Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Alena Šolcová Ostatní

Osobní vzpomínka na Zdeňka Horského

Dnes již legendární kniha Vesmír
Dnes již legendární kniha Vesmír
Dnes, 11. března 2009 by se historik astronomie RNDr. Zdeněk Horský, CSc., dožil osmdesáti let. Studoval filosofii a hudební vědu na Filosofické fakultě UK a astronomii a matematiku na Přírodovědecké fakultě UK. Pod vlivem profesora Otakara Zicha, též mého učitele, se soustředil na dějiny vědy.

Peter Godovic Multimédia

Podcast: súhvezdie Holubica, guľová hviezdokopa NGC1851 a špirálová galaxia NGC 1808

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:

Podcast Astronomy.com
Podcast Astronomy.com
  • prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - súhvezdie Holubica
  • druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - guľová hviezdokopa NGC1851
  • a tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým (20 cm) ďalekohľadom - špirálová galaxia NGC 1808

Poznámka redakce: tento týden vyjde vyjímečně několik dílů, kterů již byly připraveny. Od pátku budou díly vycházet pravidelně jednou týdně.

Petr Komárek Ostatní

Seznamte se, Artur Kraus! - díl první

Artur Kraus
Artur Kraus
Ano, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, ale i jako průkopníka technických novinek a sportu v různých jeho podobách.

Petr Horálek Úkazy

Nebe ovládá Saturn

Saturn naklání prstence. Autor: Efrain Morales Rivea
Saturn naklání prstence.
Autor: Efrain Morales Rivea
Večerní oblohu po západu Slunce pomalu ale jistě začínají zdobit jarní souhvězdí. Hned zvečera se proto nad východním obzorem naskytne krásný pohled na souhvězdí pravděpodobně nejpodobnější svému názvu ze všech známých, a to souhvězdí Lva. Při podrobné prohlídce se ale v tomto souhvězdí nachází jedna výrazná hvězda navíc, konkrétně v jeho jihovýchodním cípu. Nejde o hvězdu, ale planetu Saturn.

Peter Godovic Multimédia

Podcast: hviezdokopa Úľ, otvorená hviezdokopa M50 a hmlovina Rozeta

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:

Podcast Astronomy.com
Podcast Astronomy.com
  • prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Úľ M44
  • druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - M50
  • a tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým ďalekohľadom - Rozeta

Redakce: Od tohoto týdne se na astro.cz budete setkávat s překlady podcastů z astronomy.com, budou vycházet pravidelně v pátek, či v sobotu. Příští týden vyjde vyjímečně několik dílů. Věříme, že se bude jednat o vítanou inspiraci k pozorování.

Petr Kubala Kosmonautika

Kosmický dalekohled Kepler odstartoval

Start rakety Delta II s družicí Kepler
Start rakety Delta II s družicí Kepler
V sobotu 7. března přesně ve 4:49:57,465 našeho času se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. Během nejméně 3,5 let trvající mise bude hledat exoplanety, které jsou podobné Zemi a obíhají okolo svých sluncí v zóně života.

Petr Kubala Kosmonautika

Sledujte start družice Kepler online

Schéma startu rakety Delta II s družicí Kepler.
Schéma startu rakety Delta II s družicí Kepler.
V noci na sobotu se do vesmíru vydává kosmický dalekohled Kepler. Jeho cílem je poprvé v historii hledat planety podobné Zemi, na jejichž povrchu by se mohl nacházet život. Mise v délce minimálně 3,5 roku má začít v sobotu ve 4:49 našeho času. Sledujte start družice Kepler živě prostřednictvím internetu...

Mirek Dočekal Vzdálený vesmír

M2 - Kulová hvězdokupa ve Vodnáři

Kulová hvězdokupa M2
Kulová hvězdokupa M2
Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.
Petr Kubala Kosmonautika

Družice Kepler se vydává do vesmíru hledat obyvatelné planety

Družice Kepler
Družice Kepler
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 128 z 5. 3. 2009

Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky. Na floridském Mysu Canaveral je ke startu připraven kosmický dalekohled Kepler. Hrdě nesoucí jméno hvězdáře, jenž počátkem 17. století působil v Praze, se má v sobotu 7. března vydat dalekohled NASA do vesmíru. Jeho cílem je najít planety, na kterých by se mohl nacházet život.

Petr Kubala Kosmonautika

Rusko pošle život k měsíci Marsu

Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o "kontaminaci" kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.
redakce Ostatní

Vyšlo nové číslo Astropisu - 1/2009

Astropis 1/2009
Astropis 1/2009
Vyšlo letošní první číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.

Antonín Vítek Sluneční soustava

Blízkozemní asteroid dnes proletěl kolem Země

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

1 366 367 368 369 370 371 372 550


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »