zdroj života - první supernovy
![]() |
![]() |
V článku J. Duška "Jakou barvu má Měsíc?" chyběla některá písmena. Článek byl původně v pořádku, při vkládání jsem jej vložil v jiném kódování. Chyba je již opravena, čtenářům i autorovi se omlouvám.
Co je to za divnou otázku, řeknete si možná. Měsíc sice odráží jenom sedm procent dopadajícího světla, ale jinak má podobné zabarvení jako Slunce. Tedy klasická bílá, snad s trochou příměsi různých odstínů šedi; v podobě skvrnek temné lávy vyplňující prolákliny měsíčních moří. Poněkud ostřílenější pozorovatel však nebude výše uvedenou otázku považovat za zbytečnou. Naopak, stačí se "jenom" dívat.
15. listopadu 1953 v brzkých ranních hodinách vyfotografoval Dr. Leon Stuart něco, co považoval za bílý horký měsíční ohňostroj způsobený vypařením části Měsíčního povrchu v důsledku impaktu cizího tělesa. Jeho teorie byla správná. Tento amatérský pozorovatel se stal prvním a jediným člověkem, který se stal světkem této události a ješte se mu podařilo ji zdokumentovat.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 52
Každá výprava do vesmíru přináší něco nového - a každá zůstává velkým dobrodružstvím. "Nové perspektivy ve vesmíru" se staly tématem letošního Světového kosmického týdne, celosvětové akce, vyhlášené před čtyřmi lety Valným shromážděním OSN. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 vzlétl první Sputnik a 10. října 1967 nabyla platnosti Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.
V indickém státě Orissa dopadl v sobotu velký meteorit. Při průletu ozářil krajinu "denním" světlem. Před dopadem došlo k fragmentaci a dopadlé části či doprovodná tlaková vlna poškodily několik domů. Dle posledních zpráv byly nalezeny dva fragmenty o váze 5kg.
![]() |
Byl to jeden z prvních, skutečně velikých astronomických objevů. Řecký astronom Hipparchos někdy kolem roku 130 před naším letopočtem zjistil, že se posouvá průsečík rovníku a ekliptiky! Porovnáním vlastních pozorování a záznamů zhotovených o sto sedmdesát roků dříve totiž došel k podivuhodnému objevu, že se tzv. jarní bod posunul o celé dva stupně. K přesnému měření polohy Slunce přitom využil téměř geniálního triku: Jednoduše se díval, kde se v době úplného zatmění nachází Měsíc. V takovém okamžiku pak Slunce leželo přesně na opačné straně. Ostatně takto nějak možná astronomové vystopovali průběh ekliptiky mezi hvězdami.
![]() |
Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)
![]() |
průběh výbuchu GRB |
V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).
Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.
Zájem astronomů o podivnou hvězdu V838 Mon neutuchá ani více jak rok a půl od jejího zjasnění. Připomeňme, že se o jeho objev zasloužili i čeští astronomové.
První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.
Zdroj: ESA
![]() |
![]() |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4