Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Ve dnech 17. až 21. června 2008 pobýval v České republice, v zemi svých předků, zatím poslední člověk na Měsíci. Kapitán Eugene Cernan se zúčastnil mimo jiné debaty se studenty pražských gymnázií. Diskusi moderoval čestný předseda České astronomické společnosti, dr. Jiří Grygar, který jménem redakce astro.cz a redakce Kosmických rozhledů položil E. Cernanovi několik otázek.
Rýha v místě odebrání vzorku horniny.Americká kosmická sonda Phoenix odkryla na severní polokouli Marsu místo, kde se možná nachází led. Robotický manipulátor sondy odhalil po vyhloubení brázd, označených Dodo a Baby Bear, bílý materiál, přičemž byla vytvořena prohlubeň o šířce 22 cm a délce 35 cm. Místo se nachází v oblasti, která byla geologicky utvářena sezónními změnami a usazováním ledu na povrchu Marsu.
Start družice GLASTDnes nasedneme do nosné rakety Delta II a společně s observatoří GLAST vyrazíme do vesmíru. Start byl několikrát odložen a povedl se až ve středu 11. června večer. Požádal jsem profesora Petra Kulhánka z katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT, aby nám vysvětlil, co je to za sondu a co znamená zkratka GLAST.
Japonská sonda Kaguya u Měsíce.Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.
V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem - tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce.
Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Průběžně aktualizováno!
Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou
stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním
muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na
měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v
Ondřejově.
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.
Logo mise STS-124 V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.
Mars v téměř přesných barvách V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.
Vesmírný záchod Velmi pozemský problém řeší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici – rozbil se jim totiž záchod. Když před týdnem jeden ze členů posádky záchod používal, zastavil se větráček v motoru záchodu. Od té doby se tekutý odpad neodsává.Ivo MíčekKosmonautika
Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix. Přistání sondy Phoenix (kresba) Petr KubalaKosmonautika
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 116 z 23. května 2008
Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.
Kosmická sonda Phoenix V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.
Kresba: Phoenix na MarsuNěkolik desítek milionů kilometrů daleko od naši rodné planety Země vrcholí vesmírná cesta americké meziplanetární sondy Phoenix. Cílem mise v hodnotě 420 milionů dolarů (cena zahrnuje vývoj, vědecké vybavení, start a náklady na provoz) [1] je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy – Mars.
Kosmická sonda Phoenix přistane na Marsu V noci z 25. na 26. května našeho času přistane v severních oblastech Marsu kosmická sonda Phoenix. Při příležitosti této významné události vydává redakce astro.cz informační leták s podrobnými informacemi o sondě Phoenix a průběhu přistání. Leták lze volně šířit.
Návrh sondy Solar Probe, jejíž start je plánován na rok 2015.NASA plánuje na rok 2015 vyslání sondy Solar Probe, která se přiblíží k povrchu Slunce 8krát blíže než předcházející sondy. Bude se pohybovat ve vnější horké atmosféře Slunce, v tzv. koróně. Kosmická sonda za 750 miliónů dolarů se bude mj. věnovat výzkumu oblastí, kde vzniká tzv. sluneční vítr.Petr KubalaKosmonautika
Odstřel…Čas od času problesknou sdělovacími prostředky záběry odstřelu nepotřebného komína, nebo tady u nás na Ostravsku těžební věže. Zatímco běžní lidé si užívají netradiční podívanou, pyrotechnici zatajují dech, aby vše dopadlo jak má a kam má. Minulou neděli si podobný odstřel užil i americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). Neodstřeloval se ale komín, nýbrž nepotřebná obslužná věž na Mysu Canaveral…
Znak Sojuzu TMA-11, zdroj: http://astro.zeto.czest.plTeprve postupně vycházejí najevo podrobnosti o přistání ruské kosmické lodi předminulou sobotu.
Přistání ruské kosmické lodi Sojuz TMA-11, která se minulou sobotu vracela se třemi kosmonauty z Mezinárodní kosmické stanice, bylo velmi dramatické. Podrobnosti o tom, co se stalo, vycházejí najevo postupně.
Družice PlanckVe třetím a posledním díle miniseriálu, vydaného při příležitosti 150 let od narození Maxe Plancka, se podíváme na připravovanou družici, nesoucí jeho jméno...
Ilustrační obrázek k prodloužení mise Cassini.NASA prodloužila činnost kosmické sondy Cassini o další dva roky. Její dosavadní úžasné objevy a detailní fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o planetě Saturn a jejích měsících.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
