V letošním letním čísle časopisu Astropis nalezneme opět spoustu zajímavého čtení nejen na dovolenou: Dr. M. Topinka píše o novém zlatém dole astronomie – současném pozorování gravitačních vln, gama záblesků a dalších elektromagnetických projevů téhož jevu. Prof. P. Kulhánek připomíná životní cestu nedávno zesnulého Stephena Hawkinga, ing. J. Pavlousek se ohlíží za tradicí demonstrátorů (nejen) na Štefánikově hvězdárně v Praze a Mgr. P. Pecháček se vrací na přelom 19. a 20. století za ženami v astronomii.
K výzkumu nejextrémnějších objektů ve vesmíru astronomové občas využívají teleskopy umístěné na extrémních místech naší planety. V uplynulých několika měsících skupina vědců musela čelit mimořádně mrazivým teplotám při provádění pozorování prostřednictvím nového radioteleskopu, který je umístěn v Grónsku.
Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.
Úžasné divadlo fyziky (ÚDIF) z Brna pořádá i letos tábor mimo jiné pro středoškoláky a má na něm ještě volná místa. Pokud rádi objevujete svět kolem sebe, rádi vytváříte nové věci, chcete poznat nové přátele i se sami o sobě něco dozvědět nebo jen zažít nezapomenutelné dobrodružství, pak je tu pozvánka na letní tábor ÚLeT+.
Do 18. července mají studenti ve věku 13 až 18 let možnost přihlásit se do Česko-Slovenské soutěže Expedice Mars. Cílem soutěže je popularizovat vědu v Česku a na Slovensku a podporovat nadané děti a studenty v jejich rozvoji v oblasti vědy. Finalisté soutěže se zúčastní exkurze v Evropské vesmírné agentuře a pět nejlepších se zúčastní 100 hodinového simulovaného letu na Mars.
V naší vlasti máme velmi mnoho hvězdáren. Je to zajímavé dědictví doby, kdy popularizace astronomie byla v kurzu o něco více, než je dnes obvyklé. Kromě velkých městských hvězdáren se můžete setkat i s mnoha nadšenci na menších hvězdárnách, kteří je provozují často jen z nadšení pro dobrou věc, s úctou k práci předků a přitom se je snaží i dále zvelebit a program zatraktivnit. Benátecká hvězdárna se otevírala podle zájmu nebo při významných akcích a úkazech. Nyní však bude otevřena každou sobotu.
Na již legendárním mezinárodním svátku aviatiky v Pardubicích, tedy 28. Aviatické pouti ve dnech 2. a 3. června 2018, se návštěvníci mohli zastavit u unikátního stánku věnovaného astronomii. Tam pardubická hvězdárna ve spolupráci s Českou astronomickou společností, firmou SUPRA Praha a astrofyzikálním ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity ukazovaly rozmanité tváře našeho Slunce a rovněž upozorňovaly na nejbližší vzácné nebeské úkazy, kterých se dočkáme v létě. Připomnělo se i 100. výročí založení České astronomické společnosti a hlavně osobnost astronoma barona Artura Krause, bez kterého by se pravděpodobně žádná tradiční Aviatická pouť v Pardubicích nekonala.
V pátek 18. května poměřilo své znalosti v Hradci Králové ve finálovém soutěžním klání pět desítek nejlepších řešitelů Astronomické olympiády z celé republiky. Hostiteli finále byla Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Univerzita Hradec Králové. Záštitu nad finále převzala náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje, Mgr. Martina Berdychová. V kategorii EF (8. a 9. třída) zvítězil Radomír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh. V kategorii GH (6. a 7. třída) zvítězil Patrik Čermák z Gymnázia Nový Porg v Praze 4.
Po celé tři dny od 18. do 20. května 2018 jsou pro vás otevřena odborná pracoviště a můžete si je prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí doprovodný program. Vstup i doprovodný program zdarma.
Nejen na tuto záludnou otázku hledaly odpověď dvě desítky finalistů kategorie CD Astronomické olympiády od 9. do 11. května 2018 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s určováním zeměpisné šířky pomocí spektrometru.
Co má společného souhvězdí Orion, Hradec Králové, Úpice, Chile a objektivy Zeiss? Na první pohled toho mnoho není, ale je tomu opravdu tak? O tom jsme se mohli přesvědčit 21. dubna na sobotní podvečerní přednášce Zdenka Bardona, člena Východočeské pobočky České astronomické společnosti a spolupracovníka Hvězdárny v Úpici. A protože byl sál planetária v Hradci Králové, kde se přednáška konala, vyprodán během 3 dnů, určitě se dočkáme v dohledné době opakování. Na co se můžeme těšit?
Tak co, už jste si v kalendáři zatrhli pátek 11. května? A dopsali poznámku – MUSÍM BÝT V BRNĚ!? Znamenitě. Vždyť se na Hvězdárně a planetáriu Brno v 16 hodin sejdou (nejen) členové České astronomické společnosti, aby se pokusili obnovit tamní brněnskou pobočku.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2018.
Dne 26. dubna 2018 bylo slavnostně otevřeno nové Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova. Veřejnost bude moci zařízení navštívit od 28. dubna 2018. Centrum se nachází v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova v Německu. Nabízí návštěvníkům hluboký prožitek z astronomie spojený se specifickými vědeckými výsledky ESO, projekty a technologickým pokrokem. Veškeré aktivity v centru ESO Supernova budou v roce 2018 pro návštěvníky zdarma, účast na programu nebo akci lze rezervovat online.
Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.
Přijďte v pátek 11. května v 16 hodin na Hvězdárnu a planetárium Brno a buďte svědky jedinečné události – obnovení brněnské pobočky České astronomické společnosti. Za účasti Jiřího Grygara a dalších zástupců si nejen popovídáme o možných aktivitách jihomoravského výhonku vědecké společnosti, která prožívá 101. rok své existence, ale také se podíváte na unikátní filmový dokument.
24. března tohoto roku byla předána prestižní juniorská cena za astrofotografii, a to za rok 2017. Cenu uděluje Česká astronomická společnost na základě volby poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce. Ta toto ocenění navrhla na základě snímků zaslaných do soutěže v roce 2017. Tato cena je nová a doplňuje stávající cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii, kterou uděluje Česká astronomická společnost.
Patnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 17. do 20. dubna 2018. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Společnost Astropis už dokázala připravit a vydat 111 čísel časopisu, který se již pevně zabydlel na naší scéně. Obálce dominuje nádherná fotografie ze startu Falconu Heavy a tak je jasné, jaké je jedno z hlavních témat tohoto čísla. Z astronomických jevů ovšem nezapomínejme ani na mezihvězdného návštěvníka Oumuamua, kterému je také věnován jeden článek. Očekávat můžeme i další pohled na gravitační vlny z pera Petra Kulhánka a mnohé další.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
