Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem - tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce.
Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Průběžně aktualizováno!
Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou
stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním
muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na
měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v
Ondřejově.
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.
Logo mise STS-124 V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.
Mars v téměř přesných barvách V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.
Vesmírný záchod Velmi pozemský problém řeší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici – rozbil se jim totiž záchod. Když před týdnem jeden ze členů posádky záchod používal, zastavil se větráček v motoru záchodu. Od té doby se tekutý odpad neodsává.Ivo MíčekKosmonautika
Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix. Přistání sondy Phoenix (kresba) Petr KubalaKosmonautika
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 116 z 23. května 2008
Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.
Kosmická sonda Phoenix V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.
Kresba: Phoenix na MarsuNěkolik desítek milionů kilometrů daleko od naši rodné planety Země vrcholí vesmírná cesta americké meziplanetární sondy Phoenix. Cílem mise v hodnotě 420 milionů dolarů (cena zahrnuje vývoj, vědecké vybavení, start a náklady na provoz) [1] je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy – Mars.
Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu V noci z 25. na 26. května našeho času přistane v severních oblastech Marsu kosmická sonda Phoenix. Při příležitosti této významné události vydává redakce astro.cz informační leták s podrobnými informacemi o sondě Phoenix a průběhu přistání. Leták lze volně šířit.
Návrh sondy Solar Probe, jejíž start je plánován na rok 2015.NASA plánuje na rok 2015 vyslání sondy Solar Probe, která se přiblíží k povrchu Slunce 8krát blíže než předcházející sondy. Bude se pohybovat ve vnější horké atmosféře Slunce, v tzv. koróně. Kosmická sonda za 750 miliónů dolarů se bude mj. věnovat výzkumu oblastí, kde vzniká tzv. sluneční vítr.Petr KubalaKosmonautika
Odstřel…Čas od času problesknou sdělovacími prostředky záběry odstřelu nepotřebného komína, nebo tady u nás na Ostravsku těžební věže. Zatímco běžní lidé si užívají netradiční podívanou, pyrotechnici zatajují dech, aby vše dopadlo jak má a kam má. Minulou neděli si podobný odstřel užil i americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). Neodstřeloval se ale komín, nýbrž nepotřebná obslužná věž na Mysu Canaveral…
Znak Sojuzu TMA-11, zdroj: http://astro.zeto.czest.plTeprve postupně vycházejí najevo podrobnosti o přistání ruské kosmické lodi předminulou sobotu.
Přistání ruské kosmické lodi Sojuz TMA-11, která se minulou sobotu vracela se třemi kosmonauty z Mezinárodní kosmické stanice, bylo velmi dramatické. Podrobnosti o tom, co se stalo, vycházejí najevo postupně.
Družice PlanckVe třetím a posledním díle miniseriálu, vydaného při příležitosti 150 let od narození Maxe Plancka, se podíváme na připravovanou družici, nesoucí jeho jméno...
Ilustrační obrázek k prodloužení mise Cassini.NASA prodloužila činnost kosmické sondy Cassini o další dva roky. Její dosavadní úžasné objevy a detailní fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o planetě Saturn a jejích měsících.Petr SobotkaKosmonautika
První korejská kosmonautka Ji So-jeonTak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.Libor VyskočilKosmonautika
Jules Verne ATV u ISS, Autor: ESA V posledních dnech jsme měli možnost pozorovat na večerní obloze přelety ISS doprovázené evropskou automatickou zásobovací lodí ATV Jules Verne. Během nácviku spojovacího manévru se stále měnila jejich vzájemná vzdálenost - od několika málo metrů po desítky až stovky kilometrů - i jejich pořadí na dráze, a tak každý další přelet přinesl nějaké překvapení.
KOSMOS-NEWS, o.s., si Vás dovoluje pozvat na již osmé tradiční setkání
zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu ISS, výzkum Marsu a další
aspekty pilotovaného výzkumu kosmu které se uskuteční Lázních Bohdaneč o
víkendu 9. - 11.5.2008 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2008.
Jurij Gagagin v kabině kosmické lodi Vostok-1 (12.4.1961)Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 112 z 25. března 2008.
Ve čtvrtek 27. března uplyne již 40 let od tragické smrti prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina. Během zkušebního letu se jeho letoun MiG-15UTI z dosud nepříliš objasněných příčin zřítil a Jurij Gagarin, který se jako první člověk světa podíval 12. dubna 1961 do kosmu, zahynul. Spolu s ním zemřel v troskách cvičného stroje i jeho instruktor Vladimír Serjogin.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
