Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety

Exoplanety



Pavel Koten Exoplanety

Stopy putujících planet v kulové hvězdokupě

Šest neobvyklých případů gravitační mikročočky objevili astronomové pomocí HST v kulové hvězdokupě M22. Mikročočky jsou slabé objekty, které není možno přímo pozorovat, ale které se projeví krátkodobým zjasněním hvězd na pozadí, jejichž světlo je zesíleno gravitačním polem mikročočky. Při prohlídce 83 000 hvězd v M22 byl detekován jeden případ způsobený bílým trpaslíkem (1/10 hmotnosti Slunce), který se projevil desetinásobným zvýšením jasnosti hvězdy na pozadí a návratem na původní jasnost po 18 dnech. Dále bylo zaznamenáno šest podivných případů, kdy se hvězdy na pozadí zjasnily na dvojnásobek a po necelých 20 hodinách opět vrátily na původní hodnotu jasnosti. Objekt způsobující tento jev musí tedy být mnohem menší než jsou hvězdy. Krátká doba trvání jevu naznačuje hmotnost pouhých 80 hmotností Země čili 1/4 hmotnosti Jupitera. Teoreticky by se mohlo jednat o putující, osamělé planety, které byly gravitačním působením odvrženy od mateřských hvězd. Proti této variantě ovšem hovoří odhad, podle kterého tyto objekty tvoří až 10% celkové hmotnosti hvězdokupy. Hvězdokupa M22 je velmi stará, nabízí se tedy možnost studovat vývoj těchto planetám podobných objektů, které vznikly v ranných stádiích existence vesmíru. Vědci zamýšlí sledovat hvězdokupu po dobu jednoho týdne a očekávají objev dalších 10 - 25 podobných událostí.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze dne 27. června
PK
Pavel Koten Exoplanety

Spolkla hvězda HD 82943 jednu z vlastních planet?

To je možné a pravděpodobné vysvětlení jednoho zajímavého objevu učiněného pomocí 8,2m dalekohledu Kueyen na observatoři ESO v Chile. Spektra s vysokým rozlišením pořízená pomocí tohoto dalekohledu ukazují přítomnost izotopu lithia-6, jehož výskyt je u podobných, na kovy bohatých hvězd slunečního typu, velmi vzácný. Zatímco izotop Li-7 se ve hvězdách vyskytuje často, izotop Li-6 byl důkladně zničen v průběhu hvězdného vývoje a musel být do horních, chladnějších vrstev hvězdné atmosféry dodán později. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je pohlcení blízké planety hvězdou. Nízká teplota planet umožňuje uchování původního izotopu lithia po celou historii dané planetární soustavy. V blízkosti hvězdy HD 82943 byly nedávno objeveny hned dvě planety typu plynných obrů, které se pohybují po excentrických drahách. Vědci odhadují, že zjištěný poměr výskytu obou izotopů lithia Li-6/Li-7 = 0,12 lze vysvětlit pohlcením plynného obra o hmotnosti dvou Jupiterů či planety terrestrického typu - u nichž je zastoupení Li-6 vyšší - o hmotnosti 3 našich Zemí.
Zdroj: ESO Press release 10/01 ze 9. května
PK
Pavel Koten Exoplanety

Dalších 11 extrasolárních planet

Mezinárodní tým astronomů, který vede Michel Mayor, veterán objevů planet mimo Sluneční soustavu, oznámil dalších 11 planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Všechny byly objeveny nejčastěji užívanou metodou, měřením změn radiálních rychlostí a jsou oběžnicemi hvězd vzdálených od 28 do 65 parseků od nás. Je mezi opět několik velmi zajímavých exemplářů. V blízkosti hvězdy HD 74156 byla objevena hned dvojice planet o minimálních hmotnostech 1,5 a 5 hmotností Jupitera, které obíhají ve vzdálenostech 40 a 725 miliónů km od mateřské hvězdy. Po loňském objevu jedné planety u hvězdy HD 82943 byla nyní ohlášena druhá oběžnice. Planeta o hmotnosti 0,9 Jupitera obíhá ve vzdálenosti menší než naše Země (110 miliónů km) a na tomto planetárním systému je zajímavé hlavně to, že její oběžná doba 222 dnů je přesně polovinou oběžné doby druhé planety. Obě planety jsou tedy v rezonanci "2:1". Rezonance je jev známý i ze Sluneční soustavy. Všechny objevené planety jsou plynnými obry podobnými Jupiteru, s hmotnostmi do desetinásobku jeho hmotnosti. Je mezi nimi jedna, která obíhá ve stejné vzdálenosti od své hvězdy jako Země od Slunce. Je minimálně 5,6 hmotnější než Jupiter a její případné měsíce by mohly od mateřské hvězdy dostávat tu správnou dávku záření, která podporuje život na naší planetě.
Zdroj: Spaceflight Now ze 7. dubna 2001
PK
redakce II Exoplanety

Podivné "volné" planety

Astronomové objevili 18 nových planet, které nepatří k žádné hvězdě a volně plují mezihvězdným prostorem. Existence takových planet je velkou výzvou pro současné teorie tvorby planet, protože podle nich planety vznikají kondenzací prachového a plynného disku kolem centrální hvězdy v procesu, jež trvá desítky miliónů let. Objevené planety se nacházejí ve hvězdokupě Sigma Orionis, která není starší než 5 miliónů let. Zároveň se jedná o první planety, které byly pozorovány přímo ve viditelném a infračerveném oboru spektra a byly též získány informace o jejich teplotách a složení. Podle teplot se skutečně jedná spíše o obří plynné planety než o hnědé trpaslíky. Je-li hvězdokupa skutečně stará 5 miliónů let, pak se hmotnosti planet pohybují v rozmezí mezi 8 a 15 hmotnostmi Jupitera, je-li hvězdokupa mladší, pak nejmenší z planet mohou mít hmotnost jenom 5 Jupiterů. Pro hnědé trpaslíky je uváděn interval hmotností 15 - 75 Jupiterů. Přestože zařazení do určité třídy objektů je terminologická záležitost, stejně je nutno vymyslet teorii, která vysvětlí vznik a vývoj takových objektů mimo sluneční systémy.
Zdroj: American Association for the Advancement of Science ze 5. října.

redakce II Exoplanety

Planeta kolem Epsilon Eridani

V posledních dnech bylo uveřejněno několik objevů nových extrasolárních planet. Jedna z nich byla nalezena u Epsilon Eridani, Slunci podobné hvězdy, která leží ve vzdálenosti pouhých 10,5 světelného roku od nás. Jedná se nejbližší hvězdu, u které byla nějaká planeta objevena. Planeta o hmotnosti mezi 0,8 a 1,6 hmotnosti Jupitera obíhá svoji hvězdu v průměrné vzdálenosti 3,2 AU (480 miliónů km) a jeden oběh ji trvá 7 let. S výjimkou excentrické dráhy je tedy podobná Jupiteru. Astronomové využili k detekci planety dvacetiletá měření radiálních rychlostí této hvězdy. Navíc se domnívají, že by zde mohly existovat další planety a to na základě znalosti už dříve objeveného asymetrického prstence prachu obíhajícího hvězdu ve vzdálenostech mezi 30 a 60 AU. Blízkost hvězdy ke Slunci by mohla umožnit přímé pozorování planety velkými pozemskými dalekohledy či pomocí HST.
Zdroj: SpaceViews News ze 7. srpna.

redakce II Exoplanety

Dvě menší extrasolární planety

Geoff Marcy a Paul Butler, známí objevitelé planet nacházejících se mimo naší sluneční soustavu, učinili objev, který by mohl být významným krokem k detekci planet menších než je Jupiter. Prozatím byly všechny objevené planety srovnatelné s Jupiterem či větší. Existence planet o hmotnostech srovnatelných se Saturnem by mohla znamenat, že v okolí hvězd mohou existovat i menší planety. První z nově objevených planet se nachází u hvězdy HD46375, vzdálené 109 sv. r. v souhvězdí Jednorožce. Planeta o minimální hmotnosti 80% Saturnu obíhá hvězdu ve vzdálenosti 6,2 miliónů km. Druhá planeta s minimální hmotností 70% hmotnosti Saturnu obíhá hvězdu 79 Ceti (HD16141) ve vzdálenosti 53 miliónů km. Hvězda 79 Ceti leží v souhvězdí Velryby 117 sv. r. od Slunce. Své hvězdy oběhnou za 3,02 resp. 75 dnů. Jedná se pravděpodobně o plynné obry a na jejich povrch panuje teplota 1130, resp. 830 stupňů C. Je nutné mít ovšem na paměti, že uvedené hmotnosti jsou pouze minimální. V závislosti na sklonu drah, který není znám, mohou být větší.
Zdroj: NASA Origins press release z 29. března.

redakce II Exoplanety

Osamělé planety v mlhovině v Orionu

S použitím nové kamery na infračerveném dalekohledu UKIRT na Havaji objevili britští astronomové 13 "volně plovoucích", osamělých planet v oblasti formujících se hvězd v Orionově mlhovině. Společně s nimi bylo objeveno více než 100 velmi mladých hnědých trpaslíků. Hmotnosti planet se pohybují v rozmezí mezi 8 a 13 hmotnostmi Jupitera. Dolní hranice pro hnědé trpaslíky je právě 13 hmotností Jupitera, což jim umožňuje alespoň na krátkou dobu zažehnout termonukleární reakci, při které se spaluje deuterium. Nové planety vznikly pravděpodobně přímo z oblaků prachu a plynu, ne z materiálu zbylého po vzniku hvězdy. Jejich stáří je pouhých milión let, uchovávají tedy ještě zbytkové teplo původní mlhoviny. Ve spektrech byly nalezeny čáry vodních par o teplotě 2700 C. Předpokládá se, že budou nadále chladnout.
Zdroj: Royal Astronomical Society Press Notice z 22. března.

redakce II Exoplanety

Detekce záření exoplanety

Tým britských astronomů ohlásil vůbec první pozorování záření planety mimo Sluneční soustavu. Ve spektrech, která byla pořízena pomocí 4,2m Herschelova dalekohledu na Kanárských ostrovech, detekovali Dopplerův posun způsobený odrazem záření hvězdy od pohybující se planety. Planeta obíhá hvězdu tau Bootis rychlostí 74 km/s po dráze se sklonem 29 stupňů, což mj. znamená, že hmotnost planety je 8x větší než hmotnost Jupitera. Podle intenzity rozptýleného světla se zdá, že planeta je modro-zelené barvy. Na základě těchto a dalších údajů odhadují astronomové její poloměr na 1,8 poloměru Jupitera. Planeta byla už dříve odhalena na základě měření změn radiálních rychlostí hvězdy.
Zdroj: SpaceViews news ze dne 16. prosince

redakce II Exoplanety

Model vzniku planetární soustavy

Dvojice astronomů Philip Armitage a Brad Hansen referuje v prosincovém vydání časopisu Nature o modelování vzniku planetárních soustav. Na základě vlastních výpočtů došli k závěru, že vývoj planetární soustavy je velmi závislý na hmotnosti disku, ze kterého se planety vytváří. Ukazuje se, že když je disk lehký, planety vznikají pomalu - během období 10 miliónů let a více - a výsledkem je systém podobný naší Sluneční soustavě, tedy planety obíhající téměř po kruhových drahách. Je-li ovšem disk hmotný, dochází v něm během vývoje k prudkým procesům, které vedou ke vzniku soustav, ve kterých se planety pohybují po výrazně eliptických drahách. Při testech s planetou o hmotnosti Jupitera a diskem 10x hmotnějším než byl ten, ze kterého vznikla naše soustava, se ukázalo, že během vývoje se disk dělí a vznikají obří a spíše plynné planety. Zároveň se zjistilo, že existuje horní limit na počet planet v soustavě, jinak je soustava nestabilní, což vede k vyvržení planet z ní.
Zdroj: University of Toronto News ze dne 8. prosince

redakce II Exoplanety

Dalších 6 exoplanet

Tým astronomů kolem G. Marcyho a P. Butlera oznámil objev dalších 6 planet obíhajících blízké hvězdy. Počet známých planet se tak zvýšil na číslo 28, všechny byly objeveny v posledních 5 letech. Nové objevy byly uskutečněny v rámci dlouhodobého programu prohlídky 500 blízkých hvězd s použitím spektrometru HIRES nainstalovaném na dalekohledu Keck I na Havaji. Všechny hvězdy s nově objevenými planetami jsou podobné velikostí, stářím a svítivost Slunci a nacházejí se od něj ve vzdálenostech od 65 do 192 světelných roků. Hmotnosti planet se pohybují v rozmězí od o něco málo menších než Jupiter až po několikanásobek hmotnosti Jupitera. Všechny se pohybují po výstředných drahách. Krom toho získali astronomové nová data o 4 už známých planetách, která naznačují přítomnost dalšího průvodce v jejich planetárních systémech.
Zdroj: NASA Press release ze dne 29. listopadu.

redakce II Exoplanety

Vývoj planetárního systému

Současný pohled na vznik planetárních systémů může být pozměněn novým počítačovým modelem, který sestavili vědci z Harvard-Smithonian Center for Astrophysics (CfA) a Space Science Institute. Model byl vytvořen na základě snímků pořízených HST, které zachycují předpokládaný velmi mladý planetární systém v blízkosti hvězdy nesoucí označení HR 4796A. Model naznačuje, že prstenec kolem takového objektu je společným znakem všech planetárních systémů. V naší soustavě bude Kuiperův pás pozůstatkem takového prstence. Astronomové simulovali proces vzniku velkých těles v důsledku srážek těles menších za současného uvolňování prachu a zjistili, že prach začne zářit až když se začnou formovat planety jako je Pluto. Navíc prach vytvoří zřetelný a kompaktní prstenec spíše než difuzní a plochý disk. Takový prstenec jasně odděluje vnitřní část soustavy, kde už obíhají nové planety, od vnější části, kde proces formování nadále probíhá.
Zdroj: CfA Press release ze dne 20. října.

redakce II Exoplanety

Další extrasolarní planeta

Další planeta nacházající se v blízkosti jiné hvězdy byla objevena na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla Chile. Planetaobíhá kolem hvězdy iota Horologii, která se nachází ve vzdálenosti 56 sv. r. od Slunce a s jasností 5,6 mag. je viditelnápouhým okem z jižní polokoule. Měření trvající 5,5 roku byla prováděna pomocí tzv. Echelle spektrometru CES, který jemomentálně připojen optickým vláknem k 3,6m dalekohledu. Na základě 95 pořízených spekter byla sestavena křivkaradiálních rychlostí, přičemž bylo dosaženo přesnosti 17 m/s. Amplituda této křivky je 67 m/s. Okolo hvězdy se pohybuje objektoznačený iota Hor b, jehož hmotnost je minimálně 2,26 hmotnosti Jupitera. Jeden oběh trvá 320 dnů a planeta sepohybuje po poněkud eliptické dráze s e=0,16. Ikdyž se planeta nachází ve vzdálenostech srovnatelných se vzdálenosti Zeměod Slunce, jedná se s největší pravděpodobností o objekt podobný Jupiterovi.
Zdroj: ESO Press release 12/99 z 29. července 1999

redakce II Exoplanety

Další exoplaneta

S použitím nedávno zprovozněného švýcarského 1,2m dalekohledu objevili astronomové na observatoři La Silla další planetuu cizí hvězdy. Tentokrát se jedná o hvězdu Gliese 86 nacházející se v souhvězdí Eridana. Tato hvězda, vzdálená 35světelných roků od Slunce, má hmotnost rovnou 0,79 hmotnosti Slunce a svítivost odpovídající 0,4 sluneční svítivosti. Objevenáplaneta o hmotnosti minimálně 4,9 hmotnosti Jupitera obíhá ve vzdálenosti 0,11 AU od hvězdy s periodou 15,83 dne. Její dráhaje téměř kruhová s excentricitou 0,05. Teplota na povrchu hvězdy se pohybuje kolem 380 C. Spektrograf použitý k objevuplanety má rozlišení 7 m/s v radiálních rychlostech.
Zdroj: ESO Press release 18-98 ze dne 24. listopadu.
redakce II Exoplanety

Planeta u hvězdy Gliese 876

Na IAU kolokviu č. 170 prezentovali 22. června G. Marcy a kol. svůj další, v pořadí již devátý, objev planety obíhající jinou hvězdu než je Slunce. Tentokrát se jedná o hvězdu Gliese 876 ležící v souhvězdí Orla. Jelikož hvězda je vzdálena od Slunce 15 světelných roků, jedná se o vůbec nejbližší zatím známou planetu. Překvapivé je, že Gliese 876 je červenýmtrpaslíkem o hmotnosti pouhé 0,32 hmotnosti Slunce. Planeta typu Jupitera oběhne svoji hvězdu jednou za 62 dní,po dráze s hlavní poloosou 0,2 AU a excentricitou 0,37. O její hmotnosti bylo zjištěno, že M*sin i = 1,86 MJup. Planeta byla objevena měření Dopplerovských rychlostípomocí spektrometrů umístněných na dalekohledech Keck a Lick Observatory.
Zdroj: Planet Search home page.
redakce II Exoplanety

První snímek "cizí" planety

Hubble Space Telescope poskytl astronomům první snímek objektu, který vypadá jako něco, co by mohlo být planetounacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Objekt se jeví, jako by byl katapultován mateřskou hvězdou do okolního vesmíru.Objev byl učiněn pomocí přístroje NICMOS. Podezřelý objekt se nachází v oblasti tvořících se hvězd v souhvězdí Býkave vzdálenosti 450 sv. r. V případě, že je jeho stáří několik stovek tisíc let (tedy jako stáří nově formované hvězdy, jež ho katapultovala), jednalo by se o planetu o hmotnosti 2-3 hmotnosti Jupitera. Do mezihvězdného prostoru uhání rychlostí10 km/s.
Zdroj: STScI Press Release 98-19


47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Jupiter se blíží do konjunkce

Další informace »