Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety

Exoplanety



František Martinek Exoplanety

První opravdová fotografie exoplanety

GQ-Lup.jpg
Skupina astronomů, jejíž vedoucím je Ralph Neuhauser z Astrophysical Institute & University Observatory (AIU), pořídila poprvé v historii astronomie skutečnou fotografii blízké hvězdy (A) a kolem ní obíhající planety (b). K vytvoření publikovaného snímku byla použita data, pořízená soustavou dalekohledů VLT Jižní evropské observatoře v Chile, Hubblova kosmického dalekohledu a japonského dalekohledu Subaru.
Veselý Jan Exoplanety

Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety

planeclipse_art.jpg
Spitzerův kosmický teleskop poprvé přímo zaznamenal světlo planet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce. Až dosud byly extrasolární planety objevovány a zkoumány jen nepřímo. Většinou na základě gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo při přechodu planety přes hvězdu. Tentokrát jde o pozorování zákrytu planety její mateřskou hvězdou. Ačkoli se zdá, že oproti přechodu planety před hvězdou jde jen o malý rozdíl, někteří astronomové hovoří o začátku nové éry zkoumání planet.
František Martinek Exoplanety

Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

OGLE-TR-122.jpg
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.
František Martinek Exoplanety

Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

HT_a_exoplaneta.jpg
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)
Tomáš Metelka Exoplanety

Stavební kameny terestrických planet u mladých hvězd

Jedno z nejaktuálnějších a nejžhavějších astrofyzikálních témat současnosti, hon na extrasolární planety podobné Zemi, právě dostal důležitý impuls vycházející z nových pozorování spekter přístrojem MIDI na interferometru VLTI (ESO - Very Large Telescope Interferometer). Mezinárodní tým astronomů s jeho pomocí získal jedinečná infračervená spektra prachu ve vnitřních oblastech protoplanetárních disků kolem tří mladých hvězd, které jsou nyní ve stavu, který je pravděpodobně velmi podobný naší sluneční soustavě ve stavu před asi 4,5 miliardami let. Informace o objevu vychází tento týden ve vědeckém časopisu Nature.

Tomáš Metelka Exoplanety

Astronomická záhada - mladá extrasolární planeta

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
V červnu letošního roku, výzkumní pracovníci univerzity v Rochesteru objevili potencionální extrasolární planetu, která obíhá okolo hvězdy tak mladé, že by vlastně nic takového v jejím okolí nemělo existovat. Alespoň ne podle stávajících teorií o vzniku planet. Další pozorování ale objev potvrdila. Určitě se jedná o planetu, která je navíc jen asi 100 tisíc let stará a nachází se v systému hvězdy jen 5x starší!
Tomáš Metelka Exoplanety

Byla vyfotografována první exoplaneta?

phot-26a-04-normal.jpg
Tým evropských a amerických astronomů z Evropské jižní observatoře (ESO) v Paranal (Chile) oznámil 10. září, že letos v dubnu pozoroval objekt, který je možná první exoplanetou, kterou kdy člověk spatřil na vlastní oči. Objev se podařil díky 8,2 m dalekohledu Yepun, který je vybaven systémem NACO, což je zkratka použité technologie NAsmythova systému adaptivní optiky a infračerveného zobrazovacího spektrografu COnica.
Miloslav Zejda Exoplanety

První pozorování zákrytu hvězdy exoplanetou v České republice

V dnešní době známe už více než sto planet obíhajících kolem jiných sluncí. Přestože v poslední době byly objeveny už i planety takřka pozemského typu, většina z nich jsou obří planety srovnatelné s Jupiterem. Navenek se přítomnost tzv. exoplanety u hvězdy projeví tím, že „cloumá“ se svou mateřskou hvězdou. Tyto drobné pohyby jsou astronomové schopni rozeznat ve spektru hvězd. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsob detekce exoplanet – pokud máme štěstí, dochází k přechodům exoplanety před mateřskou hvězdou podobně jako třeba v letošním roce přecházela před Sluncem planeta Venuše. Pozorovatel pak může zaznamenat periodické poklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je ale amplituda změn jasnosti velmi malá a detekce tak velmi obtížná.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 63

Ondřej Pejcha Exoplanety

První pozorování zákrytu hvězdy exoplanetou v ČR

V dnešní době známe už více jak sto exoplanet. Většina znich byla objevena pomocí změn radiálních rychlostí mateřskéhvězdy. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsobdetekce exoplanet - pokud máme štěstí, dochází k přechodůmexoplanety před mateřskou hvězdou a my pozorujeme periodicképoklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je aleamplituda velmi malá (několik málo setin magnitudy) adetekce obtížná.

Tomáš Metelka Exoplanety

Lovci planet oznámili další dvě planety velikosti Neptunu

planetcompare.jpg
Necelý týden po tom, co 25.srpna 2004 oznámili astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) nalezení "malé", extrasolární planety - tělesa, které je jen 14x hmotnější než naše Země, oznámily včera dva týmy astronomů nalezení dalších dvou exoplanet o podobné velikosti. V průběhu jednoho týdne tak byly oznámeny objevy hned tří planet o velikosti přibližně Neptunu, které nemusí patřit do kategorie plynných obrů. Celkový počet nalezených extrasolárních planet se tak zvýšil na 135.
Tomáš Metelka Exoplanety

Nalezena nejmenší extrasolární planeta

phot-25a-04-preview.jpg

Tým evropských astronomů Evropské jižní observatoře našel prozatím nejmenší extrasolární planetu, těleso, které je jen 14x hmotnější než naše Země. Planeta obíhá hvězdu μ Arae v jižním souhvězdí Oltář, vzdálenou od nás 50 světelných roků. Planeta o této velikosti se nalézá na rozhraní mezi skalnatými planetami a plynovými obry. Protože se ale nalézá poměrně blízko mateřské hvězdy, je pravděpodobné, že je skalnatá, nejspíše s relativně malou atmosférou. Byla tedy klasifikovaný jako "super Země".

Na fotografii je 3.6m teleskop na La Silla a spektrograf HARPS.

Tomáš Metelka Exoplanety

Velký objev malého dalekohledu - extrasolární planeta

scope_new.jpg
Lov extrasolárních planet byl až doposud možný jen velmi velkými dalekohledy, schopnými detekovat jen minimální změny v okolí vzdálených hvězd, které by ukazovaly na přítomnost planet. Nyní ale tým astronomů nalezl svoji první extrasolárních planetu za použití dalekohledu o průměru jen 10 cm (!!!). Nová planeta o velikosti Jupiteru, se nachází u hvězdy vzdálené 500 světelných roků od Země. Byla objevena použitím metody průchodu, která hledá periodické poklesy v jasu hvězdy, když planeta přechází mezi ní a pozorovacím místem na Zemi, stejně jako se to stalo při letošním přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Tým astronomů pozoroval přibližně 12.000 hvězd, ze kterých nakonec vybrali 16 kandidátů na planety. Ty pak sledovali ve spolupráci s velkými hvězdárnami, aby potvrdili nebo vyvrátili svá podezření.
František Martinek Exoplanety

TPF - objevíme druhou Zemi?

TPF-I.jpg
Pátrání po exoplanetách (tj. planetách mimo naši sluneční soustavu, obíhajících kolem jiných hvězd) slavilo po mnohaletém úsilí první úspěch v říjnu 1995. Dva švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské observatoře ohlásili objev planety u hvězdy 51 Pegasi. Další objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. V současné době známe přibližně 130 exoplanet, obíhajících kolem hvězd podobných Slunci. Současná technika je však zatím schopna detekovat pouze velmi hmotné planety, jejichž hmotnost dosahuje zhruba hmotnosti Saturna a větší. Z hlediska možného výskytu života ve vesmíru nás ale mnohem více zajímá existence planet velikosti Země.
Tomáš Metelka Exoplanety

Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

HD209458b.jpg
Čtveřice autorů, vědců z Leicesterské univerzity, Institutu astronomie v Cambridge a Institutu věd kosmického teleskopu, vyslovila názor, že sluneční soustava může být konec konců ve vesmíru jedinečná. M.E.Beer, A.R.King, M.Livio a J.E.Pringle, zveřejnili předběžný tisk své práce, která bude publikována v magazínu NATURE. Nakonec bychom mohli být ve vesmíru i sami...
Tomáš Metelka Exoplanety

Pátrání po dalších Zeměkoulích

Když si astronomové poprvé uvědomili, že hvězdy na obloze jsou podobné našemu Slunci, jen jsou mnohem dál, začali se zajímat o to, jestli tyto hvězdy mají kolem sebe také planety. A pokud mají planety, je na nich život? Inteligentní život? Takové odpovědi bohužel ještě neznáme. Nalezeno bylo prozatím jen 123 extrasolárních planet, na kterých ovšem, díky jejich velikosti, složení, teplotě, blízkosti ke hvězdě atd. život, tak jak jej známe, určitě nemohl vzniknout. Neznáme zatím, bohužel,  žádnou "kamennou" planetu typu Země.

Tomáš Metelka Exoplanety

HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

hetgal_dome_dusk.jpg
McDonaldova observatoř pomocí dalekohledu Hobby-Eberly, našla svou první extrasolární planetu. Planeta je 2,84x hmotnější než Jupiter a její oběžná doba okolo mateřské hvězdy HD 37605 činí 54,23 dnů. Objevitelský tým použil na stanovení hmotnosti planety metodu měření radiálních rychlostí, techniku, při níž se hmotnost planety zjišťuje pomocí měření rychlosti při tom, když se planeta na své oběžné dráze pohybuje směrem k Zemi a od Země. Observatoř použila spektrograf s vysokým rozlišením, přístroj, který může změřit složení objektů s velkou přesností.
František Martinek Exoplanety

SDI kamera bude objevovat exoplanety

V současné době znají astronomové asi 130 planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Všechny tyto planety byly objeveny nepřímo – tj. na základě periodických změn radiálních rychlostí hvězd, případně na základě zjištění periodických poklesů jasnosti sledované hvězdy. Zatím se astronomům nepodařilo spatřit v dalekohledu či vyfotografovat ani jednu exoplanetu.

Karel Mokrý Exoplanety

Dvě zajímavé exoplanety objevené díky zákrytům

Evropský tým objevil (a studoval) dvě nově objevené exoplanety. Obě planety byly nalezeny díky přehlídce OGLE. Objev těchto planet ztrojnásobil počet exoplanet objevených metodou přechodu. Nyní známe tři takto objevené objekty. Zdvojnásobil se i počet planet se známou hmotností a poloměrem - nyní známe čtyři takové objekty.

8. června 2004 si bude moci každý vyzkoušet metodu přechodů v praxi. Venuše bude přecházet před Slunečním diskem. Zúčastněte se projektu VT 2004

Jan Skalický Exoplanety

Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

57826main_microlensing-browse.jpg
Objevování planet mimo sluneční soustavu je dnes poměrně populární. Hvězd, které mají ve svém okolí nějakou tu planetu známe již víc než sto. Nedávno se ale astronomům podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim objevit exoplanetu pomocí tzv. gravitační čočky.
František Martinek Exoplanety

Atmosféra exoplanety obsahuje kyslík!

HD209458b.jpg
Před několika dny bylo oznámeno, že v atmosféře exoplanety, obíhající kolem hvězdy s označením HD 209458 v souhvězdí Pegasa, se nachází kyslík a uhlík. Přítomnost kyslíku a uhlíku je nezbytně nutná pro případnou existenci živých organismů. Avšak neradujte se předčasně. Jakýkoliv život je na této planetě zcela vyloučen - podmínky pro život zde nejsou zrovna příznivé.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »