Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Marek Česal Ostatní

1.10.2004 - Astronomický seminář učitelů fyziky 2

Hned na začátku mého článku bych chtěl asi trochu poopravit nadpis a vlastně i celý název semináře, protože není samozřejmě určen jen fyzikářům, ale i učitelům zeměpisu a přírodovědy. Prostě všem co se při vyučování svého předmětu s astronomií dostanou do styku. Letošní již druhý seminář bude pokračovat v nastíněném stylu, což znamená co nejpřitažlivěji podat učitelům informace z astronomie a zároveň jim předvést jak se dá astronomie přiblížit žákům. Zároveň má ještě něco navíc a to v podobě získané akreditace pro další vzdělávání učitelů, což znamená dvě příjemné věci, že poplatek za seminář může platit škola a zahrnout to do nákladů na vzdělávání učitelů. Druhým neméně důležitým bodem je získání potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledňováno při hodnocení pedagogických pracovníků.

František Martinek Kosmonautika

Posádka ISS pozorovala uragán Frances

Huricane_Frances.jpg
Tuto fotografii uragánu Frances pořídil astronaut Michael Fincke z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS dne 27. 8. 2004, z výšky 368 km. V té době se uragán nacházel v Atlantickém oceánu, ve vzdálenosti 1300 km od Malých Antil. Pohyboval se severozápadním směrem rychlostí 16 km/h, přičemž rychlost větru dosahovala 170 km/h.
Jiří Dušek Ostatní

Seminář "Vítejte v Brně"

Sdružení hvězdáren a planetárií a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brnězvou všechny členy Sdružení, pracovníky hvězdáren a planetárií i ostatní zájemce o problematiku astronomického vzdělávání na pracovní seminář "Vítejte v Brně!" věnovaný (podobně jako minulé tři semináře) problematice astronomického vzdělávání. Seminář se uskuteční ve dnech 13. až 15. října 2004 (středa až pátek) v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, Kraví hora.
František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí zve na PUTOVÁNÍ

HVM-4.jpg
Odbor Klubu Českých turistů TJ Valašské Meziříčí ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí a s Valašskou astronomickou společností pořádají v sobotu 18. září 2004 již 34. ročník dálkového pochodu "Podzimní putování Valašskem". Start i cíl pochodu je na hvězdárně. Vybrat si můžete ze tří tras v délce 9, 25 a 35 km. Pro cykloturisty jsou připraveny dvě trasy 45 a 95 km.
Tomáš Metelka Exoplanety

Lovci planet oznámili další dvě planety velikosti Neptunu

planetcompare.jpg
Necelý týden po tom, co 25.srpna 2004 oznámili astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) nalezení "malé", extrasolární planety - tělesa, které je jen 14x hmotnější než naše Země, oznámily včera dva týmy astronomů nalezení dalších dvou exoplanet o podobné velikosti. V průběhu jednoho týdne tak byly oznámeny objevy hned tří planet o velikosti přibližně Neptunu, které nemusí patřit do kategorie plynných obrů. Celkový počet nalezených extrasolárních planet se tak zvýšil na 135.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Evropská pozorovatelna pro ISS

iss_kopule.jpg
ESA dokončila vývojovou fázi evropské pozorovací jednotky nebo "kopule", jak se pozorovatelně říká. Jde o nové zařízení, pro mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Bude to pozorovací a kontrolní věž ISS s okny, která poskytnou široký výhled pro pozorování a řízení operací na vnější straně stanice. Kopule je podle současných plánů připravována k vypuštění na leden 2009.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Eos Chasma - zajímavá oblast Valles Marinersis

eos-chasma.jpg
Nově zveřejněný snímek Marsova povrchu, pořízený stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC), umístěné na palubě Mars express, sondy Evropské kosmické agentury, ukazuje pohled na jižní část Valles Marineris, pojmenovanou Eos Chasma. Snímky, ze kterých je výsledný obraz složen, byly pořízeny během 533 oběhu sondy okolo Marsu, v červnu 2004. Střed obrazu je na 322° východní délky a 11° jižní šířky. Rozlišení obrazu je přibližně 80 metrů na pixel.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa SL-9 a změny v atmosféře Jupitera

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
V červenci letošního roku uplynulo 10 let od srážky jednotlivých úlomků komety Shoemaker-Levy 9 s planetou Jupiter. Více než 20 částí kometárního jádra vniklo velkou rychlostí do atmosféry Jupitera v období od 16. do 22. července 1994. Všechny úlomky ukončily svoji existenci v oblasti kolem 45° jižní jovigrafické šířky.
Tomáš Metelka Exoplanety

Nalezena nejmenší extrasolární planeta

phot-25a-04-preview.jpg

Tým evropských astronomů Evropské jižní observatoře našel prozatím nejmenší extrasolární planetu, těleso, které je jen 14x hmotnější než naše Země. Planeta obíhá hvězdu μ Arae v jižním souhvězdí Oltář, vzdálenou od nás 50 světelných roků. Planeta o této velikosti se nalézá na rozhraní mezi skalnatými planetami a plynovými obry. Protože se ale nalézá poměrně blízko mateřské hvězdy, je pravděpodobné, že je skalnatá, nejspíše s relativně malou atmosférou. Byla tedy klasifikovaný jako "super Země".

Na fotografii je 3.6m teleskop na La Silla a spektrograf HARPS.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Konec primární mise Mars Odyssey

odyssey-10000-01_br400.jpg
Mise pojmenovaná po sci-fi románu Arthura C.Clarka, "2001 - Vesmírná odysea", knize, která inspirovala generaci věřící, že nedaleká budoucnost lidstva bude v kosmických hotelech a ve videotelefonátech mezi Zemí a Jupiterem. "NASA 2001 Odysea", jak se také mnohdy misi Mars Odyssey přezdívalo, to ale brala realističtěji, přes oběžnou dráhu okolo Marsu.
František Martinek Sluneční soustava

Krátery pod ledem Antarktidy

grace_browse.jpg

Vědci objevili za pomoci družicové techniky velké krátery pod ledem Antarktidy, vzniklé s největší pravděpodobností při dopadu asteroidu. Těleso mělo pravděpodobně stejné rozměry, jako jeho předchůdce před 65 milióny roků, jehož dopad vedl mimo jiné k vyhynutí dinosaurů.

Detailnímu mapováním gravitačního pole Země a jeho nepatrných odchylek se věnuje dvojice amerických družic s názvem GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment). Na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 450 km byly dopraveny 17. 3. 2002. Tyto družice umožní vědcům s mimořádnou přesností určit rozměry Země a registrovat sebemenší změny jejího gravitačního pole, které souvisí například s nerovnoměrným rozložením magmatu ve vnitřních oblastech zeměkoule, s pohybem ledovců či s hlubinnými proudy ve světových oceánech. Mapy zemského gravitačního pole, sestavované v měsíčních intervalech, jsou 1000krát přesnější, než bylo možno získat doposud. Získaná data využijí především oceánologové, hydrologové, glaciologové, geologové a další vědci.

Tomáš Metelka Exoplanety

Velký objev malého dalekohledu - extrasolární planeta

scope_new.jpg
Lov extrasolárních planet byl až doposud možný jen velmi velkými dalekohledy, schopnými detekovat jen minimální změny v okolí vzdálených hvězd, které by ukazovaly na přítomnost planet. Nyní ale tým astronomů nalezl svoji první extrasolárních planetu za použití dalekohledu o průměru jen 10 cm (!!!). Nová planeta o velikosti Jupiteru, se nachází u hvězdy vzdálené 500 světelných roků od Země. Byla objevena použitím metody průchodu, která hledá periodické poklesy v jasu hvězdy, když planeta přechází mezi ní a pozorovacím místem na Zemi, stejně jako se to stalo při letošním přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Tým astronomů pozoroval přibližně 12.000 hvězd, ze kterých nakonec vybrali 16 kandidátů na planety. Ty pak sledovali ve spolupráci s velkými hvězdárnami, aby potvrdili nebo vyvrátili svá podezření.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Cassini naveden na dráhu k Titanu

Cassini_5.jpg
Kosmická sonda Cassini/Huygens úspěšně dokončila 51 minut trvající zážeh motoru, který ji má navést na novou oběžnou dráhu okolo Saturnu. Manévr byl nezbytný k udržení kosmické lodi mimo prstence a pro první opravdu blízký přelet okolo Saturnova měsíce Titanu, letos 26.října.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Duny kráteru Argyre Planitia

0427-3D-CraterDunefield.jpg
Snímky stereo kamery s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě sondy ESA - Mars Express, ukazují nádherný pohled na marťanský kráter s dunovým polem na jeho dně. Snímky byly fotografovány během 427 oběhu planety v květnu 2004 a ukazují kráter s dunovým polem. Jedná se o místo v severozápadní části kráteru Argyre Planitia, na souřadnicích Marsu - délka 303° východní délky a 43° jižní zeměpisné šířky. Rozlišení obrazu je asi 16,2 metrů na pixel.
Miroslav Brož Sluneční soustava

Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:

Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.

František Martinek Kosmonautika

Čínská družice k výzkumu Slunce

cinske_SOHO_v.jpg
Čínská kosmonautika se postupně rozvíjí. Na svém kontě má desítky umělých družic, vypuštěných vlastními nosnými raketami. V říjnu 2003 se na palubě kosmické lodi Shen Zhou - 5 vydal na oběžnou dráhu kolem Země první čínský kosmonaut Yang Li-wej. Dalším krokem bude v roce 2005 vypuštění kosmické lodi Shen Zhou - 6 se dvěma kosmonauty na palubě, kteří stráví na oběžné dráze přibližně 5krát delší dobu než první čínský kosmonaut, tj. asi 5 dnů.


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »