Články

10.08.2004 09:11 Tomáš Metelka Kosmonautika

Cena X zapsala další havárii rakety

O 10 milionů USD, Ansari ceny X, za soukromý, civilní let s lidskou posádkou na hranice kosmického prostoru, se nyní uchází asi dva tucty týmů. V neděli při zkušebním startu selhala jednomu z kanadských týmů raketa a explodovala brzy po startu, ve výšce méně než 300 metrů. Při nezdařeném pokusu, nebyl naštěstí nikdo zraněn a to ani na zemi, ani ve vzduchu. Raketa Rubicon 1, která je 7 m dlouhá a 1 m široká, měla na palubě jen tři figuríny simulující váhu astronautů.

10.08.2004 09:00 Tomáš Metelka Ostatní

Superpočítač pro NASA - PROJEKT COLUMBIA

Vesmírná agentura NASA má dostat vysoce výkonný superpočítač, s jehož podporou má simulovat shuttle misi Columbia, která v roce 2003 skončila katastrofou. Projekt Columbia, jak byl nový superpočítač pojmenován, postaví NASA na světovou špici výpočetního výkonu superpočítačů. Jeho prvním úkolem, má být provedení 10 kompletních simulací letu a havárie raketoplánu. Nebude to samozřejmě jeho jediný úkol, nový superpočítač bude agentuře pomáhat modelovat lety dalších budoucích misí, výpočty pro konstrukce kosmických zařízení nebo provozovat klimatické a podnební výzkumy.

10.08.2004 08:58 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Požáry amazonských pralesů mění počasí

Mohutné vypalování amazonského pralesa může změnit klima na celém světě. Shodli se na tom účastníci vědecké konference o biosféře a atmosféře, která se konala v brazilském hlavním městě.

09.08.2004 15:15 František Martinek Ostatní

Ludvík Očenášek - 55. výročí úmrtí

V roce 1930 vzlétly v Praze na Bílé hoře do výšky 1,5 km první československé rakety, jejichž délka byla kolem půl metru. Navrhl je, vyrobil a vyzkoušel všestranný technik Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949), od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 55 let.

09.08.2004 07:39 Tomáš Metelka Kosmonautika

Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

Tým Lincolnovy laboratoře (LL), při Massachusetts institute of technology (MIT), pracující pro NASA, připravuje první laserové spojení mezi Marsem a Zemí. Tento jedinečný experiment, část vize budoucnosti vesmírného výzkumu NASA, má být velkým přínosem pro přenos dat z automatických kosmických plavidel nebo od lidských posádek na Marsu.

09.08.2004 07:06 Pavel Suchan Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" v září v Praze

Ve dnech 20. - 25. září 2004 se v Praze bude konat konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze". Konferenci společně pořádají Česká astronomická společnost a Astronomische Gesellschaft (Astronomická společnost německy mluvících zemí) za podpory Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Astronomického ústavu University Karlovy.

Podrobnosti včetně stále se zpřesňujícího programu konference najdete na stránkách konference http://ag-cas.cuni.cz/.

08.08.2004 10:05 Tomáš Metelka Kosmonautika

Hubble Trouble

Hubblův dalekohled, přesněji jeden z jeho čtyř astronomických přístrojů, přestal 3.srpna pracovat a inženýři mise se od té doby pokoušejí zjistit, kde je problém. Ostatní tři přístroje zatím stále pracují normálně. Přístrojem, který má problémy, je zobrazovací spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph). Byl používán na vyhledávání slabých a vzdálených hvězd, vypovídajících o věku vesmíru, ke studiu prostředí ve kterém vznikají planety a planetární systémy, i pro sledování okolí černých děr.

06.08.2004 13:10 František Martinek Kosmonautika

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

06.08.2004 12:14 Jiří Dušek Sluneční soustava

Seznamte se s Merkurem

Jeden z nejlepsich portretu Merkuru, porizeny ze Zeme. Byl zhotoven 20. rijna 1995 pomoci Swedish Vacuum Solar Telescope o prumeru padesat centimetru.

Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).

06.08.2004 11:55 Kamil Hornoch Hvězdy

I novy mají nárok na dovolenou

V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...

06.08.2004 08:49 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Je vulkanická činnost Marsu minulostí?

Mars, jak se zdá, měl sopečnou aktivitu ještě "nedávno", tedy mnohem později, než se dříve předpokládalo.

Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.

06.08.2004 07:13 František Martinek Kosmonautika

ISS v ohrožení a ruská kosmonautika

Dvoučlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka a Michael Fincke absolvovala 3. 8. 2004 další výstup mimo palubu stanice, do volného kosmického prostoru. Výstup se uskutečnil v době, kdy v Rusku byl den. Všechny předcházející výstupy probíhaly v době, kdy v Rusku panovala noc. Kosmonauti opustili ISS oblečeni v ruských skafandrech Orlan-M přes ruský modul Pirs.

05.08.2004 20:31 Pavel Suchan Hvězdy

Největší český dalekohled sleduje supernovu v cizí galaxii

Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Tisková zpráva - 6. 8. 2004, Ondřejov
Japonský astronom Koiši Itagaki objevil 31. 7. 2004 supernovu označenou jako SN2004dj v galaxii NGC 2403, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let, v souhvězdí Žirafy.

05.08.2004 13:37 Tomáš Metelka Kosmonautika

Ztracené počítačové disky v Los Alamos ohrožují misi k Plutu

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)

Minulý měsíc došlo v Los Alamos National Laboratory (LANL) ke ztrátě počítačových disků obsahujících utajované informace. Odpovědní zaměstnanci byli propuštěni a práce na všech projektech v LANL byly zastaveny.

05.08.2004 11:53 Karel Halíř Úkazy

Překvapí nás letošní Perseidy?

V noci z 11. na 12. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 22. hodinoua ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu. Není vyloučeno, že na začátku tohoto intervalu by frekvence mohla krátkodobě narůst až nad 100 meteorů v hodině.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 62

05.08.2004 09:07 František Martinek Kosmonautika

MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

Tak jsme se konečně dočkali. Po několika odkladech se 3. 8. 2004 vydala na téměř 7 roků trvající cestu k planetě Merkur americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space, ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Jedná se teprve o druhou sondu k planetě, obíhající nejblíže Slunci. Tou první byla rovněž americká sonda MARINER 10, která uskutečnila 3 průlety kolem Merkura ve dnech 29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975. Vyfotografovala přitom necelou polovinu povrchu planety. Po 30 letech se tak k Merkuru vydala další sonda, tentokráte vybavená dokonalejšími přístroji a s cílem dlouhodobého průzkumu. Start se uskutečnil pomocí nosné rakety Delta II.

05.08.2004 09:05 Tomáš Metelka Multimédia

Pohled k domovu

Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.

05.08.2004 08:52 Tomáš Metelka Světelné znečištění

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

04.08.2004 14:37 Tomáš Metelka Kosmonautika

Třetí výstup do vesmíru

Astronaut Mike Fincke a kosmonaut Genadij Padalka, současná posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS), vykonali včera, 3.8.2004, již třetí, tentokrát 4,5 hodinovou vycházku mimo ISS. Jejím cílem bylo připravit stanici na přílet evropské zásobovací lodi ATV (Automatické Transportní Vozidlo), která má příští rok začít stanici zásobovat. Vně stanice nainstalovali zejména dvě nové antény a nahradili šest původních laserových reflektorů čtyřmi novými, dokonalejšími verzemi.

03.08.2004 13:19 František Martinek Exoplanety

TPF - objevíme druhou Zemi?

Pátrání po exoplanetách (tj. planetách mimo naši sluneční soustavu, obíhajících kolem jiných hvězd) slavilo po mnohaletém úsilí první úspěch v říjnu 1995. Dva švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské observatoře ohlásili objev planety u hvězdy 51 Pegasi. Další objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. V současné době známe přibližně 130 exoplanet, obíhajících kolem hvězd podobných Slunci. Současná technika je však zatím schopna detekovat pouze velmi hmotné planety, jejichž hmotnost dosahuje zhruba hmotnosti Saturna a větší. Z hlediska možného výskytu života ve vesmíru nás ale mnohem více zajímá existence planet velikosti Země.

Vyhledávání v článcích