Exoplaneta WASP-18b v představě malířeTéměř nepravděpodobný objev nové planety mimo Sluneční soustavu, která by mohla po spirální dráze spadnout na svoji mateřskou hvězdu asi za 500 000 roků, se podařil skotským astronomům. Na objevu se podílel mezinárodní tým astronomů včetně University of St Andrews.
Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Mladé hvězdy spolu s obry, jenž explodovali jako supernovy, bombardují svým zářením všudypřítomný prach a plyn. V jistých případech tento vliv zapříčiní vznik nových planetárních soustav. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.
Exoplaneta v představě malířeDvě skupiny astronomů nezávisle na sobě informovaly o tom, že se jim podařilo objevit již druhou exoplanetu, která obíhá kolem mateřské hvězdy v protisměru. Jinými slovy, planety obíhají opačným směrem, než jakým rotují jejich "slunce".
Družice Kepler detekovala atmosféru dříve objevené obří planety jako demonstraci svých výjimečných schopností. Měření bylo založeno na relativně krátkém desetidenním sbírání testovacích dat, jenž předcházelo oficiálnímu započetí vědeckého výzkumu.
Zákryt a tranzit HD80606 b s vyznačeným sklonem k místní eklipticeMezi extrasolárními planetami (exoplanetami), jichž je aktuálně známých přes 350, se najde několik velmi kuriózních zástupců, které nám ukazují různorodost planetárních systémů ve vesmíru. Jednou z těch nejkurióznějších a v poslední době nejlépe studovanou je HD80606 b.
Dvojice protoplanetárních disků označená 253-1536 V levé části obrázku je zachycen objekt 253-1536 na základě pozorování radioteleskopem SMA (Submillimeter Array) na vlnové délce 880 mikronů. Zřetelně se dají rozlišit dva disky, z nichž ten levý má hmotnost téměř 70krát převyšující hmotnost Jupiteru, zatímco hmotnost pravého (menšího) disku je asi 20 hmotností planety Jupiter. Pravá část obrázku byla pořízena ve viditelném světle kamerou na HST. Zatímco levý disk je na tomto snímku velmi tmavý, menší disk vpravo je skryt v pronikavé záři jasných hvězd.
Objev exoplanety u trpasličí hvězdy VB 10Dlouhotrvající pátrání po exoplanetách prostřednictvím astrometrické metody přineslo první úspěch - byla objevena exoplaneta podobná Jupiteru, obíhající kolem doposud nejmenší mateřské hvězdy.
Exoplanety u trpasličí hvězdy Gliese 581.Planeta obíhající kolem hvězdy typu červeného trpaslíka, nacházejícího se ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody.
Tranzit exoplanety přes chladnou obří hvězdu přes úzký Ca filtr. Tranzit by vypadal jako dva krátké hluboké poklesy, když explaneta přechází přes okraje chromosféry.Asi 10% exoplanet objevených metodou měření radiálních rychlostí, obíhá mateřskou hvězdu, která již neleží na hlavní posloupnosti, ale ve svém vývoji se dostala do oblasti červených obrů. Abychom mohli lépe studovat tyto staré hvězdné systémy, je zapotřebí mít úplnou informaci o obíhajících planetách. Z měření radiálních rychlostí lze zjistit hmotnost planety, ale nemáme informaci o velikosti planety. Bylo by tedy velmi žádoucí odhalit tranzity některé z planety obíhající obří hvězdu.
Disk kolem bety PictorisAstronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.
Pokles jasnosti hvězdy v důsledku přechodu exoplanety přes hvězdu.Kosmický dalekohled COROT objevil svou první superzemi. Jedná se o doposud nejmenší exoplanetu, která navíc obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Exoplaneta COROT-Exo-7b má v průměru méně než dvě Země.
Kresba: HD 80606bKosmický dalekohled Spitzer provedl výzkum atmosféry další exoplanety. Tentokrát si vzal na paškál plynného obra s označením HD 80606b, který se vyznačuje mimo jiné svou velmi protáhlou eliptickou drahou. Jednou se tak při oběhu dostane ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce a jindy se zase dostane do vzdálenosti, odpovídající ve Sluneční soustavě oběžné dráze Země. Čeští astronomové navíc připravuji pozorovací kampaň s cílem zachytit tranzit této exoplanety.
Exoplaneta MOA-2007-BLG-192-Lb v představě malíře.Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. I takto bych mohl uvést následující článek o upřesnění hmotnosti jedné exoplanety. Byla objevena v roce 2007 a její hmotnost byla tehdy určena na 3,3 hmotnosti Země. Dne 19. 1. 2009 byla publikována zpráva o upřesnění její hmotnosti na 1,4 hmotnosti Země! Avšak již o dva dny později, kdy jsem chtěl zveřejnit překlad tohoto článku, bylo již zase všechno jinak. V době internetu se zkrátka informace šíří rychlostí blesku. I přesto uvedený článek zveřejňujeme.
Exoplaneta v představách malířeVčera se objevily informace o tom, že exoplaneta MOA-2007-BLG-192Lb má hmotnost jen 1,5 hmotností Země, což by ji řadilo suverénně mezi nejméně hmotné exoplanety. Informace tohoto druhu se objevila například na ČRO Leonardo. Jedná se ale o dezinformaci, kterou dnes okolo 10. hodiny našeho času potvrdil osobně jeden z členů týmu David Bennett.
Horký jupiterAstronomové zaznamenali ve výzkumu exoplanet další významný úspěch. Podařilo se jim zmapovat atmosféru planety u cizí hvězdy. Nebylo to ale poprvé, jak se nám snaží namluvit některá média. Poprvé se to podařilo několikrát v roce 2007 Hubblovu dalekohledu a také jeho kolegovi kosmickému dalekohledu Spitzer. Tentokrát ale za úspěchem stojí pozemské dalekohledy, což je velký pokrok, který nám dává naději do budoucna.
Exoplaneta v představách malířePo předešlém nultém zahajovacím díle pokračujeme v seriálu o exoplanetách. Letos tomu budou tři roky, co se v Praze zrodila definice planety…
Planeta u hvězdy Fomalhaut v představách malíře. Astronomům se ke konci roku 2008 podařilo objevit exoplanetu o hmotnosti 3 Jupiterů, obíhající okolo hvězdy Fomalhaut, metodou přímého zobrazení. Využili k tomu pozorování Hubblova kosmického dalekohledu. Jiný tým zase oznámil objev hned tří planet u jedné hvězdy stejnou metodou. Znamená to zásadní průlom v hledání exoplanet metodou přímého zobrazení?
Johannes Kepler V úvodním díle seriálu o exoplanetách se podíváme na jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů z poněkud netradičního pohledu. Málokdo si to uvědomuje, ale Praha je pro planety městem přímo osudovým. A osudovým bude pro exoplanety i nadcházející rok, kdy si připomínáme významné události roku 1609. Galileo Galilei tehdy namířil vůbec poprvé dalekohled na nebe a v Praze položil Johannes Kepler základy svým nebeským zákonům. Čtyři sta let poté se na vzdálené Floridě připravuje ke startu družice, která ponese hrdě jeho jméno při objevování planet u vzdálených hvězd a otevře nám tak možnosti, o nichž Kepler ani nesnil…
Alexander Wolszczan Tým astronomů z Penn State a Nicolaus Copernicus University (Toruň, Polsko) objevil novou exoplanetu, která obíhá relativně blízko rudého obra. Mateřská hvězda s označením HD 102272 se nachází 1 200 světelných let daleko směrem v souhvězdí Lva a je mnohem starší než naše Slunce. Nová exoplaneta má hmotnost asi šesti Jupiterů.
Detail oblasti VV5, kde vznikají nové hvězdy.Některé hvězdy to mají těžké, když nastane okamžik vzniku jejich planet. Nový snímek, pořízený pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA), ukazuje jednu "nešťastnou" skupinu hvězd, která se zrodila v sousedství jedné nebezpečné oblasti. Hvězdy samotné jsou v bezpečí, avšak materiál, který je obklopuje - shluky prachu, které se mohou stát budoucími planetami - může být odfouknut do okolního prostoru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
