Přístroj ESPRESSO poprvé zachytil světlo ze všech čtyř hlavních teleskopů systému VLT pracujících na observatoři ESO/Paranal v Chile. Kombinace světla získaného současně čtveřicí dalekohledů s primárními zrcadly o průměru 8,2 m učinila z VLT optický teleskop s největší sběrnou plochou na světě.
Od listopadu 2017 má třebíčská hvězdárna na svém pozemku pozoruhodný exponát. Jsou jím Astronomické hodiny. Realizace probíhala od 1. května 2017 do 25. listopadu 2017, kdy byly hodiny slavnostně uvedeny do provozu za přítomnosti zastupitelů města, novinářů a třebíčské veřejnosti.
Německá firma SCHOTT ve své továrně ve městě Mainz úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla pro dalekohled ELT. Hlavní zrcadlo dalekohledu ELT bude mít průměr 39 m a bude ho tvořit celkem 798 šestiúhelníkových segmentů. Po dokončení v roce 2024 by se dalekohled ELT měl stát největším optickým teleskopem na světě.
V prvním pracovním dni tohoto roku, 2. ledna 2018, se za účasti primátorky Hlavního města Prahy Adriany Krnáčové v pražském Planetáriu konala malá slavnost. Zatímco odstupující dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) a také dlouholetý předseda Astronautické sekce ČAS Ing. Marcel Grün obdržel z rukou primátorky čestné občanství Hlavního města Prahy, nově nastupující ředitel Mgr. Jakub Rozehnal obdržel jmenovací listinu od radního Hlavního města Prahy Jana Wolfa. Těšíme se na spolupráci a přejeme oběma vše nejlepší!
Poslední číslo roku 2017 Vám přináší opět mnoho zajímavého čtení. Velmi poutavým čtením bude článek věnovaný udělení Nobelovy ceny za objev gravitačních vln. Nechybí další souhrnný přehled novinek v astronomii za rok 2016. Podařilo se pokročit v hledání zdrojů nejvyšších energií, jak přiblíží další z článků z oblasti astrofyziky. V historickém ohlédnutí se podíváme na působení Josefa Sýkory v Uzbekistánu. Další zajímavý článek se věnuje pozoruhodné hoře Ahuna na trpasličí planetě Ceres. Pozorovatelé Měsíce dostanou naservírovány rovnou dva krátery. Své místo mají tradičně i pobočky a sekce České astronomické společnosti.
A dotřetice všech pohádek, po včerejší a předvčerejší, vám i dnes přinášíme ždibek pohádkové nálady poněkud netradiční prezentací fantastické fotografické tvorby slovenské fotografky Daniely Rapavé. V článku „O vianočnom sne cencúlika“ se trochu zasníme u "jantarového" rampouchu. A opět v pohádkovém duchu. Krásné vánoční svátky!
Tak jako včera, i dnes vám přinášíme ždibek pohádkové nálady poněkud netradiční prezentací fantastické fotografické tvorby slovenské fotografky Daniely Rapavé. V článku „Ako pavúčikov vesmír zachránil farby“ se podíváme do zákulisí záběru jedné pavučiny. A opět v pohádkovém duchu. Krásné vánoční svátky!
Milí čtenáři. V tomto krásném vánočním čase bychom se s vámi chtěli podělit o kousek pohádkové nálady poněkud netradiční prezentací fantastické fotografické tvorby slovenské fotografky Daniely Rapavé. V článku „Maľované vločkou“ nás autorka zavede do zákulisí strhujících záběrů sněhové vločky na bublině. A jak jinak, než v pohádkovém duchu.
Astronomický ústav AV ČR je od 1. září 2017 hlavním řešitelem a koordinátorem programu ERASMUS+, financovaného ze zdrojů Evropské Unie, s názvem: Per aspera ad astra simul (Přes potíže společně ke hvězdám). Studenti a vědečtí pracovníci se v rámci něho mohou ucházet o atraktivní stáže na Kanárských ostrovech!
V roce 2018 bude Českou astronomickou společností opět – po dvou letech – udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělena za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2017.
Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.
Spektrograf ESPRESSO úspěšně provedl svá první pozorování. Nový přístroj instalovaný na dalekohledu ESO/VLT v Chile bude díky dosud nedosažitelné přesnosti měření změn ve spektrech hvězd pátrat po jejich extrasolárních planetách. Zařízení bude navíc schopné získávat záření ze všech čtyř hlavních dalekohledů systému VLT najednou a tímto způsobem sesbírá tolik světla, jako jeden teleskop se zrcadlem o průměru 16 m.
V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.
V pátek 8. prosince 2017 ve 14 hodin to bude přesně 100 roků od zakládající schůze České astronomické společnosti. Členové společnosti a zástupci spolupracujících institucí (hvězdáren, Astronomického ústavu AV ČR, univerzit, Rady vědeckých společností České republiky, Slovenské astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti a dalších) se sejdou na slavnostním shromáždění v Modré posluchárně a v aule pražského Karolina.
Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.
Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.
V neděli 26. listopadu se v nádherném prostředí vily Lanna v Praze konalo Otevřené setkání členů Sluneční sekce, které bylo jednou z akcí konaných v rámci 100. výročí založení ČAS. Setkání proběhlo jako společná akce ČAS a Strategie AV21. Program se věnoval vedle příspěvků týkajících se historie a akcí Sluneční sekce a cestě členů sekce za pozorováním úplného zatmění Slunce 21. srpna 2017 do USA především kosmickému výzkumu Slunce a to hlavně připravovaným projektům.
Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech. Tým Jaroslava Klokočníka zvolil pro kandidátky na sopky ženská jména. A tak můžeme jen doufat, že v oblasti jezera Vostok se v budoucích mapách objeví pozice dvou „českých“ hor označených jako Dana a Zuzana.
Thajský Phuket žil po dva týdny astronomickou soutěží.
Na 11. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Počtem medailí je to nejúspěšnější start české reprezentace v této soutěži od roku 2012.
Hvězdárna byla široké veřejnosti otevřena v neděli dopoledne o půl jedenácté 14. listopadu 1937. Všechny přítomné, zástupce korporací i významné osobnosti přivítal předseda Jihočeské astronomické společnosti dr. Karel Vodička. Především vyzdvihl zásluhy všech, kteří se na budování hvězdárny podíleli, připomněl amatérského astronoma Zincka, z jehož pozůstalosti bylo vytvořeno na hvězdárně muzeum, a meteorologa dr. Weyde, který v Č. Budějovicích žil a pracoval.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Zložená fotografia východu Mesiaca zo šiestich snímkov v programe Sequator a upravená v GIMP