Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Hledání gravitačních vln z domova

Už vás omrzelo analyzovat na svém domácím počítači rádiové signály a hledat v nich stopy mimozemských civilizací? Nyní se můžete zapojit do projektu Einstein@Home, jehož cílem je hledání gravitačních vln, které předpověděl Albert Einstein v teorii obecné relativity. Stejně jako v případě SETI@Home se jedná o program, který využívá volné kapacity počítačů k analýze dat získaných detektory gravitačních vln.
Petr Sobotka Hvězdy

Hvězdný kolotoč

Nová ultrafialová pozorování ukázala, že v naší galaxii existuje hvězda, která se otáčí 200krát rychleji než naše Slunce.

redakce Ostatní

astro.cz hacknut

V průběhu víkendu došlo k hacknutí serveru astro.cz. Všechny stránky byly nahrazeny textem "simiens crew". Stránky jsou opět dostupné. Pokud narazíte na problematickou či nedostupnou stránku, dejte nám prosím vědět na adresu info@astro.cz.
Pavel Koten Úkazy

Polární záře na Saturnu

Dynamika polární záe na Saturnu.
Dynamika polární záe na Saturnu.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že polární záře na této planetě jsou určitým křížencem mezi stejnými jevy na Zemi a Jupiteru. Nyní se na základě dat získaných HST a sondou Cassini ukazuje, že tato představa nebyla správná. Saturnovy polární záře se svými projevy výrazně liší od ostatních planet.
redakce Ostatní

rozesílání informací

V poslední době se objevilo několik upozornění naproblémy s formátem automatických upozornění nanové články. Dnes došlo k úpravě skriptu a problémby již měl být odstraněn. Problémy zasílejte nainfo@astro.cz. Omlouváme se za vícenásobné rozeslání poslední zprávy.
Libor Lenža Sluneční soustava

Obří kráter na Titanu

krater_titan.jpg
Na radarových snímcích měsíce Titan pořízených radarovou aparaturou na palubě sondy Cassini byla identifikována obří kruhová struktura s venkovním průměrem přibližně 440 kilometrů. Útvar je podobný velkému kráteru nebo části kruhového bazénu za jejichž vznikem stojí dopad komety nebo planetky o velikosti desítek kilometrů. Jedná se o první impaktní útvar, který byl na radarových snímcích Titanu nalezen.
Libor Lenža Kosmonautika

Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

smart_1c1.jpg
Ukončení mise sondy SMART-1 bylo odloženo o jeden rok. Plánovaný konec se přesunul ze srpna 2005 na srpen 2006. Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA), při svém zasedání 10. února 2005 jednohlasně schválil návrh na jednoroční prodloužení mise. Prodloužení mise o jeden rok umožní pokračovat v dalším snímkování měsíčního povrchu a porovnat nové snímky se snímky získanými při původní šestiměsíční misi. Bude pokračovat mapování severní i jižní polokoule Měsíce s vysokým rozlišením.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pluto slaví 75. narozeniny

Pluto_Tombaugh.jpg
Je to již 75 let, co Clyde Tombaugh (4.2.1906-17.1.1997) objevil 9. planetu sluneční soustavy. Odpoledne 18. únoru 1930 pečlivě zkoumal na Lowellově observatoři dvojici fotografických desek. Pořídil je během 2 nocí 13 palcovým (33 cm) dalekohledem Abbott Lawrence Lowell Telescope. Pak následovalo zdlouhavé hledání planety pomocí "blink komparátoru", který odhalí pohyb těles sluneční soustavy na hvězdném pozadí snímku.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Sedna1.jpg
Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.
Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost proudění v Titanově atmosféře

huygensbig.jpg
Odborníci publikovali první výsledky měření rychlosti proudění v atmosféře měsíce Titan. Díky využití globální sítě radioteleskopů mohli vědci měřit rychlost větrů, které "cloumaly" sondou Huygens při jejím sestupu atmosférou Titanu. Tento naplánovaný experiment nemohl být uskutečněn z kosmického prostoru, jak bylo původně plánováno. Příčinou byla porucha na jednom z přijímačů mateřské sondy Cassini. V blízkosti povrchu vane jen mírný vítr, jehož rychlost pomalu roste s přibývající výškou do přibližně 60 km. Pak nastává prudká změna, která může naznačovat přítomnost bouřlivé vrstvy atmosféry, tedy oblasti náhlých prudkých změn rychlosti proudění.
Libor Lenža Sluneční soustava

Bouřlivý Saturn

saturnatmbig.jpg
Zatím velmi úspěšná sonda Cassini věnuje svou pozornost nejen nádherným prstencům či tajemným měsícům Saturna, ale také samotné planetě. Snímky a měření poodhalují procesy probíhající v mohutné atmosféře druhé největší planety sluneční soustavy. Složitá spleť vlnění, vírů a turbulentních pohybů uvnitř pásové struktury atmosféry Saturnu dává vědcům možnost pochopit procesy, které jsou za vznik těchto struktur odpovědné.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Jsou hvězdy "šišaté"?

Regulus.jpg
Po desetiletí vědci pozorovali, že Regulus (nejjasnější hvězda v souhvězdí Lva) rotuje mnohem rychleji než naše Slunce. Astronomové nyní vědí daleko více o "hvězdném kotoučku" díky soustavě 6 dalekohledů s optickým a infračerveným interferometrem na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy).
Pavel Koten Kosmonautika

Beagle 2 neměl vůbec vzniknout

Modul Beagle 2, který měl o vánocích roku 2003 přistát na povrchu Marsu, se nikdy neozval. Teprve nyní však byly zveřejněny výsledky vyšetřování, které jsou pro ESA a britskou vládu až zahanbující. Modul totiž podle nich neměl vůbec být postaven!


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »