Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Petr Kubala Kosmonautika

Zprávy ze základny Vastitas Borealis I

Mars v téměř přesných barvách
Mars v téměř přesných barvách
V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.

Petr Sobotka Kosmonautika

Kosmonauti jsou bez záchodu

Vesmírný záchod
Vesmírný záchod
Velmi pozemský problém řeší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici – rozbil se jim totiž záchod. Když před týdnem jeden ze členů posádky záchod používal, zastavil se větráček v motoru záchodu. Od té doby se tekutý odpad neodsává.
Petr Kubala Kosmonautika

Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu

Phoenix_landing.jpg
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 116 z 23. května 2008

Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.

Petr Kubala Kosmonautika

Sedm minut strachu aneb průběh přistání sondy Phoenix na Marsu

Kosmická sonda Phoenix
Kosmická sonda Phoenix
V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.

Michal Václavík Kosmonautika

Mýtický Fénix dorazil k Marsu

Kresba: Phoenix na Marsu
Kresba: Phoenix na Marsu
Několik desítek milionů kilometrů daleko od naši rodné planety Země vrcholí vesmírná cesta americké meziplanetární sondy Phoenix. Cílem mise v hodnotě 420 milionů dolarů (cena zahrnuje vývoj, vědecké vybavení, start a náklady na provoz) [1] je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy – Mars.

redakce Kosmonautika

Leták: kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu

Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu
Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu
V noci z 25. na 26. května našeho času přistane v severních oblastech Marsu kosmická sonda Phoenix. Při příležitosti této významné události vydává redakce astro.cz informační leták s podrobnými informacemi o sondě Phoenix a průběhu přistání. Leták lze volně šířit.

František Martinek Kosmonautika

Solar Probe – nová sonda k výzkumu Slunce

Návrh sondy Solar Probe, jejíž start je plánován na rok 2015.
Návrh sondy Solar Probe, jejíž start je plánován na rok 2015.
NASA plánuje na rok 2015 vyslání sondy Solar Probe, která se přiblíží k povrchu Slunce 8krát blíže než předcházející sondy. Bude se pohybovat ve vnější horké atmosféře Slunce, v tzv. koróně. Kosmická sonda za 750 miliónů dolarů se bude mj. věnovat výzkumu oblastí, kde vzniká tzv. sluneční vítr.
Petr Kubala Kosmonautika

NASA odstřelila obslužnou věž

 Odstřel…
Odstřel…
Čas od času problesknou sdělovacími prostředky záběry odstřelu nepotřebného komína, nebo tady u nás na Ostravsku těžební věže. Zatímco běžní lidé si užívají netradiční podívanou, pyrotechnici zatajují dech, aby vše dopadlo jak má a kam má. Minulou neděli si podobný odstřel užil i americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). Neodstřeloval se ale komín, nýbrž nepotřebná obslužná věž na Mysu Canaveral…

Karel Pacner Kosmonautika

Tvrdé přistání Sojuzu TMA-11

Znak Sojuzu TMA-11, zdroj: http://astro.zeto.czest.pl
Znak Sojuzu TMA-11, zdroj: http://astro.zeto.czest.pl
Teprve postupně vycházejí najevo podrobnosti o přistání ruské kosmické lodi předminulou sobotu.

Přistání ruské kosmické lodi Sojuz TMA-11, která se minulou sobotu vracela se třemi kosmonauty z Mezinárodní kosmické stanice, bylo velmi dramatické. Podrobnosti o tom, co se stalo, vycházejí najevo postupně.

Petr Sobotka Kosmonautika

První kosmonautka z Jižní Koreje

První korejská kosmonautka Ji So-jeon
První korejská kosmonautka Ji So-jeon
Tak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.
Libor Vyskočil Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice, Jules Verne a Krabí mlhovina

Jules Verne ATV u ISS, Autor: ESA
Jules Verne ATV u ISS, Autor: ESA
V posledních dnech jsme měli možnost pozorovat na večerní obloze přelety ISS doprovázené evropskou automatickou zásobovací lodí ATV Jules Verne. Během nácviku spojovacího manévru se stále měnila jejich vzájemná vzdálenost - od několika málo metrů po desítky až stovky kilometrů - i jejich pořadí na dráze, a tak každý další přelet přinesl nějaké překvapení.

Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos News Party 2008

Let_na_Mars.jpg
KOSMOS-NEWS, o.s., si Vás dovoluje pozvat na již osmé tradiční setkání zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu ISS, výzkum Marsu a další aspekty pilotovaného výzkumu kosmu které se uskuteční Lázních Bohdaneč o víkendu 9. - 11.5.2008 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2008.
redakce Kosmonautika

Před čtyřiceti roky zahynul první kosmonaut světa Jurij Gagarin

Jurij Gagagin v kabině kosmické lodi Vostok-1 (12.4.1961)
Jurij Gagagin v kabině kosmické lodi Vostok-1 (12.4.1961)
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 112 z 25. března 2008.

Ve čtvrtek 27. března uplyne již 40 let od tragické smrti prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina. Během zkušebního letu se jeho letoun MiG-15UTI z dosud nepříliš objasněných příčin zřítil a Jurij Gagarin, který se jako první člověk světa podíval 12. dubna 1961 do kosmu, zahynul. Spolu s ním zemřel v troskách cvičného stroje i jeho instruktor Vladimír Serjogin.

Petr Kubala Kosmonautika

K Hubblovu dalekohledu později?

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
Termín mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu je v ohrožení. Důvodem jsou průtahy při rekonstrukci vnější palivové nádrže (ET). Přestože v oficiálním "letovém řádu NASA" stále figuruje jako termín startu mise STS-125 konec srpna, realita může být nakonec úplně jiná.

František Martinek Kosmonautika

Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.
Petr Kubala Kosmonautika

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »