Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety

Exoplanety



František Martinek Exoplanety

Planetární systémy kolem dvojhvězd

Planetární systémy kolem dvojhvězd.
Planetární systémy kolem dvojhvězd.
Astronomové zjistili pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope), že planetární systémy – resp. disky kolem hvězd, složené z prachu, asteroidů, komet a možná i planet – jsou přinejmenším stejně rozšířené ve dvojhvězdných soustavách, podobně jako kolem osamělých hvězd, jako je naše Slunce. Protože více než polovina hvězd se nachází právě ve dvojhvězdách (v binárních systémech), tento objev napovídá, že ve vesmíru existuje velké množství planet, obíhajících kolem dvou sluncí.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Objev vody na exoplanetě

dn11576-1_600.jpg
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.
František Martinek Exoplanety

Chybějící voda v atmosféře vzdálené exoplanety

Exoplaneta HD 189733b na základě pozorování družicí Spitzer - kresba.
Exoplaneta HD 189733b na základě pozorování družicí Spitzer - kresba.
Skupina astronomů, v jejímž čele jsou Carl Grillmair (Spitzer Science Center) a David Charbonneau (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), oznámili, že se jim poprvé podařilo získat přímé spektrum exoplanety, obíhající kolem vzdálené hvězdy. Dva týmy astronomů provedly podobná měření u dvou různých exoplanet. Tato průkopnická práce otevírá nové možnosti výzkumu vzdálených exoplanet a umožňuje astronomům přímo analyzovat atmosféry planet za hranicemi naší Sluneční soustavy.
František Martinek Exoplanety

HST studoval strukturu atmosféry exoplanety

Kresba exoplanety HD 209458b na pozadí mateřské hvězdy.
Kresba exoplanety HD 209458b na pozadí mateřské hvězdy.
Schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu HST umožnily astronomům poprvé studovat jednotlivé vrstvy atmosféry planety, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Při pozorování bylo zjištěno, že nejvyšší vrstvu atmosféry planety tvoří horký vodík, odkud mimořádně horké plyny unikají do okolního kosmického prostředí.
František Martinek Exoplanety

Vzniknou planety kolem umírající hvězdy?

Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Překvapující zvláštnost objevili astronomové u hvězdy Mira Ceti A v souhvězdí Velryby (Cetus). Nehledě na to, že se nachází v závěrečném stadiu svého vývoje, z jejího materiálu se může zrodit nový planetární systém. Na tomto „úkolu“ spolupracuje se svojí průvodkyní – s hvězdou Mira Ceti B. K tomuto závěru dospěl Michael Ireland (California Institute of Technology) se svými spolupracovníky.
František Martinek Exoplanety

Obří plynné planety vznikají rychleji, než se předpokládalo

planetary.jpg
Obří plynné planety, jako je Jupiter a Saturn, se formují brzy po vzniku mateřské hvězdy. Vyplývá to z nových poznatků.

Pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA) ukazují, že plynní obři vznikají během prvních 10 miliónů roků "života" hvězdy podobné Slunci (pokud ne u všech hvězd). Výzkum přináší nové důkazy, že se obří plynné planety musí zformovat velmi brzy po vzniku hvězdy.

František Martinek Exoplanety

SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM_graph.jpg
Více než deset let po objevu první planety za hranicemi naší Sluneční soustavy znají astronomové 210 "extrasolárních planet" (zkráceně exoplanet), jak jsou všeobecně nazývány. Vědci použili dosavadní poznatky o vzniku planetárních soustav k definování předpokládaného počtu obyvatelných planet a ve spojení s četnými počítačovými simulacemi vypočítali, jak velké množství těchto obyvatelných planet bude schopna objevit v okolí blízkých hvězd připravovaná kosmická observatoř SIM PlanetQuest (SIM = Space Interferometry Mission - kosmický interferometr).
František Martinek Exoplanety

Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

pia01938-516.jpg
Americký kosmický dalekohled s názvem Spitzer Space Telescope (SST) uskutečnil první měření teploty denní a noční polokoule planety, nacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Tato observatoř, pracující v oboru infračerveného záření, odhalila, že Jupiteru podobná plynná obří planeta obíhá velice blízko své mateřské hvězdy, přičemž jedna její polokoule je horká jako "oheň", zatímco druhá polokoule je studená jako "led".
František Martinek Exoplanety

HST potvrdil existenci nejbližší známé exoplanety

Epsilon-eridani.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytl ve spolupráci s pozemními observatořemi definitivní důkazy existence nejbližší známé extrasolární planety. Planeta typu Jupitera obíhá kolem Slunci podobné hvězdy Epsilon Eridani, která je od Země vzdálena 10,5 světelného roku. Hmotnost exoplanety byla určena na 1,5 hmotnosti Jupitera a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 6,9 roku.
František Martinek Exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.
František Martinek Exoplanety

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.
Pavel Cagaš Exoplanety

Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně

Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03m s periodou necelé 4 dny. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů.

Miroslava Hromadová Exoplanety

Nejen hvězdy mohou zplodit planety a měsíce

planet.jpg
Zapomeňte na tradiční názory o formování planetárních systémů - nový výzkum pod vedením astronomů z Univerzitu v Torontu odhalil, že planetární "školky" mohou existovat nejen kolem hvězd, ale také kolem objektů, které nejsou o mnoho větší než Jupiter. To předpokládá, že v miniaturní verzi sluneční soustavy mohou objekty obíhat kolem tělesa, které má hmotnost 100krát menší než naše Slunce.
František Martinek Exoplanety

Exoplanety nadále překvapují astronomy

exoplanety-jadra.jpg
Během srovnávací analýzy chemického složení exoplanet typu "horkého Jupitera" a složení hvězd, kolem nichž obíhají, se podařilo evropským astronomům objevit několik zajímavých zákonitostí. Vědci předpokládají, že získané výsledky mohou vést k přehodnocení současné teorie vzniku planet.
František Martinek Exoplanety

Tři planety typu Neptuna u blízké hvězdy

HD69830-1.jpg
Pomocí mimořádně přesného spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), instalovaném na dalekohledu Evropské jižní observatoře (ESO) o průměru 3,6 m na La Silla (Chile) objevil tým evropských astronomů 3 exoplanety o hmotnostech planety Neptun u blízké hvězdy. Planeta obíhající nejblíže hvězdy je s největší pravděpodobností "kamenná", zatímco nejvzdálenější planeta je první známou exoplanetou velikosti Neptuna, nacházející se v tzv. "obyvatelné zóně" (v zóně života). Tento unikátní systém je pravděpodobně kromě toho doplněn pásem asteroidů.


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »