Hledacek Pod pojmem astronomický hledáček si zpravidla představí většina alespoň trochu věci znalých laiků malý přídavný dalekohled spojený s hlavním dalekohledem. Právě o tomto typu hledáčky bude dnešní pokračování miniseriálu o hledáčcích.
Jasný meteorDne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit "s rodokmenem" byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů. Příbramské a další zajímavé meteority budou od 11. do 22. května k vidění na výstavě Bolidy a pády meteoritů v pražské budově Akademie věd ČR.
Tisková zpráva Astronomicého ústavu AV ČR, v. v. i. ze 6. května 2009Vít StrakaKosmonautika
Atlantis stojí na rampě od 31. březnaDo startu poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu zbývá už jen několik málo dní. Zde naleznete aktuality z příprav raketoplánu Atlantis i jeho posádky.
Start druhé měsíční expediceSnad každého laika při první myšlence na slovo kosmonautika napadne slovo raketa nebo kosmonaut. Ale šíře oborů, které se skrývají pod slovem kosmonautika je neuvěřitelně veliká. O prvním květnovém víkendu (tedy 1. až 3.) se v Lázních Bohdaneč uskutečnilo největší středoevropské setkání nadšenců, amatérů i profesionálů, které zajímá kosmonautika, Kosmos-news party 2009.
eso news 16-2009Nová studie zveřejněná v časopise Nature dokládá, že povrch asteroidů pod vlivem slunečního záření stárne a červená mnohem rychleji, než se dříve myslelo, dokonce v časovém měřítku kratším než miliony let. Z pohledu života planetky se jedná o pouhý okamžik. Výzkum také potvrdil, že nejpravděpodobnější příčinou jevu je sluneční vítr.
Jan FixelKrátce po svých osmdesátých narozeninách, 11. dubna 2009, zemřel Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. Celý svůj profesionální život byl vysokoškolským pedagogem, působícím na Vojenské akademii a Vysokém učení technickém v Brně. Rodák z Veselí na Moravě, v roce 1952 ukončil studia zeměměřictví na Vysoké škole technické v Brně.
Kulová hvězdokupa NGC 6397 Američtí a němečtí astronomové našli neobvyklé hvězdy. Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu fotografovali kulovou hvězdokupu NGC 6397 v jižním souhvězdí Oltáře. Od Země je asi 7200 světelných let daleko a obsahuje neuvěřitelných 400 000 hvězd.
Hubble na oběžné drázeUž brzy se americký raketoplán naposledy vydá k tomuto jedinečnému přístroji na zemském orbitu a jeho posádka ho naposledy opraví a zmodernizuje. Ten nám (snad) za odměnu bude následujících minimálně 5 let posílat stejně dobré a ještě dokonalejší snímky vesmírných objektů. Přitom jeho provoz není ani zdaleka tak hladký a jednoduchý jak by se mohlo zdát, když si prohlížíme úžasné snímky galaxie Andromeda nebo Velké mlhoviny v Orionu. Než dostane Atlantis konečné povolení ke startu, pojďme se blíže seznámit s cílem jeho cesty.
eta_aqr Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. 5. 2009. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.
Vznik gama záblesku v představě malířeAstronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s kolegy z jiných observatoří v USA a ve Velké Británii objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru - velkolepou hvězdnou explozi známou jako gama záblesk, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard světelných let.
ČAM 2009.04: J. Linet (M13) (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2009 obdržel snímek "Hvězdokupa M 13" pořízený Jiřím Linetem z Havířova.
V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla.
IYA 2009Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje v rámci Mezinárodního roku astronomie soutěž pro středoškolské učitele fyziky o účast v mezinárodním projektu
Hands-On Universe, Europe (EU-HOU):
Bringing frontline interactive astronomy
to the classroom
Andrew Feustel opraví HSTAmerický astronaut Andrew Feustel nabídl Astronomickému ústavu AV ČR, že
při misi raketoplánu STS 125 určené k poslední servisní opravě Hubbleova
kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu
raketoplánu předmět, který ústav vybere.
Slunce beze skvrn 28. 4. 2009 Cyklus slunečních skvrn, jak to tak vypadá, se chová poněkud podobně jako burza. Zrovna když si myslíte, že klesla až na dno, poklesne ještě níže. Slunce je v současné době nejklidnější za uplynulých 100 let.
Pathfinder
Když NASA v 70. letech začala vyvíjet první raketoplány, potřebovala mimo jiné otestovat, jak se bude takové těleso chovat při pohybu a manipulaci. V té době měla k dispozici jen první prototyp s označením OV-101 Enterprise a ten byl testováním značně vytížen. Také byl příliš cenný, než aby bylo možné riskovat jeho poškození. Proto byla zhotovena v Marshalovo centru kosmických letů
(MSFC) v roce 1977 alespoň maketa ze dřeva a kovu v měřítku 1:1, která sloužila například pro testování jeřábů startovací rampy.
astronomie.cz blogChtěli by jste si psát své poznámky a postřehy o astronomii? Nevíte kde publikovat své astronomické fotografie či kresby? Pak právě vám je určena novinka, kterou uvedla Amatérská prohlídka oblohy.
Prach na střeše vozidla
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.
Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.Planeta obíhající kolem hvězdy typu červeného trpaslíka, nacházejícího se ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
