Družice Kepler detekovala atmosféru dříve objevené obří planety jako demonstraci svých výjimečných schopností. Měření bylo založeno na relativně krátkém desetidenním sbírání testovacích dat, jenž předcházelo oficiálnímu započetí vědeckého výzkumu.
Zákryt a tranzit HD80606 b s vyznačeným sklonem k místní eklipticeMezi extrasolárními planetami (exoplanetami), jichž je aktuálně známých přes 350, se najde několik velmi kuriózních zástupců, které nám ukazují různorodost planetárních systémů ve vesmíru. Jednou z těch nejkurióznějších a v poslední době nejlépe studovanou je HD80606 b.
Dvojice protoplanetárních disků označená 253-1536 V levé části obrázku je zachycen objekt 253-1536 na základě pozorování radioteleskopem SMA (Submillimeter Array) na vlnové délce 880 mikronů. Zřetelně se dají rozlišit dva disky, z nichž ten levý má hmotnost téměř 70krát převyšující hmotnost Jupiteru, zatímco hmotnost pravého (menšího) disku je asi 20 hmotností planety Jupiter. Pravá část obrázku byla pořízena ve viditelném světle kamerou na HST. Zatímco levý disk je na tomto snímku velmi tmavý, menší disk vpravo je skryt v pronikavé záři jasných hvězd.
Objev exoplanety u trpasličí hvězdy VB 10Dlouhotrvající pátrání po exoplanetách prostřednictvím astrometrické metody přineslo první úspěch - byla objevena exoplaneta podobná Jupiteru, obíhající kolem doposud nejmenší mateřské hvězdy.
Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.Planeta obíhající kolem hvězdy typu červeného trpaslíka, nacházejícího se ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody.
Tranzit exoplanety přes chladnou obří hvězdu přes úzký Ca filtr. Tranzit by vypadal jako dva krátké hluboké poklesy, když explaneta přechází přes okraje chromosféry.Asi 10% exoplanet objevených metodou měření radiálních rychlostí, obíhá mateřskou hvězdu, která již neleží na hlavní posloupnosti, ale ve svém vývoji se dostala do oblasti červených obrů. Abychom mohli lépe studovat tyto staré hvězdné systémy, je zapotřebí mít úplnou informaci o obíhajících planetách. Z měření radiálních rychlostí lze zjistit hmotnost planety, ale nemáme informaci o velikosti planety. Bylo by tedy velmi žádoucí odhalit tranzity některé z planety obíhající obří hvězdu.
Disk kolem bety PictorisAstronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.
Pokles jasnosti hvězdy v důsledku přechodu exoplanety přes hvězdu.Kosmický dalekohled COROT objevil svou první superzemi. Jedná se o doposud nejmenší exoplanetu, která navíc obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Exoplaneta COROT-Exo-7b má v průměru méně než dvě Země.
Kresba: HD 80606bKosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.
Exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb v představě malíře.Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. I takto bych mohl uvést následující článek o upřesnění hmotnosti jedné exoplanety. Byla objevena v roce 2007 a její hmotnost byla tehdy určena na 3,3 hmotnosti Země. Dne 19. 1. 2009 byla publikována zpráva o upřesnění její hmotnosti na 1,4 hmotnosti Země! Avšak již o dva dny později, kdy jsem chtěl zveřejnit překlad tohoto článku, bylo již zase všechno jinak. V době internetu se zkrátka informace šíří rychlostí blesku. I přesto uvedený článek zveřejňujeme.
Exoplaneta v představách malířeVčera se objevily informace o tom, že exoplaneta MOA-2007-BLG-192Lb má hmotnost jen 1,5 hmotností Země, což by ji řadilo suverénně mezi nejméně hmotné exoplanety. Informace tohoto druhu se objevila například na ČRO Leonardo. Jedná se ale o dezinformaci, kterou dnes okolo 10. hodiny našeho času potvrdil osobně jeden z členů týmu David Bennett.
Horký jupiterAstronomové zaznamenali ve výzkumu exoplanet další významný úspěch. Podařilo se jim zmapovat atmosféru planety u cizí hvězdy. Nebylo to ale poprvé, jak se nám snaží namluvit některá média. Poprvé se to podařilo několikrát v roce 2007 Hubblovu dalekohledu a také jeho kolegovi kosmickému dalekohledu Spitzer. Tentokrát ale za úspěchem stojí pozemské dalekohledy, což je velký pokrok, který nám dává naději do budoucna.
Exoplaneta v představách malířePo předešlém nultém zahajovacím díle pokračujeme v seriálu o exoplanetách. Letos tomu budou tři roky, co se v Praze zrodila definice planety…
Planeta u hvězdy Fomalhaut v představách malíře. Astronomům se ke konci roku 2008 podařilo objevit exoplanetu o hmotnosti 3 Jupiterů, obíhající okolo hvězdy Fomalhaut, metodou přímého zobrazení. Využili k tomu pozorování Hubblova kosmického dalekohledu. Jiný tým zase oznámil objev hned tří planet u jedné hvězdy stejnou metodou. Znamená to zásadní průlom v hledání exoplanet metodou přímého zobrazení?
Johannes Kepler V úvodním díle seriálu o exoplanetách se podíváme na jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů z poněkud netradičního pohledu. Málokdo si to uvědomuje, ale Praha je pro planety městem přímo osudovým. A osudovým bude pro exoplanety i nadcházející rok, kdy si připomínáme významné události roku 1609. Galileo Galilei tehdy namířil vůbec poprvé dalekohled na nebe a v Praze položil Johannes Kepler základy svým nebeským zákonům. Čtyři sta let poté se na vzdálené Floridě připravuje ke startu družice, která ponese hrdě jeho jméno při objevování planet u vzdálených hvězd a otevře nám tak možnosti, o nichž Kepler ani nesnil…
Alexander Wolszczan Tým astronomů z Penn State a Nicolaus Copernicus University (Toruň, Polsko) objevil novou exoplanetu, která obíhá relativně blízko rudého obra. Mateřská hvězda s označením HD 102272 se nachází 1 200 světelných let daleko směrem v souhvězdí Lva a je mnohem starší než naše Slunce. Nová exoplaneta má hmotnost asi šesti Jupiterů.
Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.Některé hvězdy to mají těžké, když nastane okamžik vzniku jejich planet. Nový snímek, pořízený pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA), ukazuje jednu "nešťastnou" skupinu hvězd, která se zrodila v sousedství jedné nebezpečné oblasti. Hvězdy samotné jsou v bezpečí, avšak materiál, který je obklopuje - shluky prachu, které se mohou stát budoucími planetami - může být odfouknut do okolního prostoru.
Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom....při příležitosti Mezinárodního roku astronomie, desátého výročí pozorování první tranzitující exoplanety, startu družice Kepler a na počest J. Keplera a jeho působení v Praze...
V průběhu příštího roku bude na astro.cz vycházet seriál o exoplanetách, který si klade za cíl především najít paralelu mezi odkazem Johannese Keplera a dnešním fascinujícím výzkumem planet u sluncí jiných. Právě Keplerovi bude věnován i "nultý díl" seriálu, jenž vyjde už ke konci roku.
Exoplaneta v představách malířeTisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2008): Trojice vysokoškolských studentů Leidenské University v Holandsku objevila během školního výzkumného projektu neobvyklou extrasolární planetu. Objekt je asi pětkrát hmotnější než náš Jupiter a stal se první planetou objevenou na oběžné dráze kolem rychle rotující žhavé hvězdy.
Zákryt exoplanety u hvězdy HD 189733b - kresba.Astronomové objevili díky pozorováním, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled, oxid uhličitý v atmosféře planety, obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Je to důležitý krok na cestě k nalezení chemických a biologických stop mimozemského života.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
