Jádro Komety Tempel z družice Deep Impact. Autor: NASA.Poslední den února, tedy v pátek 28. 2. 2014, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astronomii na přednášku „Příběhy malých těles Sluneční soustavy“. Hostem bude Mgr. Petr Scheirich, Ph. D. z Ondřejova. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Red sprites (dobarveno). Autor: Martin PopekTropické teploty (až 38° C) a silné frontální proudění vytvořilo dne 6. 8. 2013 rozsáhlé organizované bouřkové systémy typu SQL a MCC v šířce od jižního Rakouska až po sever Polska. Výrazná blesková aktivita ve střední Evropě (v detektorech Blitz během celého dne 6. 8. bylo zaznamenáno téměř 70. tisíc blesků) v kombinaci s jasnou oblohou vytvořila ideální podmínky pro pozorování nadoblačných výbojů (TLE) v mezosféře. Tato část atmosféry je po troposféře druhou nejvíce elektricky aktivní oblastí atmosféry a napomáhá vybíjet ionosféru. Na rozdíl od troposférických blesků způsobují pokles napětí globálního kondenzátoru na stabilních 400 kilovoltů. Mluvíme tak o globálním atmosférickém elektrickém obvodu.
Zvířetníkové světlo na La Silla. Autor: Zdenek BardonOproti minulému roku je zima letos mírná a počasí krásně nahrává k focení noční oblohy. S pomalým příchodem jara, jarní rovnodennosti, se krom tajících mas posledního sněhu či ledu naskytuje každý jasný a bezměsíčný večer po západu Slunce pohled na slabý kužel tzv. zodiakálního světla. Pochopitelně je "zář" tohoto indikátoru tmavosti oblohy tak slabá, že za úkazem třeba cestovat daleko od měst, ideálně vysoko do hor. Letos nahrává i vhodné načasování měsíční fáze. Zejména okolo rovnodennosti 20. března, kdy bude "zodiak" vidět nejlépe, Měsíc neruší vůbec. Do redakce už dorazily snímky z února a těšíme se na další.
Předseda PV ČAS Autor: Rostislav Štork Česká astronomická společnost má novou pobočku s názvem Pobočka Vysočina, jejíž hlavním cílem je sjednocovat všechny jednotlivce či skupinky zájemců o astronomická dění v oblasti Kraje Vysočina. Relativně mladý Kraj Vysočina vznikl v roce 2001 z původního Jihlavského kraje a v současné době sestává z pěti okresů: Jihlava, Žďár n. Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov.
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3.
Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je střední s množstvím malých skvrn. Planetka Pallas je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. února v 19:00 SEČ.
Veverka na Kleti. Autor: HaP ČB.Kleťský zvířetník aneb veverky, kuny, myši, strakapoudi, sojky, sovy a motýli na návštěvě u hvězdářů na Observatoři Kleť. Nová výstava na českobudějovické hvězdárně představí osobní pohled na přírodu Blanského lesa.
Práce na kleťské hvězdárně je pozoruhodným propojením nejmodernějších astronomických a IT technologií s pobytem na vrcholu hory Kleť. Zachovaná příroda a vzdálenost od moderní civilizace zajišťuje místním hvězdářům vynikající podmínky pro astronomická pozorování. Jaksi navíc se stali sousedy nejrůznějšího živočišstva. Na Kleti dávají dobrou noc kuny, sovy či netopýři. Budí veverka za oknem. Zmije na schodech nebývá překvapením. Léto zdobí mračna motýlů a světlušek.
Otevřená hvězdokupa M 7 - eso1406 Autor: ESONový snímek hvězdokupy M 7
Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.
Krátery a vyschlá koryta v oblasti Hephaestus Fossae Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)Stovky tisíc velkých i malých kráterů představují jizvy na povrchu planety Mars. Byly vyhloubeny velkým množstvím planetek a komet, které se srazily s rudou planetou během její dosavadní historie. Důkazy o tom přinesly především kosmické sondy zkoumající planetu z oběžné dráhy.
třída míru Autor: Artur KrausVytáhněte z kapsy mobil. Stiskněte ikonku foťáku, vyberte si scénu a cvakněte… Ano, dnes je to opravdu tak jednoduché. V téměř každém telefonu dnes máme fotoaparát a fotíme, je to součást uchování našich vzpomínek. Ne snad že by Artur Kraus stál u zrodu mobilu, tu čest přenechal jiným. Nicméně, je až k neuvěření do kolika oborů baron, svobodný pán Artur Kraus proniknul. A byť za své nadšení zaplatil cenu staromládenectví, můžeme dnes říci, že jde o jednoho z mála občanů naší vlasti, který se nebál vrhnout do vod neprobádaných.
Snímek Země z robota Curiosity; nalevo od zvětšeniny je patrná původní podoba Země Autor: NASA/Spaceflightnow.comPředstavte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
Elves z 5.2.2014 (dobarveno). Autor: Martin Popek Ve středu 5. února ve večerních hodinách letošního roku zazářil na zlomek vteřiny nad jižním obzorem vzácný druh blesku. Jednalo se o nadoblačný blesk (TLE) typu Elves (česky Elf). Tento typ blesku má tvar prstence se středem nad bleskovým kanálem zdrojového blesku v troposféře. Jde o největší výboj, který je zároveň znám svou nejkratší životností. Letos to bude již 20 let, co byli Elfové objeveni, avšak ani dvacetiletí neubralo na záhadnosti tohoto druhu TLE.
Část oblohy na snímku z družice Planck Autor: D. Clements/ESA/NASA Astronomové objevili čtyři doposud neznámé kupy galaxií, z nichž každá může obsahovat několik tisíc hvězdných ostrovů. Od Země jsou vzdáleny více než 10 miliard světelných roků. Na připojeném obrázku ve falešných barvách představují modrá, zelená a červená barva zdroje infračerveného záření o vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů. Zelenou kružnicí je vyznačena oblast, kde se čtyři nově objevené kupy galaxií nacházejí.
Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 2. do 23. 2.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer pokračuje perfektní viditelnost planety Jupiter. Po půlnoci stoupají výše Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce obnášela velké množství skvrn a středně silné erupce. Pokračují večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. února v 19:00 SEČ.
Galileo Galiei. Autor: Wiki.V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: XinhuaVelikou úlevu a nadšení dnes prožili příznivci kosmonautiky díky zprávě, že čínské vozítko Jutu na povrchu Měsíce i přes zpoždění, s jakým se ozvalo, po extrémně mrazivé lunární noci stále funguje. Nicméně se pořád potýká s technickými potížemi, které jej za poslední dva týdny přímo ohrožovaly na životě, a jejich přesná příčina dosud není známá. Obdivuhodná mise přesto pokračuje.
Most přes neposlušnou sopku. Autor: Petr Horálek.Už je tomu nějaký ten pátek, co jsme slyšeli o poslední opravdu silné sopečné erupci. Takové, aby otřásla prakticky celou Zemí, ovzduší začadila nepříjemným sirnatým popelem, doslova přestavěla k novému obrazu své okolí a sama utrpěla vážnou ztrátu svého vrcholového materiálu a uvolnila místo obří kaldeře a časem i vodě nového jezera. Asi poslední doslova vražednou erupci zažili v roce 1991 Filipínci, kteří s děsem v očích sledovali, jak jim ostrov Luzon ničí vulkanický výkřik sopky Pinatubo. Tento snímek ovšem skrývá tiché napětí, které výrazně uklidňuje pilíř noci v podobě Mléčné dráhy. Neposlušná sopka ne tak daleko na obzoru, v pravé dolní části snímku, prvně vykřikla před asi 150 tisíci lety a svou činností utvořila světem obdivovaný národní park. Už tušíte, nad jakou neposlušnou sopkou je „postaven“ hvězdnatý most?
Dr. Bruno Leibundgut. Autor: ESO.Máme v krvi železo ze supernov? I tomuto tématu se bude věnovat dr. Bruno Leibundgut, přední evropský astronom, který vystoupí se svou přednáškou v prostorách prvního 3D Planetária v České republice. Populárně-vzdělávací přednáška pro širokou veřejnost s názvem „Vznik prvků“ se v areálu plzeňské Techmanie uskuteční již 20. února 2014 od 18:00 do 20:00.
Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç TezelPokud otevřete hvězdářskou ročenku nebo se prostě pokusíte na internetu prohledat servery týkající se slunečních a měsíčních zatmění, poměrně rychle narazíte na trošku smutný fakt. Letošní rok je pro Českou republiku zcela \"očesaný\" o jakékoliv zatmění, ať už Měsíce či Slunce. Na celé Zeměkouli se mohou radovat jen obyvatelé USA, jižní Ameriky, Pacifiku, Austrálie či Nového Zélandu. V těchto končinách, nám na hony vzdálených, budou lidé pozorovat dvě nevýrazná zatmění Slunce (prstencové 29. dubna v Antarktidě, částečné v Austrálii a Indonésii; částečné 23. října v USA a Kanadě). No a rovněž dvě krásná úplná zatmění Měsíce (15. dubna a 8. října). S trochou trpělivosti ovšem netřeba příliš zoufat. Rok příští nám to bohatě vynahradí...
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Rada Královéhradeckého kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Hvězdárna v Úpici.
Dalekohled na rokycanské hvězdárně. Autor: Neznámý autor.Hvězdárna v Rokycanech pořádá a zve Vás na tradiční Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů 28. února – 2. března 2014. Po téměř dvouleté pauze mám potěšení vás opět pozvat do Rokycan na další ročník tradičního semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky. Loňské setkání bylo z jarního termínu přesunuto na podzim. Ale ani to bohužel nestačilo a s ohledem na technické problémy spojené se stavebními úpravami probíhajícími v areálu Hvězdárny v Rokycanech, bylo setkání v roce 2013 zcela zrušeno. O to dříve budeme mít možnost se sejít v Rokycanech letos.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Měsíční](\"/_data/images/news/2010/03/04/lematrixlb_tezel.jpg\" "\\"Měsíční")
