Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.
Světový kosmický týden 2008Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 122 z 1. října 2008
Letošní rok je pro Českou republiku, co se kosmonautiky týká, velmi významný. Na jaře oslavil 30. výročí kosmického letu první československý kosmonaut (a první kosmonaut, který nepocházel z SSSR nebo USA!) Vladimír Remek (2. - 10. 3. 1978, Sojuz 28) a za několik dnů si připomeneme 30. výročí startu první československé družice Magion-1 (start 24. 10. 1978, Interkosmos - 18).
Pohled z PhoenixeŽivotnost sondy byla původně stanovena na pouhé 3 měsíce. Teď už na Marsu funguje bezmála 130 dní a neustále nás má čím překvapit. Její největší úspěch se jí bezpochyby podařil koncem července, kdy definitivně dokázala existenci vody na Marsu. A teď zase přišla s padajícím sněhem a důkazem, že se minerály v minulosti dostaly do kontaktu s tekutou vodou.
New Worlds Observatory Rick Lyon, pracující v NASA, dává dohromady už 28 let plány na kosmické observatoře, které by pátraly po planetách u cizích hvězd. Teprve nyní se ale jeho plány mohou stát realitou.
HST na oběžné dráze kolem Země.Hubblův kosmický dalekohled má od víkendu technické problémy. NASA v současné době situaci řeší a nelze vyloučit ani nutnost odkladu startu mise STS-125. Raketoplán Atlantis se má přitom podle plánu k Hubblovu dalekohledu vydat už 15. října.
Přistání Shenzhou 7Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.
Shenzhou 7Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
Hubblův kosmický dalekohledUkázka z připravované knihy "Raketoplány - příběh kosmických korábů".
Najde se asi jen málo lidí, kteří v životě neslyšeli o Hubblovu kosmickém dalekohledu. Ale málokdo už ví, že byl vynesen do vesmíru raketoplánem. Stalo se tak 24. dubna 1990 při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Start měl původně proběhnout už o dva týdny dříve, ale došlo k odkladu kvůli problémům s hydraulickým systémem. Během předstartovních příprav se udál ještě jeden kuriózní problém. Při nakládání dalekohledu bylo poblíž dveří nákladového prostoru objeveno několik desítek moskytů. Ti se v okolí Kennedyho vesmírného střediska vyskytují v hojném počtu. Tradiční repelent nepřipadal v úvahu, hrozilo by poškození Hubblova dalekohledu, takže museli být odchytání pomocí pastí ručně.
SkylabLety amerických astronautů na Měsíc skončily kvůli škrtům v rozpočtu o 3 mise dříve oproti původnímu plánu. Tyto škrty neminuly ani program Apollo Aplications, který následoval pilotovaným letům na Měsíc. Uskutečnila se z něj jen jedna část - vypuštění orbitální stanice.
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry MarsuZ celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN
(MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj.
Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.
Logo mise STS-125 Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.
Jules Verne na oběžné dráze5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.
Charles Conrad a Surveyor 3 Nedávno jsem brouzdal po internetových stránkách NASA a prohlížel si obrázky v galerii, do které každý den přidají nějaký aktuální, např. čerstvou fotografii nějaké mlhoviny z Hubbleova teleskopu nebo pohled na Slunce z povrchu Marsu zaslaný Phoenixem. Před několika dny se tam objevila fotografie lunárního modulu Apolla 11 Orla, chvíli po oddělení od mateřské lodě Columbie, jak ho zachytil její pilot Michael Collins. Dobře to dokumentuje obecně známý fakt, že nejznámějšími lunárními expedicemi byly Apollo 11 a 13. Já se ale pokusím strefit mezi ně. Druhé přistání na Měsíci, uskutečněné při misi Apolla 12 za to jistě stojí.
Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASAV kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy, související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami nebo o reálné zamyšlení.
José Moreno Hernández V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…
"Počítadlo" na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST se otočilo již více než 100 000krát. Toto číslo neznamená vzdálenost 100 000 mil, ale počet oběhů kolem Země, které kosmický dalekohled uskutečnil od svého vypuštění 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery.Petr KubalaKosmonautika
Panorama s robotickou rukou v popředí We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Přítomnost ledu se očekávala, pozdvižení v posledních hodinách spíš vyvolaly stopy chloristanu amonného, odhalené přístrojem MECA. Mise sondy Phoenix byla prodloužena do 30. září a zveřejněno bylo barevné panorama okolí.
Raketa Falcon-1 V neděli 3. srpna došlo k dalšímu neúspěšnému startu rakety Falcon-1, která patří americké soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se už o třetí start tohoto nosiče, zatím všechny pokusy skončily neúspěchem.
Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
