Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Příhoda Ostatní

TP 69: 21. Června nastane letní slunovrat

21. června 2005 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit už při snídani, v 8 hodin 45 minut 33 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V úterý 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 69 ze 17. června 2005

Tomáš Tržický Úkazy

Noční svítící oblaky (1/2)

Noční svítící oblaky v Praze 1. 7. 2004Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. První díl článku o těchto oblacích přibližuje okolnosti jejich prvních pozorování, podmínky viditelnosti a souhrn pozorování z České republiky.

František Martinek Exoplanety

Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Gliese_876b.jpg
Skupina amerických astronomů ohlásila objev doposud nejmenší planety mimo naši sluneční soustavu. Byl tak učiněn velký krok na cestě k objevu exoplanet podobných Zemi. Nová exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotnosti Země a její průměr se rovná zhruba dvojnásobku průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem.
Luboš Brát Hvězdy

Nova Aql 2005

Dne 10.6. 2005 oznámil Grzegorz Pojmanski, Warsaw University Astronomical Observatory (vsnet-alert 8440) z projektu ASAS (The All Sky Automated Survey), že byl detekován nový objekt - nova nebo trpasličí nova o jasnosti 11mag. Objekt se nadále zjasňoval
František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.
Veselý Jan Hvězdy

Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou

Kombinace dat SST, HST, Chandra
Kombinace dat SST, HST, Chandra
Zdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.
František Martinek Sluneční soustava

Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Titan_krater.jpg
Skupina amerických a evropských vědců oznámila, že na měsíci Titan mohou existovat sopky, které vyvrhují do jeho atmosféry metan. Vyplývá to z pozorování, která provedla americká sonda Cassini a evropský průzkumný modul Huygens, který počátkem roku přistál na povrchu Titanu.
František Martinek Hvězdy

HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

N63A_HST.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.
František Martinek Ostatní

Meziříčská stavebka úspěšně propagovala Hvězdárnu Valašské Meziříčí

Model_HVM.jpg
Zdařilá propagace Hvězdárny Valašské Meziříčí se povedla studentům třetího ročníku Střední průmyslové školy stavební (SPŠS) ve Valašském Meziříčí. Přihlásili se totiž do soutěže, vyhlášené Svazem výrobců vlnitých lepenek (SVVL), která byla určena studentům středních škol se stavebním zaměřením. Úkolem studentů bylo co nejdokonaleji ztvárnit některou z dominant města, ve kterém škola sídlí, výhradně za použití vlnité lepenky - ekologického obalového materiálu.
František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.
František Martinek Úkazy

Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Meteor_na_Marsu.jpg
Během pozorování oblohy Marsu pomocí panoramatické kamery se zeleným filtrem na robotu Spirit (přistání na Marsu 4. 1. 2004) se podařilo zaregistrovat neznámý úkaz v podobě úzké světelné stopy (na připojeném obrázku je zhruba uprostřed). Některá média spekulovala o výskytu UFO, avšak astronomové jednoznačně prohlásili, že se může jednat buď o jasný meteor v atmosféře Marsu nebo o fotografii některé ze 7 dřívějších kosmických sond, které se stále ještě nacházejí na oběžné dráze. Fotografie byla pořízena 7. 3. 2004.
František Martinek Kosmonautika

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jupiter-Cassini.jpg
Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.
Zdeněk Bardon Multimédia

Z.Bardon: IC5067 - Pelikán

Peli_01062005_w1.jpg
Mlhovina IC5067 v souhvězdí Labutě jinak dobře známou pod názvem Pelikán.Fotografie vznikla ve středu 01.06.2005 večer na pozemku hvězdárny Úpice slaskavým svolením RNDr.Markové - ředitelky hvězdárny. Hvězdárenský pozemekje totiž jedno z mála míst kde fotografování tolik neruší světelnéznečištění a projíždějící vozidla nesvítí přímo do objektivu.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň Speciál S2/2004 - Planetární stezka

Vyšlo speciální čísloPovětroně,věnované Planetární stezce v Hradci Králové.Na jeho čtyřiadvaceti stranách najdete nejprve obecný text o vzdálenostechve vesmíru (nejen ve sluneční soustavě), nákres velikostí Slunce a planeta informaci o extrasolárních planetách obíhajících okolo cizích hvězd.Dále je přetištěno 15 informačních tabulí, přesně takových,jako na planetární stezce. Na každé jsou uvedeny aktuální základníúdaje o tělese, některé zajímavosti, mytologický původ jeho jména,astronomická značka a také mapka Nového Hradce Králové s vyznačenoustezkou a zastávkou.

Při cestě sluneční soustavou přejeme pěkné počasía hlavně mnoho radosti z poznávání přírody.(Mimochodem jsme při dnešním slavnostním otevření stezkyse všemi 80 účastníky pěkně zmokli.)

Jiří Grygar Sluneční soustava

Největší Češi na nebesích

Blížící se finále ankety České televize o největšího Čecha vzbuzuje v nejednom televizním koncesionáři smíšené pocity. Anketa totiž spíše vypovídá o stavu mysli a předsudcích současné české společnosti, než abychom ji mohli přijmout za směrodatné vodítko pro nalezení skutečných největších Čechů.

Jelikož čeští astronomové mají už řadu desetiletí možnost navrhovat Mezinárodní astronomické unii pojmenování planetek, které objevili, připojuji srovnání výsledků ankety s touto dlouhodobou "dvoranou slávy na nebesích", Z povahy věci vyplývá, že to astronomické ocenění je díky trvanlivosti a nedostupnosti planetek mnohem dlouhodobější připomínkou významných osobností české historie i současnosti než jedna nepříliš zdařilá anketa.

František Martinek Kosmonautika

Srážka kosmické sondy s kometou již za měsíc

Tempel1.jpg
Dne 4. 7. 2005 se americká kosmická sonda DEEP IMPACT dostane do blízkosti komety 9P/Tempel 1. O den dříve se od mateřské sondy oddělí projektil o hmotnosti 372 kg, který rychlostí 10,2 km/s narazí do kometárního jádra. Rozměry jádra komety Tempel 1, jeho tvar a další charakteristiky nebyly ještě nedávno známy s dostatečnou přesností.
Pavel Suchan Ostatní

Astronomická olympiáda 2004/2005 - finále

V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »