Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Miroslava Hromadová Kosmonautika

Další mise ke kometě Tempel 1

deep_impact_a.jpg
Primárním úkolem mise Deep Impact v červenci 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).
František Martinek Kosmonautika

Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1
Sputnik 1
První umělá družice Země – Sputnik – byla na oběžnou dráhu vypuštěna 4. 10. 1957, tedy před 50 lety. Její start se uskutečnil v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Byla využita pro získání prvních vědeckých výsledků. Ze zkreslení signálu, přijímaného pozemními stanicemi, se určovaly vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy hustota atmosféry.
Michal Václavík Kosmonautika

Seminář 50 let kosmonautiky

Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
V sobotu 13. října 2007 se uskuteční v areálu Chvalského zámku v Horních Počernicích (Praha 20) celodenní seminář 50 LET KOSMONAUTIKY na téma pilotovaného i nepilotovaného kosmického výzkumu. Program se koná u příležitosti mezinárodní akce nazvané Světový kosmický týden (World Space Week), která připomíná dva důležité milníky kosmonautiky – vypuštění první družice světa a uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Seminář organizuje občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s městským výborem Horních Počernic pod záštitou místostarosty Tomáše Kádnera.
Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007

Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.

Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).

František Martinek Kosmonautika

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.
František Martinek Kosmonautika

Družice NuSTAR bude pátrat po černých dírách

Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
NASA se rozhodla znovu obnovit projekt astronomické družice, která bude mít mnohonásobně větší schopnost objevovat černé díry ve vesmíru než existující přístroje na současných družicích. Projekt nové družice se jmenuje Nuclear Spectroscopic Telescope Array (zkráceně NuSTAR). Jeho cílem bude rozšířit naše znalosti o původu a dalším vývoji (osudu) hvězd a galaxií. NASA zastavila vývoj mise NuSTAR v roce 2006 v důsledku tlaku na omezení financování v důsledku změny priorit americké kosmonautiky.
František Martinek Kosmonautika

KAGUYA míří k Měsíci

Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská kosmická sonda KAGUYA, jejíž start se uskutečnil 13. září 2007, zamířila k Měsíci s cílem hledat odpovědi na některé základní otázky doposud záhadné historie našeho souputníka. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla japonská raketa H-2A. Start se uskutečnil ze startovacího komplexu Yoshinobu na ostrově Tanegashima.
Michal Václavík Kosmonautika

50 let kosmonautiky a Světový kosmický týden 2007 na vsetínské hvězdárně

Poster Světového kosmického týdne 2007
Poster Světového kosmického týdne 2007
Stejně jako v minulých letech, tak i letos, se vsetínská hvězdárna rozhodla zapojit do oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Toho se hvězdárna zúčastní již pošesté a ani letos nebude chybět program plný zajímavých přednášek a pozorování noční oblohy. Ročník 2007 je však něčím výjimečný – 4. října to bude přesně 50 let od doby, kdy Sovětský svaz vypustil první umělou družici světa Sputnik. Začala tak kosmická éra lidstva a pro nás to je důvod toho patřičně využít k popularizaci kosmonautiky mezi nejširší veřejností.
František Martinek Kosmonautika

Voyager 2 slaví třicáté narozeniny

Třicáté výročí vypuštění sondy Voyager 2.
Třicáté výročí vypuštění sondy Voyager 2.
Dvě již letité kosmické sondy NASA s názvem Voyager oslavují v těchto dnech tři desítky let pobytu ve vesmíru. Po průzkumu obřích planet Sluneční soustavy zamířily do mezihvězdného prostoru. Jejich pokračující odysea je označována za bezprecedentní a historický úspěch kosmického výzkumu.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Snímky z misí Apollo zpřístupněny

E. Aldrin na povrchu Měsíce. Autor: N. Armstrong.
E. Aldrin na povrchu Měsíce.
Autor: N. Armstrong.
Poprvé NASA zveřejnila „originální“ fotografie z misí Apollo 4 až Apollo 17. Arizonská státní univerzita zdigitalizovala kompletní archív snímků Měsíce (s vysokým rozlišením) a jsou přístupny všem - nejen vědcům, ale i široké veřejnosti.
František Martinek Kosmonautika

NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Dvě sondy NASA obdržely nyní nové úkoly po úspěšném završení svých původních výzkumů. Zaměří se nyní na nová pozorování komet a charakteristik extrasolárních planet. Sondy Stardust a Deep Impact využijí své původní letové vybavení, stále ještě fungující, k uskutečnění nových, před startem neplánovaných výzkumů.
František Martinek Kosmonautika

Obří dalekohled na Měsíci?

Návrh dalekohledu pro umístění na Měsíci.
Návrh dalekohledu pro umístění na Měsíci.
Obrovský dalekohled s objektivem, tvořený tekutým zrcadlem, umístěný na povrchu Měsíce, bude mít několiksetkrát větší citlivost než Hubblův kosmický dalekohled HST. Italský astronom Ernesto Capocci (Naples Observatory) již v roce 1850 navrhoval použít rotující „mísu“, naplněnou rtutí jako zrcadlo astronomického dalekohledu. V praxi tuto myšlenku realizoval o 50 let později Robert W. Wood (Johns Hopkins University). V současné době uvažuje Roger Angel skutečně v astronomických měřítcích. Předpokládá, že by bylo možné dopravit na povrch našeho souputníka dalekohled o průměru až 100 m.
František Martinek Kosmonautika

Úvahy o velkém kosmickém dalekohledu

Porovnání navrhovaného kosmického dalekohledu a HST.
Porovnání navrhovaného kosmického dalekohledu a HST.
Nová americká měsíční raketa je teprve na rýsovacích prknech, ale astronomové již sní o velkých dalekohledech, které by mohla dopravit do vesmíru. „Raketa Ares V bude schopna vynést náklady, jejichž objem nebo hmotnost byly doposud podřízeny dosavadním dopravním prostředkům,“ říká Philip Stahl, mezinárodně uznávaný optik, nyní pracující pro Marshall Space Flight Center, NASA. „Možná bychom mohli v budoucnu tuto raketu použít k vypuštění obřího kosmického dalekohledu,“ dodává Stahl.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Kosmické hloubkové vidění

spitzer_orbit.jpg
Pro prostorové, tzv. hloubkové vidění, využívají astronomové jedinečnou heliocentrickou oběžnou dráhu Spitzeru. Mohou nyní určit vzdálenost neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru (např. černých děr).
Petr Sobotka Kosmonautika

Ptejte se konstruktérů první české amatérské družice

První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
Skupina nadšenců vyrábí svou vlastní malou družici. Pokud se ji podaří vypustit do vesmíru, bude to první česká amatérská družice. Tři zástupci vývojového týmu navštíví diskuzní pořad Třetí dimenze ČRo Leonardo. Možnost zeptat se konstruktérů má každý! Zašlete svůj dotaz do 11. června a máte zaručeno, že v pořadu zazní.
František Martinek Kosmonautika

Dočkáme se výzkumu Jupiterova měsíce Europa?

Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Europa je jedním z velkých měsíců planety Jupiter. Pozornost nejen astronomů přitahuje především díky zjištěnému faktu, že pod jeho ledovou kůrou se nachází oceán slané vody. Někteří vědci označují Europu za kosmické těleso, na kterém by se mohl vyskytovat život. Abychom mohli toto vodní prostředí zkoumat, potřebujeme kosmickou sondu, která by přistála na ledovém povrchu měsíce, který je od Země vzdálen stovky miliónů km. Dalším krokem musí být průnik ledovou vrstvou o tloušťce zhruba 10 km, schopnost zařízení pohybovat se ve vodním prostředí, provádět jeho výzkum a předávat informace na Zemi. Prototyp takového podmořského plavidla se nyní zkouší v jezeře El Zacatón v Mexiku, což je nejhlubší zaplavená propadlina na světě.
František Martinek Kosmonautika

Čínský lunochod rozšíří seznam pojízdných laboratoří

Zkušební verze čínského lunochodu.
Zkušební verze čínského lunochodu.
Prototyp autonomní pojízdné laboratoře, jejímž zdrojem elektrické energie bude radioizotopový generátor, představila nedávno Čína. Podle informací deníku Shanghai Daily se na vypracování projektu podílí Šanghajské kosmické středisko s cílovým datem startu v roce 2012. Podle názoru Luo Jiana, ředitele střediska, čínský lunochod překoná svými parametry jak sovětské lunochody, tak i americké marsochody.
Tomáš Tržický Kosmonautika

AIM prozkoumá polární mezosférické oblaky

Družice AIM Ve středu 25. dubna 2007 úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země družice AIM určená ke zkoumání polárních mezosférických oblaků, které tvoří nejvýše položenou oblačnost v zemské atmosféře. Družice AIM (Aeronomy of Ice in the Mesosphere), která je první družicí přímo zaměřenou na jejich výzkum, byla vypuštěna z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii nosnou raketou Pegasus XL startující z podvěsu upraveného letounu Lockheed L-1011 "Stargazer" z výšky asi 12 km.
Milan Halousek Kosmonautika

KOSMOS-NEWS party 2007

Již sedmý ročník největšího středoevropského setkání zájemců o kosmonautiku se uskuteční o víkendu 11. - 13. 5. 2007 v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic. Hlavním organizátorem semináře je Milan Halousek - KOSMOS-NEWS, o.s.

Setkání se uskuteční, tak jako v předcházejících letech, v příjemném prostředí hotelu TECHNIK v Lázních Bohdaneč a zúčastní se ho opět jako host český kosmonaut pan Vladimír Remek.



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Templ

Kometa 10P/Templ dalekohledem Seestar30 z Rokycan 21.7.2026

Další informace »