První opravdová fotografie exoplanety

Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.
![]() |
![]() |
V dnešní době známe už více než sto planet obíhajících kolem jiných sluncí. Přestože v poslední době byly objeveny už i planety takřka pozemského typu, většina z nich jsou obří planety srovnatelné s Jupiterem. Navenek se přítomnost tzv. exoplanety u hvězdy projeví tím, že „cloumá“ se svou mateřskou hvězdou. Tyto drobné pohyby jsou astronomové schopni rozeznat ve spektru hvězd. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsob detekce exoplanet – pokud máme štěstí, dochází k přechodům exoplanety před mateřskou hvězdou podobně jako třeba v letošním roce přecházela před Sluncem planeta Venuše. Pozorovatel pak může zaznamenat periodické poklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je ale amplituda změn jasnosti velmi malá a detekce tak velmi obtížná.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 63
V dnešní době známe už více jak sto exoplanet. Většina znich byla objevena pomocí změn radiálních rychlostí mateřskéhvězdy. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsobdetekce exoplanet - pokud máme štěstí, dochází k přechodůmexoplanety před mateřskou hvězdou a my pozorujeme periodicképoklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je aleamplituda velmi malá (několik málo setin magnitudy) adetekce obtížná.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Když si astronomové poprvé uvědomili, že hvězdy na obloze jsou podobné našemu Slunci, jen jsou mnohem dál, začali se zajímat o to, jestli tyto hvězdy mají kolem sebe také planety. A pokud mají planety, je na nich život? Inteligentní život? Takové odpovědi bohužel ještě neznáme. Nalezeno bylo prozatím jen 123 extrasolárních planet, na kterých ovšem, díky jejich velikosti, složení, teplotě, blízkosti ke hvězdě atd. život, tak jak jej známe, určitě nemohl vzniknout. Neznáme zatím, bohužel, žádnou "kamennou" planetu typu Země.
![]() |
V současné době znají astronomové asi 130 planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Všechny tyto planety byly objeveny nepřímo – tj. na základě periodických změn radiálních rychlostí hvězd, případně na základě zjištění periodických poklesů jasnosti sledované hvězdy. Zatím se astronomům nepodařilo spatřit v dalekohledu či vyfotografovat ani jednu exoplanetu.
Evropský tým objevil (a studoval) dvě nově objevené exoplanety. Obě planety byly nalezeny díky přehlídce OGLE. Objev těchto planet ztrojnásobil počet exoplanet objevených metodou přechodu. Nyní známe tři takto objevené objekty. Zdvojnásobil se i počet planet se známou hmotností a poloměrem - nyní známe čtyři takové objekty.
8. června 2004 si bude moci každý vyzkoušet metodu přechodů v praxi. Venuše bude přecházet před Slunečním diskem. Zúčastněte se projektu VT 2004
![]() |
![]() |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4