Exoplanety

08.12.2003 08:23 Petr Sobotka Exoplanety

Hledání druhé Země pokročilo

Vega
Souhvězdí Lyry s dominantní Vegou Vegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla.

13.10.2003 09:23 Jan Skalický Exoplanety

Pátrání po měsících u extrasolárních planet

Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje misi, díky které bychom byli schopni detekovat měsíce u vzdálených extrasolárních planet. Každý asi zná náš Měsíc. Vlci na něj vyjí, a ESA nedávno vyslala sondu SMART určenou na jeho pozorování. Ale v celé sluneční soustavě je na sto dalších oběžnic a každá je svět sám pro sebe. Měsíc (obecně) je přirozené těleso obíhající kolem mateřské planety. Bývá produktem planetárního formování a jeho velikost se může pohybovat od několika kilometrů až do řádově tisíců kilometrů. Mohou být i větší než například planety Merkur a Pluto.

09.07.2003 00:17 Petr Sobotka Exoplanety

Objeveno devět planet

Po několikaměsíční přestávce se podařilo objevit další planety mimo naši sluneční soustavu. Dosud známých 102 planet tak dostalo 9 nových přírůstků.

18.02.2003 09:08 Karel Mokrý Exoplanety

Jak "uvařit" planetu

Recepet: Vezměte skálu (asi 13 tisíc kilometrů v průměru), oxid uhličitý, vodní páru a metan. Umístěte na stabilní kruhovou dráhu okolo hvězdy slunečního typu. Vzdálenost volte přibližně 1AU. Po dobu jedné miliardy let zahřívejte v průměru na 10°C.

15.01.2003 09:12 Karel Mokrý Exoplanety

Planetární rychlík

Na počátku letošního roku byl oznámen objev v současnosti nejvzdálenější a "nejrychlejší" planety. Navíc byla objevena metodou, které již málokdo věřil. OGLE-TR-56b je od Země vzdálena 5 000 světelných let směrem k jádru Galaxie jinými slovy je 20krát dále než předchozí "rekordman". Rok na této planetě trvá pohých 29 hodin!

03.12.2002 09:13 Pavel Koten Exoplanety

Jupitery vznikají velmi rychle

Dosud se předpokládalo, že velké plynné planety podobné Jupiteru potřebují ke svému vzniku milióny let. Nový model přináší nesrovnatelně kratší dobu nutnou k jejich zformování.

19.09.2002 13:54 Karel Mokrý Exoplanety

Voda na extrasolárních planetách

Italští astronomové objevili stopy vody v atmosféře tří planet obíhajících vzdálené hvězdy. Jedná se o první zjištění látky nutné pro život v atmosféře extrasolární planety. Voda je jednou z nejdůležitějších podmínek pro existenci života, ale sama existenci života nezaručuje.

Zdroj: Reuters

20.07.2002 18:43 Petr Sobotka Exoplanety

Počet exoplanet přesáhl hranici 100

V uplynulých týdnech byly do seznamu exoplanet (planet obíhajících kolem jiných hvězd než je Slunce) zapsány další dvě položky a počet známých exoplanet tak přesáhl hranici 100.

22.06.2002 17:29 Karel Mokrý Exoplanety

55 Cancri - planetární systém podobný našemu

Srovnání našeho planetárního systému a Cancri

Na obrázku vidíte srovnání našeho planetárního systému s nově objeveným systémem 55 Cancri. U této hvězdy byla nalezena planeta velmi podobná Jupiteru - jak vzdáleností a tvarem oběžné dráhy, tak i hmotností.

Ostatní známé extrasolární planetární systémy obsahují planety blízko mateřské hvězdy. Velmi mnoho jich má velmi excentrické dráhy. Tato objevená planeta se nachází přibližně ve vzdálenosti Jupitera.

15.04.2002 00:00 Pavel Koten Exoplanety

"Země" mimo Sluneční soustavu

Ač byla v minulých letech objevena téměř stovka planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce, žádná z nich rozhodně nepřipomíná naši Zemi. Právě naopak, jedná se o plynné obry připomínající Jupiter či Saturn z naší planetární soustavy. Dvojice astronomů nyní sestavila počítačový model, pomocí kterého "nasadila" do objevených planetárních systémů objekt podobný Zemi, který se nacházel v tzv. obyvatelné zóně. To je oblast vzdáleností od mateřské hvězdy, kde může voda existovat v tekuté podobě. V naší Sluneční soustavě se tato zóna nachází ve vzdálenostech od 0,8 po 1,7 AU. Model zkoumá stabilitu drah takové planety v systémech s plynnými obry. V některých systémech jsou tyto dráhy nestabilní, zatímco v jiných ano. Situaci Sluneční soustavě nejpodobnější nalezli v okolí hvězdy 47 UMa. Tato hvězda je stejného typu jako Slunce a jen o málo starší, teplejší a zářivější. To znamená, že zmíněná zóna se nachází mezi 1,0 a 1,9 AU. Ačkoliv jsou tu dvě obří planety, které obíhají ve vzdálenostech menších než Jupiter, byly zde nalezeny stabilní dráhy, na kterých by se Zemi podobná planeta mohla vyskytovat.
Zdroj: Royal Astronomical Society Press release ze dne 3. dubna
PK

28.11.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Atmosféra exoplanety

Hubble Space Telescope (HST) umožnil astronomům vůbec poprvé v historii pohled na atmosféru planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce. Astronomové využili toho, že planeta každého 3,5 dne projde přes disk mateřské hvězdy, aby pomocí spektrografu STIS na HST detekovali její atmosféru. Při analýze získaných spekter byly zaznamenány stopy sodíku vzniklé při průchodu světla hvězdy planetární atmosférou. Ačkoliv i v atmosféře samotné hvězdy se nachází sodík, přístroj STIS naměřil větší množství sodíku než produkuje hvězda. Množství zjištěného sodíku je menší než se předpokládá pro planety Jupiterova typu, což vede k domněnce, že vysoká oblaka v planetární atmosféře blokují část světla hvězdy. Hvězda HD 209458 leží v souhvězdí Pegasa ve vzdálenosti 150 světelných roků a v roce 1999 u ní byla objevena planeta s odhadovanou hmotností 70% hmotnosti Jupitera. Planeta obíhá extrémně blízko své hvězdy, která ji ohřívá na teplotu 1100 C. Astronomové plánují další pozorování planetární atmosféry a hodlají se zaměřit na jiné části spektra a pokusit se o detekci metanu, vodních par, draslíku a dalších chemických prvků.
Zdroj: STScI Press release ze dne 27. listopadu
PK

16.08.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Planeta Jupiterova typu u 47 UMa

Planeta velmi podobná Jupiterovi a obíhající mateřskou hvězdu po téměř kruhové dráze byla objevena u blízké hvězdy 47 Ursae Majoris. Uz před pěti lety byla přitom u stejné hvězdy objevena jiná, hmotnější planeta, která krouží blíže k hvězdě rovněž po velmi málo eliptické dráze. Obě planety by se v naší Sluneční soustavě nacházely mezi drahami Marsu a Jupitera. Jedná se o první případ dvou planet obíhajících kolem dané hvězdy po téměř kruhových drahách. Většina z dosud objevených sedmi desítek planet totiž obíhá vlastní hvězdy po velmi výstředných drahách s velmi krátkými periodami. Periody planet z tohoto systému jsou 2.99 a 7.1 roku. Zajímavé jsou i hmotnosti těchto dvou planet, které se rovněž blíží hodnotám známých ze Sluneční soustavy. Zatímco vnitřní, dříve objevená planeta má hmotnost minimálně 2.5 násobku hmotnosti Jupitera, nově objevená planety již jenom minimálně 3/4 Jupitera. Zvláštní je, že poměr hmotností obou planet činí 3.3, což je shodné číslo s poměrem hmotností Jupitera a Saturna. Objev nové planety umožnilo vylepšení techniky měření, která je nyní schopna zaznamenat změny v Dopplerově posuvu odpovídající rychlosti 3 m/s. Hvězda 47 UMa je žlutá hvězda třídy G0V velmi podobná Slunci a nachází se ve vzdálenosti 51 světelných roků od nás.
Zdroj: UC Berkeley Press release ze dne 15. srpna
PK

29.06.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Stopy putujících planet v kulové hvězdokupě

Šest neobvyklých případů gravitační mikročočky objevili astronomové pomocí HST v kulové hvězdokupě M22. Mikročočky jsou slabé objekty, které není možno přímo pozorovat, ale které se projeví krátkodobým zjasněním hvězd na pozadí, jejichž světlo je zesíleno gravitačním polem mikročočky. Při prohlídce 83 000 hvězd v M22 byl detekován jeden případ způsobený bílým trpaslíkem (1/10 hmotnosti Slunce), který se projevil desetinásobným zvýšením jasnosti hvězdy na pozadí a návratem na původní jasnost po 18 dnech. Dále bylo zaznamenáno šest podivných případů, kdy se hvězdy na pozadí zjasnily na dvojnásobek a po necelých 20 hodinách opět vrátily na původní hodnotu jasnosti. Objekt způsobující tento jev musí tedy být mnohem menší než jsou hvězdy. Krátká doba trvání jevu naznačuje hmotnost pouhých 80 hmotností Země čili 1/4 hmotnosti Jupitera. Teoreticky by se mohlo jednat o putující, osamělé planety, které byly gravitačním působením odvrženy od mateřských hvězd. Proti této variantě ovšem hovoří odhad, podle kterého tyto objekty tvoří až 10% celkové hmotnosti hvězdokupy. Hvězdokupa M22 je velmi stará, nabízí se tedy možnost studovat vývoj těchto planetám podobných objektů, které vznikly v ranných stádiích existence vesmíru. Vědci zamýšlí sledovat hvězdokupu po dobu jednoho týdne a očekávají objev dalších 10 - 25 podobných událostí.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze dne 27. června
PK

10.05.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Spolkla hvězda HD 82943 jednu z vlastních planet?

To je možné a pravděpodobné vysvětlení jednoho zajímavého objevu učiněného pomocí 8,2m dalekohledu Kueyen na observatoři ESO v Chile. Spektra s vysokým rozlišením pořízená pomocí tohoto dalekohledu ukazují přítomnost izotopu lithia-6, jehož výskyt je u podobných, na kovy bohatých hvězd slunečního typu, velmi vzácný. Zatímco izotop Li-7 se ve hvězdách vyskytuje často, izotop Li-6 byl důkladně zničen v průběhu hvězdného vývoje a musel být do horních, chladnějších vrstev hvězdné atmosféry dodán později. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je pohlcení blízké planety hvězdou. Nízká teplota planet umožňuje uchování původního izotopu lithia po celou historii dané planetární soustavy. V blízkosti hvězdy HD 82943 byly nedávno objeveny hned dvě planety typu plynných obrů, které se pohybují po excentrických drahách. Vědci odhadují, že zjištěný poměr výskytu obou izotopů lithia Li-6/Li-7 = 0,12 lze vysvětlit pohlcením plynného obra o hmotnosti dvou Jupiterů či planety terrestrického typu - u nichž je zastoupení Li-6 vyšší - o hmotnosti 3 našich Zemí.
Zdroj: ESO Press release 10/01 ze 9. května
PK

09.04.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Dalších 11 extrasolárních planet

Mezinárodní tým astronomů, který vede Michel Mayor, veterán objevů planet mimo Sluneční soustavu, oznámil dalších 11 planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Všechny byly objeveny nejčastěji užívanou metodou, měřením změn radiálních rychlostí a jsou oběžnicemi hvězd vzdálených od 28 do 65 parseků od nás. Je mezi opět několik velmi zajímavých exemplářů. V blízkosti hvězdy HD 74156 byla objevena hned dvojice planet o minimálních hmotnostech 1,5 a 5 hmotností Jupitera, které obíhají ve vzdálenostech 40 a 725 miliónů km od mateřské hvězdy. Po loňském objevu jedné planety u hvězdy HD 82943 byla nyní ohlášena druhá oběžnice. Planeta o hmotnosti 0,9 Jupitera obíhá ve vzdálenosti menší než naše Země (110 miliónů km) a na tomto planetárním systému je zajímavé hlavně to, že její oběžná doba 222 dnů je přesně polovinou oběžné doby druhé planety. Obě planety jsou tedy v rezonanci "2:1". Rezonance je jev známý i ze Sluneční soustavy. Všechny objevené planety jsou plynnými obry podobnými Jupiteru, s hmotnostmi do desetinásobku jeho hmotnosti. Je mezi nimi jedna, která obíhá ve stejné vzdálenosti od své hvězdy jako Země od Slunce. Je minimálně 5,6 hmotnější než Jupiter a její případné měsíce by mohly od mateřské hvězdy dostávat tu správnou dávku záření, která podporuje život na naší planetě.
Zdroj: Spaceflight Now ze 7. dubna 2001
PK

09.10.2000 00:00 redakce II Exoplanety

Podivné "volné" planety

Astronomové objevili 18 nových planet, které nepatří k žádné hvězdě a volně plují mezihvězdným prostorem. Existence takových planet je velkou výzvou pro současné teorie tvorby planet, protože podle nich planety vznikají kondenzací prachového a plynného disku kolem centrální hvězdy v procesu, jež trvá desítky miliónů let. Objevené planety se nacházejí ve hvězdokupě Sigma Orionis, která není starší než 5 miliónů let. Zároveň se jedná o první planety, které byly pozorovány přímo ve viditelném a infračerveném oboru spektra a byly též získány informace o jejich teplotách a složení. Podle teplot se skutečně jedná spíše o obří plynné planety než o hnědé trpaslíky. Je-li hvězdokupa skutečně stará 5 miliónů let, pak se hmotnosti planet pohybují v rozmezí mezi 8 a 15 hmotnostmi Jupitera, je-li hvězdokupa mladší, pak nejmenší z planet mohou mít hmotnost jenom 5 Jupiterů. Pro hnědé trpaslíky je uváděn interval hmotností 15 - 75 Jupiterů. Přestože zařazení do určité třídy objektů je terminologická záležitost, stejně je nutno vymyslet teorii, která vysvětlí vznik a vývoj takových objektů mimo sluneční systémy.
Zdroj: American Association for the Advancement of Science ze 5. října.

08.08.2000 00:00 redakce II Exoplanety

Planeta kolem Epsilon Eridani

V posledních dnech bylo uveřejněno několik objevů nových extrasolárních planet. Jedna z nich byla nalezena u Epsilon Eridani, Slunci podobné hvězdy, která leží ve vzdálenosti pouhých 10,5 světelného roku od nás. Jedná se nejbližší hvězdu, u které byla nějaká planeta objevena. Planeta o hmotnosti mezi 0,8 a 1,6 hmotnosti Jupitera obíhá svoji hvězdu v průměrné vzdálenosti 3,2 AU (480 miliónů km) a jeden oběh ji trvá 7 let. S výjimkou excentrické dráhy je tedy podobná Jupiteru. Astronomové využili k detekci planety dvacetiletá měření radiálních rychlostí této hvězdy. Navíc se domnívají, že by zde mohly existovat další planety a to na základě znalosti už dříve objeveného asymetrického prstence prachu obíhajícího hvězdu ve vzdálenostech mezi 30 a 60 AU. Blízkost hvězdy ke Slunci by mohla umožnit přímé pozorování planety velkými pozemskými dalekohledy či pomocí HST.
Zdroj: SpaceViews News ze 7. srpna.

31.03.2000 00:00 redakce II Exoplanety

Dvě menší extrasolární planety

Geoff Marcy a Paul Butler, známí objevitelé planet nacházejících se mimo naší sluneční soustavu, učinili objev, který by mohl být významným krokem k detekci planet menších než je Jupiter. Prozatím byly všechny objevené planety srovnatelné s Jupiterem či větší. Existence planet o hmotnostech srovnatelných se Saturnem by mohla znamenat, že v okolí hvězd mohou existovat i menší planety. První z nově objevených planet se nachází u hvězdy HD46375, vzdálené 109 sv. r. v souhvězdí Jednorožce. Planeta o minimální hmotnosti 80% Saturnu obíhá hvězdu ve vzdálenosti 6,2 miliónů km. Druhá planeta s minimální hmotností 70% hmotnosti Saturnu obíhá hvězdu 79 Ceti (HD16141) ve vzdálenosti 53 miliónů km. Hvězda 79 Ceti leží v souhvězdí Velryby 117 sv. r. od Slunce. Své hvězdy oběhnou za 3,02 resp. 75 dnů. Jedná se pravděpodobně o plynné obry a na jejich povrch panuje teplota 1130, resp. 830 stupňů C. Je nutné mít ovšem na paměti, že uvedené hmotnosti jsou pouze minimální. V závislosti na sklonu drah, který není znám, mohou být větší.
Zdroj: NASA Origins press release z 29. března.

24.03.2000 00:00 redakce II Exoplanety

Osamělé planety v mlhovině v Orionu

S použitím nové kamery na infračerveném dalekohledu UKIRT na Havaji objevili britští astronomové 13 "volně plovoucích", osamělých planet v oblasti formujících se hvězd v Orionově mlhovině. Společně s nimi bylo objeveno více než 100 velmi mladých hnědých trpaslíků. Hmotnosti planet se pohybují v rozmezí mezi 8 a 13 hmotnostmi Jupitera. Dolní hranice pro hnědé trpaslíky je právě 13 hmotností Jupitera, což jim umožňuje alespoň na krátkou dobu zažehnout termonukleární reakci, při které se spaluje deuterium. Nové planety vznikly pravděpodobně přímo z oblaků prachu a plynu, ne z materiálu zbylého po vzniku hvězdy. Jejich stáří je pouhých milión let, uchovávají tedy ještě zbytkové teplo původní mlhoviny. Ve spektrech byly nalezeny čáry vodních par o teplotě 2700 C. Předpokládá se, že budou nadále chladnout.
Zdroj: Royal Astronomical Society Press Notice z 22. března.

16.12.1999 00:00 redakce II Exoplanety

Detekce záření exoplanety

Tým britských astronomů ohlásil vůbec první pozorování záření planety mimo Sluneční soustavu. Ve spektrech, která byla pořízena pomocí 4,2m Herschelova dalekohledu na Kanárských ostrovech, detekovali Dopplerův posun způsobený odrazem záření hvězdy od pohybující se planety. Planeta obíhá hvězdu tau Bootis rychlostí 74 km/s po dráze se sklonem 29 stupňů, což mj. znamená, že hmotnost planety je 8x větší než hmotnost Jupitera. Podle intenzity rozptýleného světla se zdá, že planeta je modro-zelené barvy. Na základě těchto a dalších údajů odhadují astronomové její poloměr na 1,8 poloměru Jupitera. Planeta byla už dříve odhalena na základě měření změn radiálních rychlostí hvězdy.
Zdroj: SpaceViews news ze dne 16. prosince