Astronomové zaznamenali ve výzkumu exoplanet další významný úspěch. Podařilo se jim zmapovat atmosféru planety u cizí hvězdy. Nebylo to ale poprvé, jak se nám snaží namluvit některá média. Poprvé se to podařilo několikrát v roce 2007 Hubblovu dalekohledu a také jeho kolegovi kosmickému dalekohledu Spitzer. Tentokrát ale za úspěchem stojí pozemské dalekohledy, což je velký pokrok, který nám dává naději do budoucna.
Astronomům se ke konci roku 2008 podařilo objevit exoplanetu o hmotnosti 3 Jupiterů, obíhající okolo hvězdy Fomalhaut, metodou přímého zobrazení. Využili k tomu pozorování Hubblova kosmického dalekohledu. Jiný tým zase oznámil objev hned tří planet u jedné hvězdy stejnou metodou. Znamená to zásadní průlom v hledání exoplanet metodou přímého zobrazení?
V úvodním díle seriálu o exoplanetách se podíváme na jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů z poněkud netradičního pohledu. Málokdo si to uvědomuje, ale Praha je pro planety městem přímo osudovým. A osudovým bude pro exoplanety i nadcházející rok, kdy si připomínáme významné události roku 1609. Galileo Galilei tehdy namířil vůbec poprvé dalekohled na nebe a v Praze položil Johannes Kepler základy svým nebeským zákonům. Čtyři sta let poté se na vzdálené Floridě připravuje ke startu družice, která ponese hrdě jeho jméno při objevování planet u vzdálených hvězd a otevře nám tak možnosti, o nichž Kepler ani nesnil…
Tým astronomů z Penn State a Nicolaus Copernicus University (Toruň, Polsko) objevil novou exoplanetu, která obíhá relativně blízko rudého obra. Mateřská hvězda s označením HD 102272 se nachází 1 200 světelných let daleko směrem v souhvězdí Lva a je mnohem starší než naše Slunce. Nová exoplaneta má hmotnost asi šesti Jupiterů.
Některé hvězdy to mají těžké, když nastane okamžik vzniku jejich planet. Nový snímek, pořízený pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA), ukazuje jednu "nešťastnou" skupinu hvězd, která se zrodila v sousedství jedné nebezpečné oblasti. Hvězdy samotné jsou v bezpečí, avšak materiál, který je obklopuje - shluky prachu, které se mohou stát budoucími planetami - může být odfouknut do okolního prostoru.
...při příležitosti Mezinárodního roku astronomie, desátého výročí pozorování první tranzitující exoplanety, startu družice Kepler a na počest J. Keplera a jeho působení v Praze...
V průběhu příštího roku bude na astro.cz vycházet seriál o exoplanetách, který si klade za cíl především najít paralelu mezi odkazem Johannese Keplera a dnešním fascinujícím výzkumem planet u sluncí jiných. Právě Keplerovi bude věnován i "nultý díl" seriálu, jenž vyjde už ke konci roku.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2008): Trojice vysokoškolských studentů Leidenské University v Holandsku objevila během školního výzkumného projektu neobvyklou extrasolární planetu. Objekt je asi pětkrát hmotnější než náš Jupiter a stal se první planetou objevenou na oběžné dráze kolem rychle rotující žhavé hvězdy.
Astronomové objevili díky pozorováním, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled, oxid uhličitý v atmosféře planety, obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Je to důležitý krok na cestě k nalezení chemických a biologických stop mimozemského života.
Skupina francouzských astronomů využívajících ESO Very Large Telescope objevila objekt poblíž hvězdy Beta Pictoris, který se zřejmě nachází uvnitř již dříve objeveného disku materiálu obklopujícího hvězdu. Vzdálenost objektu od hvězdy je odhadována na osminásobek vzdálenosti Slunce-Země. Těleso je s velkou pravděpodobností obří planetou, která je zodpovědná za neobvyklý tvar disku a pozorovaný přísun materiálu směrem k hvězdě. Mohlo by se tak jednat o první snímek planety, která je od své mateřské hvězdy jen tak daleko jako Saturn od Slunce.
Přesněji řečeno o exoplanety se rozšířil bývalý název Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Rozhodla o tom plenární schůze Sekce 16. listopadu ve Valašském Meziříčí. Sekce tak reagovala na obrovský zájem o exoplanety mezi astronomy v České republice a rozmach tohoto oboru ve světovém měřítku.Petr KubalaExoplanety
Astronomové z Massachusetts Institute of Technology (MIT) přinesli zajímavou zprávu, která by se dala pochopit i jako výzva: hledejme mladé planety, jsou dlouho horké. Planety se jak známo formují z pracho-plynových mračen, obklopující velmi mladé hvězdy. Celý proces formování už podle dřívějších studií trvá na astronomické poměry relativně krátce…
Astronomové z Tennessee State University a California Institute of Technology se domnívají, že u hvězdy s označením BD+20 307, která se nachází asi 300 světelných let od Země v souhvězdí Berana, došlo ke srážce dvou planet zemského typu. Nasvědčuje tomu přítomnost obrovského množství prachu. Kosmická rentgenová observatoř Chandra odhalila poblíž hvězdy BD+20 307 až milionkrát více prachu, než se ho nachází v okolí Slunce.
Výzva pro pozorovatele zákrytů hvězd exoplanetami. V září nastanou dva pozorovatelné zákryty (tranzity) HD17156 b Cas, což je tranzitující exoplaneta s nejdelší známou periodou (21,2 dne).
Tým evropských vědců, pracujících s družicí COROT, oznámil podrobnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Planeta o velikosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než je naše Slunce.
Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.
Astronomové objevili extrasolární planetu, jejíž hmotnost pouze 3krát převyšuje hmotnost naší Země. Rovněž hvězda, kolem níž planeta obíhá, není příliš velká. Její hmotnost je odhadována pouze na jednu dvacetinu hmotnosti našeho Slunce (5 až 6 % hmotnosti Slunce). To je pro astronomy důkazem, že i kolem hvězd o malé hmotnosti mohou obíhat planety velikosti Země.Petr KubalaExoplanety
Když se podíváte na oblohu pouhým okem …tak nějak se to alespoň píše ve většině literatury, přesto si myslím, že většina lidí se na oblohu dívá spíše oběma očima, uvidíte kromě hvězd, Měsíce, družic a dalších objektů také některé planety sluneční soustavy, které září jasně jako „hvězdy“. Od stálic je rozeznáte tak, že neblikají…i to se dočtete v literatuře. Upřímně řečeno, mě na té obloze obvykle bliká úplně všechno. Asi proto jsem se dal na popularizaci a zanechal kariéry pozorovatele oblohy…
Je to neuvěřitelný paradox, ale první regulérní exoplaneta byla objevena až 5 let po vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu (HST) a přitom právě tato legendární vesmírná observatoř objevila vodní molekuly v atmosféře planety, obíhající okolo cizí hvězdy. Tento fakt poměrně jednoznačně dokazuje, jak rychlým tempem se výzkum exoplanet ubírá. Exoplaneta, u které HST detekoval stopy vodních molekul vody v atmosféře, patří do skupiny horkých jupiterů. Jak ale nalézt stopy vody u planet, které jsou podobné Zemi a navíc na jejích povrchu? Astronomové z Penn State a University of Hawaii přicházejí z řešením…
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme