Ostatní
Kozmické mikrovlnné pozadie (skrátene CMB) predstavuje relikt po Veľkom tresku (preto ho nazývame aj reliktné žiarenie). Pokrýva celú oblohu a prichádza zo všetkých smerov. Avšak – nie je homogénne. Pri teplote o 2,73 stupňov nad absolútnou nulou (alebo -270,43 stupňov Celzia) má CMB také anomálie akými sú aj studené škvrny. Tieto škvrny približne o 0,00015 stupňov chladnejšie ako ich okolie, boli doposiaľ chápané ako obrovská prázdnota s malým množstvom galaxií zamerajúce územie vo veľkosti miliárd svetelných rokov.
U příležitosti konání 27. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (20. a 15. října 2017) Česká astronomická společnost již po šestnácté udělí prestižní cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce května 2017.
Na začiatku 70-tych rokov 20. storočia na University of Wisconsin–Madison's Physical Sciences Laboratory, astrofyzik Ron Reynolds zamieril na oblohu špeciálne zostrojený spektrometer a objavil tak predtým neznámy prvok v Mliečnej dráhe. Všade kam sa pozrel pozoroval slabo červenú žiaru ionizovaného vodíka. Bol to prvý jasný dôkaz, že obrovské oblaky ionizovaných atómov vodíka – vodíka zbaveného elektrónov – prestupujú vesmír medzi hviezdami. „Nikto neočakával, že uvidí ionizovaný vodík uprostred ničoho,“ povedal v rozhovore v roku 2004. „Je to všade na oblohe, ale najjasnejšie práve v rovine galaxie.“
Ďalšie dôkazy o existencii temnej hmoty, tajomnej substancii, o ktorej sa predpokladá, že udržuje vesmír pohromade, poskytli kozmológovia z Durham University. Pomocou sofistikovaných techník počítačového modelovania, tím vedcov simuloval tvorbu galaxií za prítomnosti tmavej hmoty, čím bol schopný preukázať, že ich veľkosť a rýchlosť otáčania sú prepojené s ich jasom podobným spôsobom aký pozorovali astronómovia.
Nová budova ALMA Residencia, která je součástí Operačního střediska ALMA (ALMA Operations Support Facility), byla předána do užívání zástupcům Společné observatoře ALMA (Joint ALMA Observatory). Slavnostního setkání se zúčastnilo vedení observatoře ALMA a trojice zástupců participujících institucí – ESO, NAOJ a NRAO. Přítomni byli také architekti, kteří novou budovu navrhli. Budova ALMA Residencia je posledním významným stavebním příspěvkem ESO do projektu ALMA.
Zveme Vás na již pátý ročník Jarního astronomického dne v Beskydech, který se letos odehraje v neděli 30. dubna 2017. Opět jsou provás připraveny zajímavé přednášky, během dne bude probíhat pozorování Slunce speciálními dalekohledy a pokud počasí dá, bude připravena komentovaná prohlídka oblohy s pozorováním astronomickými dalekohledy. Novinkou je také možnost zúčastnit se workshopu na téma časosběrné fotografie!
Keď príde reč na objavovanie exoplanét, môže byť rozumné vziať si so sebou potápačskú výstroj. Nová štúdia publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, na základe štatistického modelu vyriekla predpoklad, že väčšine obývateľných planét môžu dominovať oceány, ktoré presahujú viac ako 90% ich plochy.
Obrázky zachytené sondou New Horizons (NASA) poskytli vedcom neočakávaný nástroj na meranie jasu všetkých galaxií vo vesmíre. Uviedol to Rochester Institute of Technology researcher v článku Measurement of the Cosmic Optical Background using the Long Range Reconnaissance Imager on New Horizons publikovanom v časopise Nature Communications.
Výskumný tím na Rochester Institute of Technology nepripúšťa výzvu akceptovaného štandardného modelu vesmíru a teórie o tom, ako sa galaxie formujú, objasnením ich problematickej štruktúry. Rozsiahla štruktúra v oblasti pólov galaxie – rovina satelitných galaxií na póloch Mliečnej dráhy – sa totiž nachádza v centre roztržiek medzi vedcami, ktorí nesúhlasia s existenciou tmavej hmoty, neviditeľnej hmoty údajne tvoriacej 85% vesmíru.
V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.
V neděli 2. dubna odpoledne skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno 20. sjezd České astronomické společnosti. Hvězdárna a planetárium na Kraví hoře v Brně pro jednání astronomů připravila naprosto skvělé podmínky a delegáti sjezdu z Brna odjížděli spokojení nejen pro výsledky sjezdu, ale také se spoluprací s touto brněnskou institucí.
Kdo se stane letošním laureátem Ceny Františka Nušla? Jde o nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich dlouhodobou vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2017 můžete dle statutu Ceny podávat až do konce dubna. Těšíme se na vaše nominace!
Letos se opět bude konat jarní seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH) , který je, jako obvykle, věnovaný novinkám o kometách, planetkách a meteorech. Odehraje se v Planetáriu Ostrava ve dnech 12. - 14. května 2017, a to v rámci oslav 100. výročí České astronomické společnosti. Na semináři bude část programu probíhat i v hlavním sále planetária a ve volných chvílích bude čas i na prohlídku pozoruhodného rozsáhlého Experimentária. Máte se tedy na co těšit.
O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku od založení České astronomické společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2017, který se uskuteční 22. až 23. dubna 2017 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod. Těšte se na mnoho zajímavých přednášek a v případě přízně počasí i pozorování noční oblohy!
Dovolte, abych Vám představil zcela nový portál Astrobazar.cz. Online bazar byl spuštěn 1. března 2017 a je určen hlavně pro příznivce amatérské i profesionální astronomie. Vzniku Astrobazaru předcházela má osobní podrobná sonda do zvyklostí astronomů při snaze zakoupit větší množství doplňků ke svému novému teleskopu na trhu s použitým zbožím. Já, vyhledávače a zřejmě každý astronom míří obvykle na stránky některých předních prodejců, kde lze najít sekce „bazar“, na stránky známých komerčních všeobecných bazarů, kde existují kategorie pro astronomy, nebo do vláken diskusních fór, kde funguje diskuse v podobě bazaru.
Ve dnech 22. až 24. března 2017 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
V rámci 100. výročí založení České astronomické společnosti se v Plzni uskutečnila odborná konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, který je dodnes pro řadu lidí neznámou osobností, navíc se pohybující ve stínu svého mladšího bratrance a hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Termín konání odborné konference 10. a 11. 3. 2017 byl zvolený záměrně na narozeniny Josefa Františka Smetany. Konference se stala součástí právě probíhajícího festivalu hudby s názvem Smetanovské dny, který v Plzni téměř 40 let nabízí nápadité kulturní projekty či zajímavá umělecká setkání.
K vyhodnocování astronomických dat se zejména v poslední době často používají automatické programové řetězce. Ty však musel navrhnout odborník a jejich vývoj nejčastěji začíná pohledem na ukázková data. Člověk dovede velmi rychle posoudit očekávání, která pak klade na automatický algoritmus. Na některá úskalí zobrazování trojrozměrných dat ve své práci poukazuje Rhys Taylor z ASU.
Hvězdná obloha fascinovala obyvatele naší planety od nepaměti. Vzhlíželi k ní a přemítali o tomto tajemném světě, tak vzdáleném. Technický pokrok z tohoto tajemna postupně ukrajuje, to ale nebrání mnoha nadšencům stále vzhlížet k obloze a nechávat se zatajeným dechem vtáhnout do nekonečného vesmíru. Pokud i vy patříte k těmto pozorovatelům, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice v Úpici.
