Barack ObamaBudoucnost amerického kosmického výzkumu sice nepatřila mezi hlavní témata nedávno skončené prezidentské kampaně. Budoucí prezident USA Barack Obama je znám konzistentností svých názorů. V oblasti kosmického programu NASA ale během velmi krátké doby změnil svůj názor o 180 stupňů. Budoucnost pilotovaného kosmického programu NASA bude navíc jednou z prvních věcí, kterou bude muset nový prezident řešit.
Phoenix skončilKosmická sonda Phoenix už zřejmě definitivně ukončila svou misi na rudé planetě. S koncem mise v těchto týdnech se počítalo od začátku. Slunce se v severních oblastech Marsu dostává už jen velmi nízko nad obzor a své udělaly i prachové bouře a nízké teploty.
Galaxie Arp 147 na snímku z HST.Hubblův kosmický dalekohled HST je opět zpátky v každodenní výzkumné činnosti. Po čtyřtýdenním výpadku se prezentoval fascinující fotografií dvojice galaxií s názvem Arp 147. V pozorování pokračuje od 25. října 2008, čtyři týdny po tom, co se u něj projevil problém s řídící jednotkou a dalekohled se přepnul do tzv. safe mode ("spícího režimu").
Analýza půdyKosmická sonda Phoenix, která od konce května pracuje v severních oblastech Marsu, dostala svému jménu. Stejně jako bájný pták i vyslanec lidstva na nehostinné rudé planetě "vstal z popela". Včera přišla z NASA smutná zpráva, že se sonda zřejmě na dobro odmlčela. Naděje ale umírá poslední a Phoenix dnes opět zavolal domů…
Merkur v barváchSonda Messenger absolvovala 6. října svůj druhý průlet okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Mnoho fotografií povrchu, které v prvních dnech po průletu dorazily na Zemi, zachycovaly části povrchu Merkuru, které nikdo nikdy předtím neviděl.
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.
Magion 124. 10. 1978 se v rámci mezinárodního programu IMS zaměřeného na výzkum magnetosféry uskutečnil start sovětské družice Interkosmos 18. Sonda s sebou vzala i jeden subsatelit - Magion 1, první československou družici. Hlavním úkolem této dvojice byl výzkum vazby mezi magnetosférou a ionosférou Země. V následujících 18 letech byly do vesmíru vypuštěny další 4 československé (později české) sondy Magion.
Popis sondy Chandrayaan-1Do výzkumu Měsíce se zapojila také Indie. Indičtí vědci o tom hovoří již od roku 2001. Jejich první měsíční sonda s názvem Chandrayaan-1 byla vypuštěna 22. října 2008. Jejím úkolem bude prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem sondy bude pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.
Poster na seminář Den s kosmonautikouV sobotu 25. října 2008 proběhne celodenní seminář DEN S KOSMONAUTIKOU, který pořádá občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s korespondenčním seminářem M&M při Metematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Místem konání je budova MFF UK na adrese Ke Karlovu 3. Akce se koná v rámci Světového kosmického týdne 2008, jehož hlavní ideou je informovat širokou veřejnost o pokrocích a objevech ve využití vesmíru a především přivést mládež k jeho poznávání. Zastřešujícím tématem letošního ročníku je Exploring the Universe (Výzkum vesmíru). Součástí programu semináře bude autogramiáda nové knihy, bardů v popularizaci kosmonautiky, Karla Pacnera a Antonína Vítka.
ScarabKamenné svahy vyhaslé sopky Mauna Kea, která je nejvyšší horou Havajských ostrovů, poslouží jako cvičný polygon měsíčního terénu, na kterém budou vědci Carnegie Mellon Robotics Institute, NASA a dalších organizací provádět zkoušky robota, určeného k průzkumu Měsíce.
Znak Apolla 7Program Gemini skončil v listopadu 1966 letem Gemini 12, při kterém Edwin Aldrin (druhý muž na Měsíci) pokořil tehdejší rekord v délce výstupu mimo loď. 21. února 1967 mělo na oběžnou dráhu odstartovat Apollo 1 a prověřit loď. 27. ledna v ní ovšem během rutinního testu zahynula celá posádka při požáru, způsobeném elektrickým zkratem. Následovalo několik bezpilotních misí Apolla a ke své první misi s posádkou loď odstartovala 11. října 1968. 40. výročí její mise si připomínáme v těchto dnech.
Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008V neděli 12. října v 9:01 ráno našeho času odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská kosmická loď Sojuz TMA-13. Na palubě jsou dva členové stálé posádky stanice a další kosmický turista. K ISS dorazí Sojuz v úterý 10:33 SELČ (živě na NASA TV).
Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.
Světový kosmický týden 2008Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 122 z 1. října 2008
Letošní rok je pro Českou republiku, co se kosmonautiky týká, velmi významný. Na jaře oslavil 30. výročí kosmického letu první československý kosmonaut (a první kosmonaut, který nepocházel z SSSR nebo USA!) Vladimír Remek (2. - 10. 3. 1978, Sojuz 28) a za několik dnů si připomeneme 30. výročí startu první československé družice Magion-1 (start 24. 10. 1978, Interkosmos - 18).
Pohled z PhoenixeŽivotnost sondy byla původně stanovena na pouhé 3 měsíce. Teď už na Marsu funguje bezmála 130 dní a neustále nás má čím překvapit. Její největší úspěch se jí bezpochyby podařil koncem července, kdy definitivně dokázala existenci vody na Marsu. A teď zase přišla s padajícím sněhem a důkazem, že se minerály v minulosti dostaly do kontaktu s tekutou vodou.
New Worlds Observatory Rick Lyon, pracující v NASA, dává dohromady už 28 let plány na kosmické observatoře, které by pátraly po planetách u cizích hvězd. Teprve nyní se ale jeho plány mohou stát realitou.
HST na oběžné dráze kolem Země.Hubblův kosmický dalekohled má od víkendu technické problémy. NASA v současné době situaci řeší a nelze vyloučit ani nutnost odkladu startu mise STS-125. Raketoplán Atlantis se má přitom podle plánu k Hubblovu dalekohledu vydat už 15. října.
Přistání Shenzhou 7Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.
Shenzhou 7Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
Hubblův kosmický dalekohledUkázka z připravované knihy "Raketoplány - příběh kosmických korábů".
Najde se asi jen málo lidí, kteří v životě neslyšeli o Hubblovu kosmickém dalekohledu. Ale málokdo už ví, že byl vynesen do vesmíru raketoplánem. Stalo se tak 24. dubna 1990 při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Start měl původně proběhnout už o dva týdny dříve, ale došlo k odkladu kvůli problémům s hydraulickým systémem. Během předstartovních příprav se udál ještě jeden kuriózní problém. Při nakládání dalekohledu bylo poblíž dveří nákladového prostoru objeveno několik desítek moskytů. Ti se v okolí Kennedyho vesmírného střediska vyskytují v hojném počtu. Tradiční repelent nepřipadal v úvahu, hrozilo by poškození Hubblova dalekohledu, takže museli být odchytání pomocí pastí ručně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
