V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.
V pátek 8. prosince 2017 ve 14 hodin to bude přesně 100 roků od zakládající schůze České astronomické společnosti. Členové společnosti a zástupci spolupracujících institucí (hvězdáren, Astronomického ústavu AV ČR, univerzit, Rady vědeckých společností České republiky, Slovenské astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti a dalších) se sejdou na slavnostním shromáždění v Modré posluchárně a v aule pražského Karolina.
Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.
Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.
V neděli 26. listopadu se v nádherném prostředí vily Lanna v Praze konalo Otevřené setkání členů Sluneční sekce, které bylo jednou z akcí konaných v rámci 100. výročí založení ČAS. Setkání proběhlo jako společná akce ČAS a Strategie AV21. Program se věnoval vedle příspěvků týkajících se historie a akcí Sluneční sekce a cestě členů sekce za pozorováním úplného zatmění Slunce 21. srpna 2017 do USA především kosmickému výzkumu Slunce a to hlavně připravovaným projektům.
Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech. Tým Jaroslava Klokočníka zvolil pro kandidátky na sopky ženská jména. A tak můžeme jen doufat, že v oblasti jezera Vostok se v budoucích mapách objeví pozice dvou „českých“ hor označených jako Dana a Zuzana.
Thajský Phuket žil po dva týdny astronomickou soutěží.
Na 11. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Počtem medailí je to nejúspěšnější start české reprezentace v této soutěži od roku 2012.
Hvězdárna byla široké veřejnosti otevřena v neděli dopoledne o půl jedenácté 14. listopadu 1937. Všechny přítomné, zástupce korporací i významné osobnosti přivítal předseda Jihočeské astronomické společnosti dr. Karel Vodička. Především vyzdvihl zásluhy všech, kteří se na budování hvězdárny podíleli, připomněl amatérského astronoma Zincka, z jehož pozůstalosti bylo vytvořeno na hvězdárně muzeum, a meteorologa dr. Weyde, který v Č. Budějovicích žil a pracoval.
Česká národní banka vydá k příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) dne 6. prosince 2017 stříbrnou pamětní minci o nominální hodnotě 200,- Kč. Slavnostní uvedení do oběhu proběhne ve spolupráci s Evropskou numizmatickou asociací ve středu 6. prosince 2017 v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.
Český tým přivezl z XXII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXII. IAO) ve Wei-chaj jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Dvacátý druhý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 27. října 2017 do 4. listopadu 2017 město Wej-chaj v provincii Šan-tung, která se nachází ve východní části Číny na pobřeží Žlutého moře. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program. Pro ilustraci zmiňme návštěvu nedaleké observatoře Weihai Observatory of Shandong University na hoře Majia, kde se nachází 100cm dalekohled, největší optický dalekohled na všech univerzitách v Číně, a návštěvu školy Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School, kde mají 50 až 60 žáků ve třídě a v areálu školy se nachází 8 budov, každá pro jeden ročník.
Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Vědeckým pracovníkům z univerzity v Cambridge se podařilo určit pravděpodobné datum jednoho z nejstarších zaznamenaných zatmění Slunce. Tato událost, která je zmiňována mimo jiné v Bibli, se odehrála 30. října 1207 př. n. l. Díky tomuto objevu, který vyplynul z propojení některých kapitol biblického a starověkého egyptského textu, byli vědci schopni zpřesnit data související s vládou egyptských panovníků, zejména faraona Ramesse Velikého.
Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na dny otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 10. a sobotu 11. listopadu 2017.
Nenechte si ujít přednášku vynikajícího astrofotografa Zdeňka Bardona, která se uskuteční 8. listopadu 2017 od 18 hodin. V přednášce se dozvíte mnohé důležité a zajímavé informace o cestě k fotografii úplného zatmění Slunce.
Astrofotografie je technicky a časově náročná disciplína, ale zatmění Slunce je v astronomii něco jako „Svatý grál“. V přednášce se dozvíte nejen jak se technicky připravit na fotografování, ale také jak „trnitá“ cesta k výsledku může být.
Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!
V prostorách Hvězdárny a planetária Brno bude ve středu 8. listopadu odpoledne u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti (to nastane přesně za měsíc, tedy 8. prosince) slavnostně představena známka vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Při této příležitosti bude v provozu příležitostná přepážka České pošty s příležitostným razítkem a ON-LINE příležitostnou nálepkou APOST a R-nálepkou. Česká pošta vydá k této příležitosti i pamětní list.
V sobotu 21. 10. 2017 se v Plzni uskutečnil v Koncertním sále 25. ZŠ ve Chválenické ulici jeden z největších astronomických seminářů v České republice, který navštívila stovka posluchačů. Na celodenním semináři pořádaného Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti, 25. Základní školou v Plzni a Fakultou pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni zazněla řada krásných přednášek.
Těžko tomu uvěřit, ale v tomto (snad) nekonečném seriálu vyšlo již 100−1 dílů shrnujících konkrétní vědecké výsledky pracovníků Astronomického ústavu Akademie věd ČR. První díl byl uveřejněn 9. 7. 2014 a pojednával o hvězdách s emisní obálkou v galaxii M 31. V čem tkví jádro vědeckých studií pracovníků ASU?
Česká astronomická společnost se i v letošním roce zúčastní tradičního podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Krom možnosti návštěvy společného stánku České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran bude v rámci veletrhu probíhat i bohatý doprovodný astronomický program. Těšit se můžeme například na pozorování astronomickými dalekohledy, slavnostní předávání prestižní ceny Littera astronomica nebo na přednášku o historii československé astrofotografie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4