Merkur v barváchSonda Messenger absolvovala 6. října svůj druhý průlet okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Mnoho fotografií povrchu, které v prvních dnech po průletu dorazily na Zemi, zachycovaly části povrchu Merkuru, které nikdo nikdy předtím neviděl.
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.
Magion 124. 10. 1978 se v rámci mezinárodního programu IMS zaměřeného na výzkum magnetosféry uskutečnil start sovětské družice Interkosmos 18. Sonda s sebou vzala i jeden subsatelit - Magion 1, první československou družici. Hlavním úkolem této dvojice byl výzkum vazby mezi magnetosférou a ionosférou Země. V následujících 18 letech byly do vesmíru vypuštěny další 4 československé (později české) sondy Magion.
Popis sondy Chandrayaan-1Do výzkumu Měsíce se zapojila také Indie. Indičtí vědci o tom hovoří již od roku 2001. Jejich první měsíční sonda s názvem Chandrayaan-1 byla vypuštěna 22. října 2008. Jejím úkolem bude prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem sondy bude pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.
Poster na seminář Den s kosmonautikouV sobotu 25. října 2008 proběhne celodenní seminář DEN S KOSMONAUTIKOU, který pořádá občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s korespondenčním seminářem M&M při Metematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Místem konání je budova MFF UK na adrese Ke Karlovu 3. Akce se koná v rámci Světového kosmického týdne 2008, jehož hlavní ideou je informovat širokou veřejnost o pokrocích a objevech ve využití vesmíru a především přivést mládež k jeho poznávání. Zastřešujícím tématem letošního ročníku je Exploring the Universe (Výzkum vesmíru). Součástí programu semináře bude autogramiáda nové knihy, bardů v popularizaci kosmonautiky, Karla Pacnera a Antonína Vítka.
ScarabKamenné svahy vyhaslé sopky Mauna Kea, která je nejvyšší horou Havajských ostrovů, poslouží jako cvičný polygon měsíčního terénu, na kterém budou vědci Carnegie Mellon Robotics Institute, NASA a dalších organizací provádět zkoušky robota, určeného k průzkumu Měsíce.
Znak Apolla 7Program Gemini skončil v listopadu 1966 letem Gemini 12, při kterém Edwin Aldrin (druhý muž na Měsíci) pokořil tehdejší rekord v délce výstupu mimo loď. 21. února 1967 mělo na oběžnou dráhu odstartovat Apollo 1 a prověřit loď. 27. ledna v ní ovšem během rutinního testu zahynula celá posádka při požáru, způsobeném elektrickým zkratem. Následovalo několik bezpilotních misí Apolla a ke své první misi s posádkou loď odstartovala 11. října 1968. 40. výročí její mise si připomínáme v těchto dnech.
Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008V neděli 12. října v 9:01 ráno našeho času odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská kosmická loď Sojuz TMA-13. Na palubě jsou dva členové stálé posádky stanice a další kosmický turista. K ISS dorazí Sojuz v úterý 10:33 SELČ (živě na NASA TV).
Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.
Světový kosmický týden 2008Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 122 z 1. října 2008
Letošní rok je pro Českou republiku, co se kosmonautiky týká, velmi významný. Na jaře oslavil 30. výročí kosmického letu první československý kosmonaut (a první kosmonaut, který nepocházel z SSSR nebo USA!) Vladimír Remek (2. - 10. 3. 1978, Sojuz 28) a za několik dnů si připomeneme 30. výročí startu první československé družice Magion-1 (start 24. 10. 1978, Interkosmos - 18).
Pohled z PhoenixeŽivotnost sondy byla původně stanovena na pouhé 3 měsíce. Teď už na Marsu funguje bezmála 130 dní a neustále nás má čím překvapit. Její největší úspěch se jí bezpochyby podařil koncem července, kdy definitivně dokázala existenci vody na Marsu. A teď zase přišla s padajícím sněhem a důkazem, že se minerály v minulosti dostaly do kontaktu s tekutou vodou.
New Worlds Observatory Rick Lyon, pracující v NASA, dává dohromady už 28 let plány na kosmické observatoře, které by pátraly po planetách u cizích hvězd. Teprve nyní se ale jeho plány mohou stát realitou.
HST na oběžné dráze kolem Země.Hubblův kosmický dalekohled má od víkendu technické problémy. NASA v současné době situaci řeší a nelze vyloučit ani nutnost odkladu startu mise STS-125. Raketoplán Atlantis se má přitom podle plánu k Hubblovu dalekohledu vydat už 15. října.
Přistání Shenzhou 7Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.
Shenzhou 7Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
Hubblův kosmický dalekohledUkázka z připravované knihy "Raketoplány - příběh kosmických korábů".
Najde se asi jen málo lidí, kteří v životě neslyšeli o Hubblovu kosmickém dalekohledu. Ale málokdo už ví, že byl vynesen do vesmíru raketoplánem. Stalo se tak 24. dubna 1990 při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Start měl původně proběhnout už o dva týdny dříve, ale došlo k odkladu kvůli problémům s hydraulickým systémem. Během předstartovních příprav se udál ještě jeden kuriózní problém. Při nakládání dalekohledu bylo poblíž dveří nákladového prostoru objeveno několik desítek moskytů. Ti se v okolí Kennedyho vesmírného střediska vyskytují v hojném počtu. Tradiční repelent nepřipadal v úvahu, hrozilo by poškození Hubblova dalekohledu, takže museli být odchytání pomocí pastí ručně.
SkylabLety amerických astronautů na Měsíc skončily kvůli škrtům v rozpočtu o 3 mise dříve oproti původnímu plánu. Tyto škrty neminuly ani program Apollo Aplications, který následoval pilotovaným letům na Měsíc. Uskutečnila se z něj jen jedna část - vypuštění orbitální stanice.
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry MarsuZ celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN
(MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj.
Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.
Logo mise STS-125 Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.
Jules Verne na oběžné dráze5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
