Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety

Exoplanety



František Martinek Exoplanety

Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

pia01938-516.jpg
Americký kosmický dalekohled s názvem Spitzer Space Telescope (SST) uskutečnil první měření teploty denní a noční polokoule planety, nacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Tato observatoř, pracující v oboru infračerveného záření, odhalila, že Jupiteru podobná plynná obří planeta obíhá velice blízko své mateřské hvězdy, přičemž jedna její polokoule je horká jako "oheň", zatímco druhá polokoule je studená jako "led".
František Martinek Exoplanety

HST potvrdil existenci nejbližší známé exoplanety

Epsilon-eridani.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytl ve spolupráci s pozemními observatořemi definitivní důkazy existence nejbližší známé extrasolární planety. Planeta typu Jupitera obíhá kolem Slunci podobné hvězdy Epsilon Eridani, která je od Země vzdálena 10,5 světelného roku. Hmotnost exoplanety byla určena na 1,5 hmotnosti Jupitera a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 6,9 roku.
František Martinek Exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.
František Martinek Exoplanety

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.
Pavel Cagaš Exoplanety

Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně

Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03m s periodou necelé 4 dny. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů.

Miroslava Hromadová Exoplanety

Nejen hvězdy mohou zplodit planety a měsíce

planet.jpg
Zapomeňte na tradiční názory o formování planetárních systémů - nový výzkum pod vedením astronomů z Univerzitu v Torontu odhalil, že planetární "školky" mohou existovat nejen kolem hvězd, ale také kolem objektů, které nejsou o mnoho větší než Jupiter. To předpokládá, že v miniaturní verzi sluneční soustavy mohou objekty obíhat kolem tělesa, které má hmotnost 100krát menší než naše Slunce.
František Martinek Exoplanety

Exoplanety nadále překvapují astronomy

exoplanety-jadra.jpg
Během srovnávací analýzy chemického složení exoplanet typu "horkého Jupitera" a složení hvězd, kolem nichž obíhají, se podařilo evropským astronomům objevit několik zajímavých zákonitostí. Vědci předpokládají, že získané výsledky mohou vést k přehodnocení současné teorie vzniku planet.
František Martinek Exoplanety

Tři planety typu Neptuna u blízké hvězdy

HD69830-1.jpg
Pomocí mimořádně přesného spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), instalovaném na dalekohledu Evropské jižní observatoře (ESO) o průměru 3,6 m na La Silla (Chile) objevil tým evropských astronomů 3 exoplanety o hmotnostech planety Neptun u blízké hvězdy. Planeta obíhající nejblíže hvězdy je s největší pravděpodobností "kamenná", zatímco nejvzdálenější planeta je první známou exoplanetou velikosti Neptuna, nacházející se v tzv. "obyvatelné zóně" (v zóně života). Tento unikátní systém je pravděpodobně kromě toho doplněn pásem asteroidů.
Martin Zapletal Exoplanety

Jak hledat exoplanety - se zvláštním zřetelem k exoplanetám terestrickým

Již před staletími si lidé kladli otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Později s pokroky v astronomii a dalších přírodních vědách vyšlo najevo, že život (alespoň takový, jaký si umíme představit) je podmíněn existencí vhodných planet, na kterých se může vyskytovat. Logickým krokem tedy bylo takovéto planety hledat. To ovšem není jen tak. Podívejme se tedy stručně na historii objevování planet obíhajících cizí hvězdy a na ambiciózní projekty USA - Kepler, Space Interferometry Mission (SIM), Terrestrial Planet Finder (TPF) a evropský Darwin, které mají (mimo jiné) hledat planety zemského typu.

František Martinek Exoplanety

Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

solarsystem.jpg
Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.
Libor Lenža Exoplanety

Nová kategorie planet?

vznikplanety.jpg
Zhruba rok uplynul od chvíle, kdy dvě skupiny vědců oznámily objev dosud nejmenších objevených extrasolárních planet. Ale jaké ve skutečnosti jsou světy hmotností srovnatelné s Neptunem? Jsou to plynní obři, ledoví giganti nebo "přerostlé" Země? Astronom Alan Boss prověřuje a zvažuje možnosti.
Veselý Jan Exoplanety

Prohlédněte si systém HD188753 na vlastní oči!

Hvězda HD188753, která je ve skutečnosti trojitým systémem, v němž byla nedávno detekována planeta, je snadno pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem či triedrem. V létě se v noci nachází prakticky přímo nad naší hlavou. Jednotlivé složky trojhvězdy ani planetu HD188753Ab na vlastní oči nerozlišíme, ale při pohledu na tu hvězdičku v zorném poli dalekohledu se můžeme nechat unášet představami.
František Martinek Exoplanety

Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

HD188753_1.jpg
Astronomové NASA objevili planetu, z jejíhož povrchu je možné postupně pozorovat západy a východy tří "sluncí". Tato nová exoplaneta má označení HD 188753 Ab. Jedná se o první známou planetu, která se nachází v klasickém systému tří hvězd, v tzv. trojhvězdě.
František Martinek Exoplanety

Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Gliese_876b.jpg
Skupina amerických astronomů ohlásila objev doposud nejmenší planety mimo naši sluneční soustavu. Byl tak učiněn velký krok na cestě k objevu exoplanet podobných Zemi. Nová exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotnosti Země a její průměr se rovná zhruba dvojnásobku průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem.
František Martinek Exoplanety

Perspektivy objevování planet mimo Sluneční soustavu

HD70642.jpg
Deset let po objevu první planety mimo naši Sluneční soustavu začíná nová etapa v objevování exoplanet - objevování planet zemského typu, studium jejich charakteristik a hledání příznaků života na těchto exoplanetách. To je názor účastníků jubilejní mezinárodní konference, která se minulý týden konala v Institutu Hubblova kosmického dalekohledu (STSI) v Baltimore.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »