Historie
V březnu 2009 byl na oběžnou dráhu vyslán dalekohled jménem Kepler, který měl za úkol najít co nejvíce světů v jiných hvězdných soustavách s potenciální možností života – exoplanet, planet mimo sluneční soustavu. Tato oblast astrofyziky byla v počátcích, neboť k datu jsme znali jen asi 350 exoplanet, 1. byla objevena v předchozím desetiletí. Za 9 let svého pozorování Kepler ohromným způsobem rozšířil naše obzory: exoplanet bylo najednou 9x více, a dokonce jsme nalezli Zemi podobné planety s vhodnými podmínkami pro život.
V obecném povědomí dodnes rezonuje informace, že se astronomové v roce 2006 sešli v Praze se záměrem vyloučit Pluto z exkluzivního klubu planet Sluneční soustavy. Program kongresu byl ovšem mnohem obsáhlejší. Mezi diskutovaná témata patřily černé díry, dvojhvězdy, vznik a vývoj hvězd a další témata ze vzdálenějšího vesmíru. Světová média však uváděla jako hlavní výsledek setkání tuto zásadní informaci: na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze konaném ve dnech 14. 8.-25. 8. 2006 bylo rozhodnuto, že Pluto již nebude pokládáno za planetu. Tímto dnem byla vytvořena nová kategorie těles, tzv. trpasličí planety. Historicky to však nebylo poprvé, kdy byl počet planet Sluneční soustavy zredukován.
V srpnu se nejprve budeme podrobněji zabývat odběrem vzorků měsíční horniny sondou Luna 24. Vydáme se na oběžnou dráhu Marsu spolu se sondou Viking 2, k Měsíci s Lunar Orbiterem 1 a vyneseme družice pomocí rakety Ariane. Sonda Pioneer 7 nás dopraví do meziplanetárního prostoru, spolu s Explorerem 17 budeme sledovat polární záři a na závěr opět zamíříme k Měsíci s Lunou 11 a na oběžnou dráhu Země s českým Magionem 5.
Otto Seydl (5. května 1884, Merklín – 15. února 1959, Praha) byl český astronom a meteorolog. V letech 1939–1948 působil jako ředitel Státní hvězdárny. Věnoval se výzkumu hvězd a historii astronomie. Po roce 1948 musel nuceně odejít do penze a měl zapovězený přístup na hvězdárny v Klementinu a v Ondřejově. Je po něm pojmenována planetka (35239) Ottoseydl, kterou v roce 1995 objevili astronomové Z. Moravec a M. Tichý.
Edward Charles Pickering (19. července 1846, Boston – 3. února 1919, Cambridge, Massachusetts), byl americký astronom a fyzik. Společně s Carlem Vogelem byl objevitelem prvních spektroskopických dvojhvězd. Proslavil se rozvojem astrofotografie a zapojením žen do astronomické analýzy.
V červencovém výročí kosmonautiky se vypravíme se sondou Juno k Jupiteru. Dále se pokusíme dostat s Explorerem 33 k Měsíci a navštívíme i orbitální stanici Saljut 5 a na závěr přistaneme se sondou Viking 1 na Marsu.
V červnu se podrobněji podíváme na misi Gemini 9A a její manévry na oběžné dráze. Spolu s Vikingem 1 se proletíme nad povrchem Marsu a s misí STS-78 raketoplánu Columbia budeme zkoumat mikrogravitaci. Na závěr navštívíme kosmickou stanici Saljut 5.
Letos 7. června uplynulo dvě stě let od úmrtí Josepha von Fraunhofera (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov). Tento německý fyzik, optik a vynálezce byl známý výrobou velmi přesných optických přístrojů a proslavil se objevem temných čar ve slunečním spektru.
Dne 26. 5. 2026 uplynulo dvě stě let od narození významného britského astronoma Richarda Christophera Carringtona (26. 5. 1826, Chelsey – 27. 11. 1875, Churt). Právě on byl tím, kdo prokázal existenci slunečních erupcí a objasnil jejich vliv na dění na Zemi.
V květnu si připomeneme let sondy Surveyor 1 a její přistání na Měsíci. Zmíníme se o výcviku prvních astronautů pro mise Apollo, představíme si málo známou průzkumnou sondu Jantar a spolu s posádkou raketoplánu Endeavour nafoukneme družici Spartan. Na závěr se zaměříme na několik rozličných družic a na jejich použití.
V dubnu se zaměříme na dvě významná astronomická výročí. Prvním z nich je vzplanutí supernovy SN 1006, k němuž došlo před více než tisíciletím, druhou událost pak představuje relativně nedávný rozpad komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Musela to být fascinující podívaná vidět hned dvě supernovy v letech 1006 a 1054, jak ukazují staré záznamy. A rozpadlou kometu možná mnozí ještě pamatují, hlavně její výhodný návrat s dalším rozpadáním v roce 2006.
Duben je tradičně vnímán jako měsíc kosmonautiky a proto bude věnován také půlkulatému výročí letu Jurije Alexejeviče Gagarina. Jako úvodní téma si připomeneme sté výročí narození Virgila Grissoma, spolu s ním se vypravíme na dvě kosmické mise po kterých následovala tragická nehoda na lodi Apollo 1. Je velmi pravděpodobné, že nebýt této tragédie, byl by prvním člověkem na Měsíci právě on.
Spolu se sovětskými sondami Luna 10 a Vega 1 navštívíme Měsíc a kometu, také zmíníme další milník cesty sondy New Horizons. Na závěr se podíváme k Venuši spolu se sondou Venus Express a navštívíme kosmickou stanic Mir, kterou rozšíří blok Priroda.
Naše čtenáře bude jistě zajímati vedlejší (v tomto případě spodní) obrázek. Bedliví pozorovatelé oblohy marně by se namáhali nalézti na obloze takovou záhadnou věc fantastických tvarů. Spíše by každý hádal, že kresba je skvělou stylisací nedonošeného kuřete s rozčechraným hřebínkem. Jaká to mýlka!
Giovanni Battista Amici (25. 3. 1786 Modena – 10. 4. 1863 Florencie) byl italský astronom, optik, botanik a mikroskopista. Proslul zejména jako konstruktér optických přístrojů. Připomínáme si 240 let od jeho narození.
V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se podíváme na první lety dvou různých kosmických objektů.
Dne 23. 2. 1756 se v Chomutově narodil František Josef Gerstner. Byl to významný astronom, fyzik, matematik a profesor mechaniky. Gerstner dodnes fascinuje svým univerzálním záběrem v mnoha odvětvích exaktních věd. Budeme mu tedy věnovat podstatnou část dnešního ohlédnutí do historie. V únoru připomínáme i výročí narození několika dalších astronomů. Především objevitele Pluta, ale také dalších astronomů, jejichž jméno nesou komety.
Josef Klepešta (4. 6. 1895–12. 7. 1976) byl český astronom a astrofotograf. Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti v roce 1917, dlouhou dobu byl jejím jednatelem. Byl významným popularizátorem astronomie, psal články do Říše hvězd. V roce 1941 obdržel Nušlovu cenu a je po něm pojmenována planetka (3978) Klepešta.
V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.
Pouhých 73 sekund trvala v úterý 28. ledna 1986 mise amerického raketoplánu Challenger se sedmi členy posádky na palubě. Poté část pomocného motoru prorazila externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a stroj explodoval. Na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se rozpoutalo ohnivé peklo.
28. 1. 1986 byl jedním z nejtragičtějších dnů v historii pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy došlo krátce po startu k úplnému zničení raketoplánu Challenger, při kterém zahynulo všech sedm astronautů. Podíváme se tedy podrobněji na tento stroj a co navzdory tragédii letoun lidstvu přinesl? Věnovat se budeme i dalším raketoplánům, testovacímu sovětskému a několika sondám, které navštívily vzdálené končiny sluneční soustavy nebo Stardust, která sbírala kosmický i kometární prach.
