 1. 2004) se podařilo zaregistrovat neznámý úkaz v podobě úzké světelné stopy (na připojeném obrázku je zhruba uprostřed). Některá média spekulovala o výskytu UFO, avšak astronomové jednoznačně prohlásili, že se může jednat buď o jasný meteor v atmosféře Marsu nebo o fotografii některé ze 7 dřívějších kosmických sond, které se stále ještě nacházejí na oběžné dráze. Fotografie byla pořízena 7. 3. 2004.

06.06.2005 11:43 František Martinek Kosmonautika

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.

06.06.2005 07:54 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 23. týdnu (6. - 12. června 2005)

Přehled astronomických úkazů na 23. týden (6.6.-12.6.2005).

05.06.2005 22:55 Zdeněk Bardon Multimédia

Z.Bardon: IC5067 - Pelikán

Mlhovina IC5067 v souhvězdí Labutě jinak dobře známou pod názvem Pelikán.Fotografie vznikla ve středu 01.06.2005 večer na pozemku hvězdárny Úpice slaskavým svolením RNDr.Markové - ředitelky hvězdárny. Hvězdárenský pozemekje totiž jedno z mála míst kde fotografování tolik neruší světelnéznečištění a projíždějící vozidla nesvítí přímo do objektivu.

04.06.2005 19:37 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň Speciál S2/2004 - Planetární stezka

Vyšlo speciální čísloPovětroně,věnované Planetární stezce v Hradci Králové.Na jeho čtyřiadvaceti stranách najdete nejprve obecný text o vzdálenostechve vesmíru (nejen ve sluneční soustavě), nákres velikostí Slunce a planeta informaci o extrasolárních planetách obíhajících okolo cizích hvězd.Dále je přetištěno 15 informačních tabulí, přesně takových,jako na planetární stezce. Na každé jsou uvedeny aktuální základníúdaje o tělese, některé zajímavosti, mytologický původ jeho jména,astronomická značka a také mapka Nového Hradce Králové s vyznačenoustezkou a zastávkou.

Při cestě sluneční soustavou přejeme pěkné počasía hlavně mnoho radosti z poznávání přírody.(Mimochodem jsme při dnešním slavnostním otevření stezkyse všemi 80 účastníky pěkně zmokli.)

03.06.2005 15:40 Jiří Grygar Sluneční soustava

Největší Češi na nebesích

Blížící se finále ankety České televize o největšího Čecha vzbuzuje v nejednom televizním koncesionáři smíšené pocity. Anketa totiž spíše vypovídá o stavu mysli a předsudcích současné české společnosti, než abychom ji mohli přijmout za směrodatné vodítko pro nalezení skutečných největších Čechů.

Jelikož čeští astronomové mají už řadu desetiletí možnost navrhovat Mezinárodní astronomické unii pojmenování planetek, které objevili, připojuji srovnání výsledků ankety s touto dlouhodobou "dvoranou slávy na nebesích", Z povahy věci vyplývá, že to astronomické ocenění je díky trvanlivosti a nedostupnosti planetek mnohem dlouhodobější připomínkou významných osobností české historie i současnosti než jedna nepříliš zdařilá anketa.

03.06.2005 14:06 František Martinek Kosmonautika

Srážka kosmické sondy s kometou již za měsíc

Dne 4. 7. 2005 se americká kosmická sonda DEEP IMPACT dostane do blízkosti komety 9P/Tempel 1. O den dříve se od mateřské sondy oddělí projektil o hmotnosti 372 kg, který rychlostí 10,2 km/s narazí do kometárního jádra. Rozměry jádra komety Tempel 1, jeho tvar a další charakteristiky nebyly ještě nedávno známy s dostatečnou přesností.

03.06.2005 13:22 Pavel Suchan Ostatní

Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále.

02.06.2005 21:41 František Martinek Sluneční soustava

Je Amalthea ledovým měsícem?

Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.

02.06.2005 16:00 redakce Ostatní

Popularis o ESO - ČT2 7.6. v 16:15

Soustava dalekohledů na hoře Paranal v chilské poušti Atacama je největší astronomickou observatoří na světě. Vybudovala ji organizace známá jako ESO - Evropská jižní observatoř. Její ústředí leží v Garchigu nedaleko Mnichova, ale zařízení na pozorování jsou umístěna v Chile. Toto naprosto ojedinělé místo nyní měli příležitost navštívit tři Češi a dva Poláci - výherci soutěže o nejlepší video pořízené v souvislosti s přechodem Venuše přes Slunce. Vysvětlíme, jakých unikátních systémů se zde využívá, obzvláště aktivní optiky, adaptivní optiky a interferometrie. Ukážeme také, jak astronomové uprostřed pouště žijí.

02.06.2005 15:50 Patrik Trnčák Úkazy

Halo Observe Project

Projekt HOP vznikl v roce 2004 za účelem pozorování a archivace halovýchjevů v České republice. V součastné době má okolo 20. členů, kteřípozorují a posílají záznamy o halových jevech a pomáhají takto pochopittento zajímavý fenomén.

01.06.2005 12:36 František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxie v souhvězdí Andromedy je 3krát větší

Astronomové použili největší dalekohled světa Keck II o průměru 10 m na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy) k pozorování známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, označované někdy jako "Mlhovina v Andromedě" vzhledem k tomu, že je ji možné spatřit i pouhým okem jako mlhavý obláček. Od Země ji dělí vzdálenost větší než 2 milióny světelných let. Senzační výsledky pozorování byly zveřejněny v Minneapolis na zasedání Americké astronomické společnosti.

31.05.2005 10:16 František Martinek Vzdálený vesmír

Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

Účastníci projektu SETI (Searching for Extra-Terrestrial Intelligence), jehož cílem je pátrat po signálech mimozemských civilizací, uskutečnili zkušební sérii pozorování pomocí nové soustavy radioteleskopů. Toto zařízení s názvem ATA (Allen Telescope Array) je rozmístěno na ploše přibližně 360 tisíc metrů čtverečních a jeho výroba si vyžádala náklady v celkové výši 35 miliónů dolarů.

Vyhledávání v článcích