Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové "zobrazovacího" týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.
NuSTAR NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.
LRO nad Měsícem zatím jen v představě malířeUkončení provozu raketoplánů je otázkou několika málo let, vystřídány budou v roce 2015 kosmickou lodí Orion, konstrukčně odvozenou od Apolla, která dopraví americké astronauty nejen na ISS, ale okolo roku 2020 také zpátky na Měsíc a možná i dál. První krok zpátky na Měsíc ale udělá NASA už 7. května 2009. Z Floridy odstartuje k naší přirozené družici sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedním z jeho úkolů bude také výběr vhodných míst k přistání lidí.
Iridium V úterý 10. února v 17:55 našeho času došlo ve výšce 790 km nad Sibiří ke srážce dvou komunikačních družic - Cosmos 2251 a Iridium 33. Je to vůbec poprvé v historii kosmonautiky, co došlo ke kolizi dvou satelitů.
Družice KeplerNa 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.
Téměř žádný obor lidské činnosti není bez rizik, o létání do vesmíru to platí několikanásobně víc. V tomto týdnu si připomeneme postupně 3 výročí událostí, při kterých zahynulo celkem 17 amerických astronautů.
Michael Griffin Už jen desítky hodin dělí Spojené státy od inaugurace nového prezidenta Baracka Obamy. S koncem Bushovy administrativy musí rezignovat i ředitelé federálních úřadů. Jedním z těch, kterým zvoní hrana, je i ředitel amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten se nejspíše vydá zítra naposled do své kanceláře. Pravděpodobnost, že by si Obama ponechal v čele NASA Michaela Griffina, je téměř nulová.
Discovery se vydal na cestu už brzy ráno místního časuVe středu 14. ledna byl převezen na rampu 39A na mysu Canaveral raketoplán Discovery, odkud by měl 12. února startovat k Mezinárodní kosmické stanici. Poveze další sadu solárních panelů.
Jeden z identické dvojice robotů na MarsuKdyž 4. ledna 2004 přistál na povrchu Marsu v kráteru Gusev robot Spirit a 25. ledna ho následoval identický robot Opportunity, vysazený na planině Meridiani, nikoho by nenapadlo, že tyto dvojčata budou práce schopná ještě za 5 let. Jejich působení na povrchu Marsu bylo totiž plánováno na 3 měsíce.
Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na ZemiVánoce členů posádky Mezinárodní kosmické stanice byly především ve znamení kosmické vycházky, uskutečněné v noci na 23. prosince. Ale nezůstalo jen u toho, astronauti si pochutnali na tradičním vánočním cukroví, rozbalili si dárky přivezené na stanici na konci listopadu ruským Progressem a užili si den volna.
Sonda Stardust prolétá v blízkosti Země.Na přelomu let 2008 a 2009 prolétnou v blízkosti naší planety dvě kosmické sondy, které využijí zemskou gravitaci k úpravě svých drah. Jako první prolétne v blízkosti Země 29. 12. 2008 sonda Deep Impact, následovaná 14. 1. 2009 sondou Stardust. Obě sondy již splnily své úkoly, pro obě však astronomové našli další uplatnění pod novými názvy Epoxi a NExT. Obě však mají jedno společné: výzkum komety 9P/Tempel 1. Jedna ji už zkoumala, druhá se k jejímu výzkumu teprve chystá.
Východ Země nad Měsícem z Apolla 8V neděli 21. 12. si připomeneme 40. výročí startu legendární výpravy Apollo 8. Loď, která měla původně pouze kroužit okolo Země, urazila se svojí tříčlennou posádkou více než 800 000 km a desetkrát obletěla Měsíc. Bylo to poprvé, co se člověk odvážil tak daleko. Na Štědrý den roku 1968 astronauti odvysílali na Zemi televizní přenos povrchu Měsíce ze vzdálenosti něco málo přes 100 km.
4 finalisté11. prosince byli v Paříži představeni veřejnosti čtyři evropští kandidáti pro experiment Mars500, na kterém spolupracuje ESA s Ruskem. Dva z nich budou 24. března 2009 uzavřeni spolu se čtyřmi ruskými kandidáty na 105 dní do speciálního izolovaného prostoru, ve kterém budou zkoumány především účinky takového pobytu na lidskou psychiku a tělo.
Kosmický letoun WhiteKnightTwo. Mateřský letoun WhiteKnightTwo společnosti Virgin Galactic, který bude sloužit jako první stupeň dopravního prostředku pro balistické lety na hranici vesmíru, je připraven uskutečnit v nejbližší době první zkušební start. Bude to první z plánovaných několika zkušebních letů nosiče výškového letounu, který se pravděpodobně stane prvním soukromým dopravním prostředkem pro kosmickou turistiku (zatím jen pro lety na okraj vesmíru).
Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.Ano, není to žádný vtip ani novinářská kachna. Poté, co se podařilo astronautům z nedávné mise Endeavour "upustit" servisní brašnu s nářadním během "rutinní" práce, je možné tento balíček pozorovat na obloze jako slabou družici viditelnou krátce před přeletem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Chcete ji taky vidět? Čtěte dále.
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresbaPo dvouletém odkladu dala NASA zelenou projektu kosmické sondy Juno k planetě Jupiter v ceně jedné miliardy dolarů. Elektrickou energii budou sondě dodávat - na rozdíl od předcházejících sond do vnějších oblastí Sluneční soustavy - panely slunečních baterií. Původně se měl start sondy Juno uskutečnit již v roce 2009, avšak omezené finanční prostředky vedly ke zpoždění vývoje této kosmické sondy.
Přistání raketoplánu Endeavour (STS-126)Sledujte online textový přenos z přistání raketoplánu Endeavour, který se vrací z mise STS-126 u Mezinárodní kosmické stanice. Z důvodů špatného počasí bylo přistání raketoplánu Endeavour přesunuto na Edwardsovu leteckou základu v Kalifornii. Kosmický koráb tam dosedl v neděli 30. listopadu ve 22:25 SEČ.
Endeavour krátce před připojením ke staniciV pátek v 15:47 SEČ se od Mezinárodní kosmické stanice po 11ti denním pobytu odpojil raketoplán Endeavour. Jeho posádka zde absolvovala 4 kosmické vycházky a doručila na stanici vybavení, které má umožnit zdvojnásobení počtu členů základní posádky ISS.
LogoZvu Vás na kosmicko-pozemské ohlédnutí 25 let zpět, do roku 1983. V tu dobu probíhal, stejně jako následující víkend letos 28./30.11.2008 , tradiční kosmonautický seminář na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Současně se ke startu připravoval, podobně jako i toto dobou létá STS-126, americký raketoplán k let STS-9.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
