
Marsmeloun se valí na Kraví horu!
V červenci a srpnu se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s obřím modelem planety Mars.
V červenci a srpnu se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s obřím modelem planety Mars.
Kdy se začnou na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.
Ve čtvrtek 10. června kolem poledne zasáhne polostín Měsice i Českou republiku. Vysoko na obloze se tak odehraje částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu možná nebude všude přát, ale přesto věříme, že se nám sejde řada povedených snímků z Evropy a kdoví, možná i z pásu, který zažije zatmění prstencové. To bychom ale museli být například v Kanadě, Grónsku nebo na Sibiři. V článku najdete i odkazy na online přenosy a odkaz na další informace k zatmění.
Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na obloze nalezneme v souhvězdí Lva. Ve skutečnosti se tato malá skupinka galaxií nachází mnohem dále, než hvězdy souhvězdí Lva, a to přibližně 35 miliónů světelných let od nás. Všechny tři galaxie patří do skupiny spirálních galaxií. Pro nás mají téměř didaktické postavení. Na každou z nich se díváme totiž z poněkud jiného směru.
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin.
Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály v roce 2020. V premiéře od Hvězdárny a planetária Brno.
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Po dvou úspěšných ročnících jsme odhodláni ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity organizovat i ten třetí! Kvůli aktuální situaci jsme se ale rozhodli soutěž picoBalloon Challenge přesunout raději za začátek léta. Doufáme, že se do té doby situace poněkud zklidní a že se sejdeme na Kraví hoře, abychom se opět pokusili obletět zeměkouli!
V šestém dílu probíráme novinku o unikátním objevu černé díry střední hmotnosti zjištěnou pomocí gama záblesku a v hlavním tématu se s hostem Michalem Zajačkem z polské akademie věd bavíme o výzkumu středu naší Galaxie.
V říjnu 2020 vznikla v rámci České astronomické společnosti Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku. Mám tu čest být jejím členem jako zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Tato pracovní skupina usiluje o bezbariérovou popularizaci astronomie a kosmonautiky i mezi lidmi, kteří mají kvůli zdravotnímu handicapu ztížený přístup k informacím. Jedním z cílů skupiny je i dobrá přístupnost webů a online informací, tedy jejich bezbariérovost a dobrá použitelnost i pro návštěvníky s handicapem. Níže najdete odpovědi na některé základní otázky k přístupnosti.
Hvězdárna a planetárium Brno mimořádně - v rámci Dnů elektronové mikroskopie - uvádí pořad Nanokam: Výlet do biodiverzity. Ke zhlédnutí je z pohodlí domova - na počítači nebo chytré televizi.
Šedesát let člověka ve vesmíru nenechá chladnou ani Hvězdárnu a planetárium Brno. Od 8. do 12. dubna je připravena výstava na náměstí Svobody, on-line přednáška o novinkách z kosmonautiky, scénické čtení, vysílání minutu po minutě i návštěva Orchestru Gustava Broma s legendární písničkou Dobrý den, majore Gagarine.
Pokračování besedy o Slunci s prof. Petrem Heinzelem se bude dotýkat nejprve neutrin, které produkují sluneční aktivity. Jak a kde to vše začínalo?
Hlavním tématem ale bude sluneční atmosféra. Fotosféra, chromosféra a sluneční koróna mají své projevy, známé i zatím neobjasněné. Které to jsou?
V pátém dílu se zabýváme pohledem současné vědy na hledání života ve vesmíru. Jako úvodní novinku probereme novou knihu Aviho Loeba o zvláštním tělese Oumuamua, které nedávno proletělo naší sluneční soustavou a v hlavním tématu vyzpovídáme hosta z Astronomického ústavu AV ČR Dr. Marka Skarku, který se zabývá výzkumem exoplanet.
Prof. Petr Heinzel je emeritním ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR a současným předsedou České astronomické společnost. Jeho specializací je zkoumání Slunce.
Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236