I když je nejdelší úplné zatmění tohoto století již přes tři měsíce minulostí, pro ty, kteří jej spatřili, je to stále ještě čerstvý zážitek. Mnoho fotografických dat a jiných materiálů se ještě zpracovává, mnoho ještě nebylo vyřčeno ani zapomenuto. S úspechem se již jednou chlubila VI. expedice SAROS, která se vydala do čínského městečka Hangzhou a na počasí měla obrovské štěstí. Už jsme vám představovali video (které naleznete i na konci tohoto článku), nicméně dnes přinášíme víc. Jde o to nejspontánnější, co může člen expedice nabídnout čtenáři - zápisky ze svého cestovního deníku ze dne zatmění...
eso-news 038-2009 - barnardova galaxieTisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2009): Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny.
Evropská kosmická sonda RosettaEvropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle. Při tomto jejím posledním přiblížení k Zemi budou její přístroje využity k pozorování Země i Měsíce.
Galileovské noci - logoV období od čtvrtka 22. do soboty 24. října probíhá celosvětová akce v rámci Mezinárodního roku astronomie - Gelileovské noci. Přinášíme přehled akcí v České republice podle tiskové zprávy českého výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 z 20. října.
Obr. 2: Optické schéma systému objektivu (O) a Barlowovy čočky (R) Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
Lunární modul Altair.V období studenej vojny, keď sa naposledy po povrchu Mesiaca prechádzala posádka Apolla 17 v zložení Eugen Cernan a Harrison Schmitt, ešte nikto netušil, že ľudia sa na Mesiac vrátia tak neskoro.
Galileovské nociAstronomický ústav AV ČR Vás srdečně zve za jasného počasí na Galileovské noci na observatoři v Ondřejově ve dnech 22. až 24. října 2009. Denně od čtvrtka do soboty se bude za jasného počasí konat zdarma pozorování pro veřejnost, a to od 17 do 19 a od 19:30 do 21:30.
V noci z 20. na 21.10.2009 nastane maximum meteorického roja Orionidy. Predpokladá sa zvýšená aktivita roja, nakoľko sa blížime k vrcholu 12. ročného cyklu aktivity meteorického roja Orionidy.
Evropská družice SMOS k měření vlhkosti půdy a salinity oceánůVůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Informace o půdní vlhkosti jsou nutné pro nejrůznější hydrologické studie, data o slanosti vody v oceánech jsou důležitá pro zlepšení našich představ o zákonitostech cirkulace vody v oceánech. Start družice SMOS je naplánován na 2. listopadu 2009.
Jak by mohl vypadat pohled z exoplanety na místní slunce
V únoru 2009 oznámili vědci, že našli v souhvězdí Jednorožce, u hvězdy s
označením TYC 4799-1733-1 (případně CoRoT-7) malou exoplanetu. Objev uskutečnila
družice Corot (COnvection, ROtation & planetary Transits), která je přímo
určena pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu a provozuje ji několik
evropských států ve vzájemné spolupráci. Hvězda, kolem které planeta obíhá, je
vzdálená asi 490 světelných let, má jasnost 11,7 mag a její stáří se odhaduje
na 1,5 miliardy let. Je o něco menší a chladnější než naše Slunce, spektrální
třídy G9V.
BASE - Bojnice Amateur Space EarNa túto detekciu, ale aj na mnohé ďalšie veľmi zaujímavé pozorovania, si musel počkať skoro celé tri roky. To je čas, po ktorý bol rádioteleskop BASE (Bojnice Amateur Space Ear) namierený proti oblohe.
Bílý trpaslík Vědci si vypůjčili techniku používanou seismology k prozkoumávání zemského nitra k sondáži do nitra bílého trpaslíka. A výsledek - hloubková mapa rotace tohoto kompaktního tělesa. Bílí trpaslík rotuje stejně pomalu v nitru jako na povrchu.
Galileovké noci 22. - 24. října 2009Poslední klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie v globálním měřítku, vyhlášený dodatečně s ohledem na úspěch jarní akce "100 hodin astronomie", proběhne po celém světě ve dnech 22. až 24. října 2009 (čtvrtek až sobota).
KalendářV minulém díle jsme se seznámili s původem slova "kalendář" a popsali vznik i funkci Juliánského roku. Dnes se seznámíme s kaledářem Gregoriánským. Také nastíníme účel Juliánského data a blíže se seznámíme s astronomickým významem Velikonoc.
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světleSnímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Aztécký kalendářČtenáře možná napadne, proč psát na astronomických stránkách o tak banální věci, jakou je kalendář. Máme možnost si jej v různých obměnách koupit v každém papírnictví a orientace v něm nečiní potíže snad ani šestiletému dítěti. V různě rozšířených formách vychází tiskem po staletí a nalezneme ho např. i na slavném Pražském orloji. Přesto při bližším zkoumání zjistíme, že záležitost je složitější, než se na pohled zdá.
Nově objevený obří Saturnův prszenec - kresbaSpitzerův kosmický dalekohled, provozovaný NASA, objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu - zdaleka největší mezi prstenci obřích plynných planet.
Exoplanety v představách malíře, autor: T. RieckenTým vědců z celého světa v čele s Jeanem Schneiderem, autorem světoznámého katalogu exoplanet www.exoplanet.eu publikoval vizionářskou studii, o budoucnosti výzkumu exoplanet a hledání života na nich. Podle jejich studie nás nyní čeká řádově 100 let intenzivních objevů na poli exoplanet a poté nastane dlouhé období před skutečným poznáním mimozemských organismů.
Přistání Sojuzu TMA-13Kosmická loď Sojuz TMA-14 s tříčlennou posádkou úspěšně přistála ve stepích Kazachstánu v neděli 11. října v 6:32, náš přenos začal v 5:30. Po půlročním pobytu na ISS se v ní vrátili Gennady Padalka a Michael Barratt, připojil se k nim kosmický turista Guy Laliberte.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2026 obdržel snímek Karla Kolomazníka s kolektivem „Obálky kolem kataklyzmatické hvězdy Z Cam“
Vítězná fotografie červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je v rámci dosavadní soutěže poněkud netradiční. I když jsme již měli snímky s více
