Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory (NASA), Pasadena.
František Martinek Kosmonautika

Postřehy ze semináře o kosmonautice a raketové technice 2007

Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Hvězdárna Valašské Meziříčí uspořádala ve dnech 23. až 25. listopadu 2007 tradiční seminář, věnovaný novinkám ze světa kosmonautiky, raketové techniky a výzkumu vesmíru. Akce je nepřetržitě organizována hvězdárnou již více než 35 let. Reportáž ze semináře pořizoval Pavel Sedláček, redaktor Českého rozhlasu Brno, kterého mj. zajímalo, zda i v době rozšířených možností přístupu na internet máme ještě dostatek účastníků. Odpověď je nasnadě. Letošního ročníku se zúčastnilo 60 zájemců o kosmonautiku, kteří se podepsali do prezenční listiny a zaplatili konferenční poplatek.
František Martinek Kosmonautika

ROSETTA – druhý průlet kolem Země

Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Kosmická sonda Rosetta – evropský lovec komet – absolvuje 13. listopadu 2007 druhý těsný průlet kolem Země. Gravitační pole Země navede sondu na takovou dráhu, která ji nakonec přivede k cílové kometě.
František Martinek Kosmonautika

Seminář na téma: kosmonautika a raketová technika

HVM_seminar.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí se kromě jiných akcí věnuje propagaci kosmonautiky a raketové techniky. Mezi širokou veřejností je znám především víkendový seminář, pořádaný pravidelně poslední listopadový týden, a to již asi 35 let bez přestávky. Přední odborníci z České republiky na něm přednášejí o novinkách ze světa raketové techniky, z oblasti pilotovaných letů, výzkumu těles Sluneční soustavy apod. Nechybí ani přednášky z historie kosmonautiky a výzkumu vesmíru.
René Hudec Kosmonautika

INTEGRAL 5 let ve vesmíru

02_integral.jpg
17. října 2007 uplynulo 5 let od vypuštění družice Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL (Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama) s českou účastí na palubním experimentu OMC (optická monitorovací kamera) a vědeckém a datovém centru ISDC.

Při této příležitosti uspořádala ESA vědecký workshop, který se konal v Itálii a shrnul vědecké výsledky z projektu. Česká účast zahrnovala na této akci dva ústní referáty prezentující výsledky hlavních vědeckých oborů české účasti, a to výzkum kataklyzmických proměnných a příbuzných objektů, a výzkum blazarů (extragalaktických objektů, podtřídy aktivních galaktických jader, jejichž výtrysk (jet) směřuje přímo k Zemi).

František Martinek Kosmonautika

Evropa a nové projekty výzkumu vesmíru

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Ve dnech 17. a 18. října 2007 se uskutečnila v Paříži schůzka SSAC (ESA´s Space Science Advisory Committee – Poradního výboru ESA pro kosmický výzkum). Na tomto setkání byly vybrány nové projekty výzkumu vesmíru, z nichž některé by mohla Evropská kosmická agentura ESA realizovat v období 2015 až 2025. Ze seznamu 50 návrhů, které předložila vědecká komunita v létě letošního roku, postoupily do další fáze výběru následující projekty:
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Další mise ke kometě Tempel 1

deep_impact_a.jpg
Primárním úkolem mise Deep Impact v červenci 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).
František Martinek Kosmonautika

Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1
Sputnik 1
První umělá družice Země – Sputnik – byla na oběžnou dráhu vypuštěna 4. 10. 1957, tedy před 50 lety. Její start se uskutečnil v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Byla využita pro získání prvních vědeckých výsledků. Ze zkreslení signálu, přijímaného pozemními stanicemi, se určovaly vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy hustota atmosféry.
Michal Václavík Kosmonautika

Seminář 50 let kosmonautiky

Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
Plakátek k semináří 50 let kosmonautiky
V sobotu 13. října 2007 se uskuteční v areálu Chvalského zámku v Horních Počernicích (Praha 20) celodenní seminář 50 LET KOSMONAUTIKY na téma pilotovaného i nepilotovaného kosmického výzkumu. Program se koná u příležitosti mezinárodní akce nazvané Světový kosmický týden (World Space Week), která připomíná dva důležité milníky kosmonautiky – vypuštění první družice světa a uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Seminář organizuje občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s městským výborem Horních Počernic pod záštitou místostarosty Tomáše Kádnera.
Milan Halousek Kosmonautika

Světový kosmický týden 2007, padesát let kosmické éry lidstva

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007

Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na adrese /download?type=11.

Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu, která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).

František Martinek Kosmonautika

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.
František Martinek Kosmonautika

Družice NuSTAR bude pátrat po černých dírách

Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
NASA se rozhodla znovu obnovit projekt astronomické družice, která bude mít mnohonásobně větší schopnost objevovat černé díry ve vesmíru než existující přístroje na současných družicích. Projekt nové družice se jmenuje Nuclear Spectroscopic Telescope Array (zkráceně NuSTAR). Jeho cílem bude rozšířit naše znalosti o původu a dalším vývoji (osudu) hvězd a galaxií. NASA zastavila vývoj mise NuSTAR v roce 2006 v důsledku tlaku na omezení financování v důsledku změny priorit americké kosmonautiky.
František Martinek Kosmonautika

KAGUYA míří k Měsíci

Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská kosmická sonda KAGUYA, jejíž start se uskutečnil 13. září 2007, zamířila k Měsíci s cílem hledat odpovědi na některé základní otázky doposud záhadné historie našeho souputníka. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla japonská raketa H-2A. Start se uskutečnil ze startovacího komplexu Yoshinobu na ostrově Tanegashima.
Michal Václavík Kosmonautika

50 let kosmonautiky a Světový kosmický týden 2007 na vsetínské hvězdárně

Poster Světového kosmického týdne 2007
Poster Světového kosmického týdne 2007
Stejně jako v minulých letech, tak i letos, se vsetínská hvězdárna rozhodla zapojit do oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Toho se hvězdárna zúčastní již pošesté a ani letos nebude chybět program plný zajímavých přednášek a pozorování noční oblohy. Ročník 2007 je však něčím výjimečný – 4. října to bude přesně 50 let od doby, kdy Sovětský svaz vypustil první umělou družici světa Sputnik. Začala tak kosmická éra lidstva a pro nás to je důvod toho patřičně využít k popularizaci kosmonautiky mezi nejširší veřejností.
František Martinek Kosmonautika

Voyager 2 slaví třicáté narozeniny

Třicáté výročí vypuštění sondy Voyager 2.
Třicáté výročí vypuštění sondy Voyager 2.
Dvě již letité kosmické sondy NASA s názvem Voyager oslavují v těchto dnech tři desítky let pobytu ve vesmíru. Po průzkumu obřích planet Sluneční soustavy zamířily do mezihvězdného prostoru. Jejich pokračující odysea je označována za bezprecedentní a historický úspěch kosmického výzkumu.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Snímky z misí Apollo zpřístupněny

E. Aldrin na povrchu Měsíce. Autor: N. Armstrong.
E. Aldrin na povrchu Měsíce.
Autor: N. Armstrong.
Poprvé NASA zveřejnila „originální“ fotografie z misí Apollo 4 až Apollo 17. Arizonská státní univerzita zdigitalizovala kompletní archív snímků Měsíce (s vysokým rozlišením) a jsou přístupny všem - nejen vědcům, ale i široké veřejnosti.
František Martinek Kosmonautika

NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Dvě sondy NASA obdržely nyní nové úkoly po úspěšném završení svých původních výzkumů. Zaměří se nyní na nová pozorování komet a charakteristik extrasolárních planet. Sondy Stardust a Deep Impact využijí své původní letové vybavení, stále ještě fungující, k uskutečnění nových, před startem neplánovaných výzkumů.
František Martinek Kosmonautika

Obří dalekohled na Měsíci?

Návrh dalekohledu pro umístění na Měsíci.
Návrh dalekohledu pro umístění na Měsíci.
Obrovský dalekohled s objektivem, tvořený tekutým zrcadlem, umístěný na povrchu Měsíce, bude mít několiksetkrát větší citlivost než Hubblův kosmický dalekohled HST. Italský astronom Ernesto Capocci (Naples Observatory) již v roce 1850 navrhoval použít rotující „mísu“, naplněnou rtutí jako zrcadlo astronomického dalekohledu. V praxi tuto myšlenku realizoval o 50 let později Robert W. Wood (Johns Hopkins University). V současné době uvažuje Roger Angel skutečně v astronomických měřítcích. Předpokládá, že by bylo možné dopravit na povrch našeho souputníka dalekohled o průměru až 100 m.


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »