Česká astronomická společnost se i v letošním roce zúčastní tradičního podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Krom možnosti návštěvy společného stánku České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran bude v rámci veletrhu probíhat i bohatý doprovodný astronomický program. Těšit se můžeme například na pozorování astronomickými dalekohledy, slavnostní předávání prestižní ceny Littera astronomica nebo na přednášku o historii československé astrofotografie.
Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v sobotu 21. 10. 2017 v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.
Léto končí a čtenáři Astropisu se po dovolených a prázdninách mohou těšit na nové vydání – 3/2017. Na jeho stránkách naleznou obvyklé rubriky jako přehled úkazů na období od října do prosince 2017 včetně mapy noční oblohy, novinky z astronomie, rubriku ČAS – tentokrát se představí Přístrojová a optická sekce – nebo zajímavé fotografie. Nebudou ani ochuzeni o dvě recenze na nové knihy: A.Watts: „Předpověď počasí snadno a rychle“ a J. Levinová: „Vesmírné blues“. Z dalších, lze již říct, pravidelných příspěvků do Astropisu si budou moci přečíst novinky z astronautiky od Lukáše Houšky z partnerské redakce Kosmonautix.cz a povídání o útvarech na Měsíci od Milana Blažka – kráter Moretus.
V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!
Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.
V sobotu 9. 9. 2017 se na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově koná MEGA EVENT geocachingu s názvem „Vesmírná keš“. Očekává se účast téměř 2 000 lidí.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 240 z 8. 9. 2017
Mezní hvězdná velikost (MHV) není jen fotometrická veličina používaná v astronomii, ale také název setkávání amatérských astronomů, příznivců hvězdné oblohy a astronomické techniky. Koná se obvykle na jaře a na podzim v rekreačním středisku Zubří u Nového Města na Moravě. Jarní setkání v roce 2017 bylo ovšem netradiční. Počet oficiálních uspořádaných „eMHáVéček“ doběhl k číslovce 20 shodou okolností v roce, kdy si připomínáme 100 let od založení České astronomické společnosti. To byl dvojnásobný důvod událost něčím ozvláštnit. Dvacátá Mezní hvězdná velikost tak měla podtitul „Retro.“ Akci, která proběhla od 28. dubna do 1. května, zahájili pánové organizátoři v dobových oblecích.
Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 9. 9. 2017. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházejícími nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.
Od 1. září 2017 nastupuje do funkce nový – v pořadí již osmý – generální ředitel ESO Xavier Barcons. V úřadu vystřídá Tima de Zeeuw, který tento post zastával od roku 2007. Xavier Barcons začíná ve funkci v období velmi významném pro celé ESO, kdy rychle pokračují práce na stavbě dalekohledu ELT, který by měl první světlo spatřit v roce 2024.
Společnost pro meziplanetární hmotu, Amatérská prohlídka oblohy a Astronomický ústav AV ČR si dovolují pozvat všechny příznivce amatérské astronomie a meziplanetární hmoty na společný seminář, který se bude konat o víkendu 2. a 3. září 2017 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Na Vysočinu padá večerní soumrak. Asi dva kilometry za Brtnicí na Jihlavsku, na kopci na louce u lesa skupina táborových vedoucích vykládá z postaršího Transitu astronomické dalekohledy. Zpovzdálí se ozývá hlahol. Pod kopcem se záhy objevuje šedesátka dětí, které míří nahoru na kopec k dalekohledům. Během krátké chvíle se děti rozdělují do skupinek, s vedoucími připravují jednotlivé dalekohledy a začínají zkoušet pozorovat první objekty večerní oblohy. Tak vypadá začátek večera na letním Astronomickém táboře Jihlavské astronomické společnosti.
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne už padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa.
11. srpna 2017 pořádaly Jindřichohradecké místní dráhy a.s. spolu s naší Hvězdárnou akci „Noční Astrovlak“ na úzkorozchodné trase Jindřichův Hradec – Nová Bystřice, za účelem pozorování Perseid i dalších objektů oblohy v dobré tmě. Celé to spočívalo v tom, že kolem půl deváté večer z jindřichohradeckého úzkorozchodného nádraží vyjel vlak tažený parní lokomotivou U 37.002, zvanou „Sedmatřicítka“ která zanedlouho oslaví 120. narozeniny (1898). Zde si lidé mohli prohlédnout frkající, pískající a kouřící historickou parní lokomotivu, vyfotit, natočit. Cílem pak byla obec Hůrky v České Kanadě (kousek odtud, dá se říci, že co byste kamenem dohodili, je hraniční přechod do Rakouska v Nové Bystřici).
Od minulého roku probíhá ve světě geocachingu mimořádná událost. V pravidelných intervalech se v okolí ondřejovské observatoře objevují tzv. kešky – na skrytých místech uložené krabičky, které lze objevit jen po vyřešení důmyslného kvízu a použití GPS navigace. Každá z těchto schránek je dedikována jednomu z astronomů s vazbou na české vědecké prostředí. Celkový počet keší je 100 a v krajině vytvoří virtuální nápis „100 let ČAS“.
Astronomie patří k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborům. Optické pozorování nahradily obří moderní observatoře, družice či vesmírné sondy. Zpracování získaných dat už se neděje na papíře, ale mají je na starosti výkonné superpočítače. Zdá se, že z celé astronomie se vytratila poetika pozorování krásného nočního nebe posetého hvězdami. Není to však úplně pravda.
Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojením AOF a MUSE vznikl jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších systémů, který kdy byl pro pozemní astronomii postaven.
Prakticky vše, co o vesmíru víme, víme díky pozorování fotonů, které nám přináší obrazy vzdálených kosmických objektů. Během poslední prázdninové soboty 2. září 2017, v době od 10:00 do 20:00 hodin, nás Mgr. Filip Hroch, Ph.D. z Masarykovy univerzity Brno, seznámí s některými zajímavými principy, které se uplatňují například v astrofotografii nebo v odborných činnostech, jako jsou třeba pozorování proměnných hvězd.
Závěrečný díl našeho povídání o zajímavostech z konference EWASS 2017 je zde. V první části tohoto dílu si povíme o současných i budoucích misích Evropské vesmírné agentury. Dále si připomeneme historii a přístrojové vybavení Evropské jižní observatoře. Nechybí ani připomínka, že součástí ESO je i Česká republika. Pochopitelně se dotkneme i nejbližší budoucnosti a vylepšení dalekohledů. Pojem astronomická kybernetika, kterým naše ohlédnutí za konferencí ukončíme, je obor úzce spjatý s astronomickým bádáním, protože bez numerických simulací a počítačového zpracování obrovského množství dat se jak současný, tak především budoucí astronomický výzkum neobejde.
Zástupci ESO a Austrálie v Canbeře slavnostně podepsali dohodu o desetiletém strategickém partnerství, které dále posílí vědecké i technické programy ESO a australským astronomům i průmyslu umožní přístup na observatoře La Silla a Paranal. Zároveň by se mohlo jednat o první krok k plnohodnotnému členství Austrálie v ESO.
Ve čtvrtém pokračování za výsledky mezinárodní konference EWASS v Praze se ohlížíme za dvěma důležitými způsoby výzkumu vesmíru. Jedním z nich je detekce částic s takovými energiemi, jaké na Zemi ani nedokážeme simulovat v urychlovačích, a druhým detekce gravitačních vln. Vysokoenergetické částice produkují při letu atmosférou záblesky tzv. Čerenkovova záření. Pokud se na něj zaměříme soustavou různých dalekohledů, můžeme se dozvědět něco o částicích s velmi vysokou energií, které toto záření způsobily, i něco o objektech, z kterých pochází. Zcela nový způsob pozorování vesmírných objektů nám začínají poskytovat detektory gravitačních vln. Jaký je současný stav, přiblíží druhá část článku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
