Ostatní
V letošním druhém („letním“) vydání časopisu Astropis se dočkáme hned dvou historických článků. Nejprve nám Pavel Najser představí Williama Parsonse a jeho obří dalekohled Leviathan, který byl největším dalekohledem 19. století. Ondřej Nývlt nás pak ve dvoudílném článku, jehož první část přinášíme právě v tomto čísle, zavede do historie letecké astronomie od úplných začátků do současnosti. V dalším článku se zaměříme na praktickou astronomii, respektive spektrografii. Miroslav Matoušek nám totiž ukáže, že ač je amatérská spektrografie u nás zatím spíše neznámým pojmem, tak i s malým úsilím může přinést mnoho zajímavých výsledků. Navíc i při pozorování z centra města. Michal Švanda nám kromě souhrnu sluneční aktivity za 2. pololetí roku 2016 přináší i velmi zajímavé téma předpovídání aktivity naší nejbližší hvězdy.
Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace.
Na ceremoniálu, který se uskutečnil v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova, byly podepsány kontrakty na výrobu segmentového primárního zrcadla dalekohledu ELT o průměru 39 metrů. Německá firma SCHOTT vyrobí polotovary jednotlivých částí zrcadla a francouzská firma Safran Reosc zajistí jejich leštění a instalaci. Kontrakt na leštění těchto polotovarů je druhou největší zakázkou v rámci projektu stavby ELT a třetím největším kontraktem, jaký kdy ESO přidělila.
Na observatoři ESO/Paranal v severním Chile, která leží nedaleko od Cerro Armazones – stanoviště budoucího dalekohledu ESO/ELT, se 26. května 2017 uskutečnilo slavnostní položení základního kamene tohoto obřího teleskopu. Ceremoniálu se zúčastnila prezidentka Chilské republiky Michelle Bachelet Jeria. Položení základního kamene symbolicky zahajuje stavbu kopule a hlavních konstrukčních prvků největšího dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast elektromagnetického záření. Zároveň ohlašuje nástup nové éry pozemní astronomie. Při této příležitosti bylo rovněž zprovozněno napojení nové observatoře na Chilskou národní elektrickou síť.
V roku 2016 vedci publikovali dôkazy vychádzajúce z izotopov železa 60 na starom morskom dne, že výbuch supernovy asi pred 2,6 miliónmi rokov narazil na Zem. Toto tvrdenie podporil Adrian Melott, profesor fyziky a astronómie, podporil tieto zistenia v časopise Nature v článku s názvom Supernovy v okolí.
Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky.
Úžasné divadlo fyziky (ÚDIF) z Brna pořádá i letos tábor mimo jiné pro středoškoláky a má na něm ještě volná místa. Pokud rádi objevujete svět kolem sebe, rádi vytváříte nové věci, chcete poznat nové přátele i se sami o sobě něco dozvědět nebo jen zažít nezapomenutelné dobrodružství, pak je tu pozvánka na letní tábor ÚLeT+.
Tábor je programově bohatý. Jednu jeho rovinu tvoří experimenty a poznávání, ať již z oblasti fyziky, chemie nebo biologie. Druhou rovinu tvoří zážitková část programu, kde se fyzicky vyřádíte, zasmějete a dozvíte se více o sobě – kdo jste, co vás baví a kam kráčíte.
Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu, a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.
„Nielenže sú celé galaxie magnetické, ale slabé jemné vlákna spájajúce galaxie sú tiež magnetické. Kamkoľvek sa pozeráme na oblohu, nájdeme magnetizmus.“ – tvrdí na adresu novej štúdie Bryan Gaensler (z University of Toronto) publikovanej v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Jonathan Gagné z Carnegie Institute for Science ve Washingtonu DC a jeho tím prišli s tvrdením, že v prípade objektu SIMP0136 môže ísť o planétu. Jedná sa o tzv. potulnú planétu, pretože neobieha okolo žiadnej materskej hviezdy. Svoje výsledky publikovali v časopise The Astrophysical Journal Letters.
Vedci vytvorili počítačové simulácie udalostí, ktoré sa odohrali krátko po Veľkom tresku. Ich cieľom je lepšie pochopenie toho ako sa formujú hviezdy. Za týmto účelom vytvorili doposiaľ najlepší obrázok masívnych výbuchov, ktoré riadili tvorbu galaxií (vrátane našej Mliečnej dráhy), a dodnes ovplyvňujú formovanie hviezd.
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Jarních exkurzí do světa vědy se zapojí tři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a Společná laboratoř magnetických studií s MFF UK. Ve článku se dozvíte témata a data exkurzí, které jsou určeny pro SŠ, VŠ studenty i širokou veřejnost.
Ve dnech 10. až 12. května proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě druhé ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Finalisté kategorie CD se kvalifikovali z více než jedenácti stovek řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězila studentka Sára Elichová z Gymnázia Jana Keplera v Praze.
Město Plasy, NTM Centrum stavitelského dědictví, spolek Přeskopec, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni vás srdečně zvou na akci „Den Ludvíka Očenáška“, který se koná v sobotu 13. května v Plasech.
Po celé tři dny, 19. až 21. května 2017, pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.
Kozmické mikrovlnné pozadie (skrátene CMB) predstavuje relikt po Veľkom tresku (preto ho nazývame aj reliktné žiarenie). Pokrýva celú oblohu a prichádza zo všetkých smerov. Avšak – nie je homogénne. Pri teplote o 2,73 stupňov nad absolútnou nulou (alebo -270,43 stupňov Celzia) má CMB také anomálie akými sú aj studené škvrny. Tieto škvrny približne o 0,00015 stupňov chladnejšie ako ich okolie, boli doposiaľ chápané ako obrovská prázdnota s malým množstvom galaxií zamerajúce územie vo veľkosti miliárd svetelných rokov.
U příležitosti konání 27. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (20. a 15. října 2017) Česká astronomická společnost již po šestnácté udělí prestižní cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce května 2017.
Na začiatku 70-tych rokov 20. storočia na University of Wisconsin–Madison's Physical Sciences Laboratory, astrofyzik Ron Reynolds zamieril na oblohu špeciálne zostrojený spektrometer a objavil tak predtým neznámy prvok v Mliečnej dráhe. Všade kam sa pozrel pozoroval slabo červenú žiaru ionizovaného vodíka. Bol to prvý jasný dôkaz, že obrovské oblaky ionizovaných atómov vodíka – vodíka zbaveného elektrónov – prestupujú vesmír medzi hviezdami. „Nikto neočakával, že uvidí ionizovaný vodík uprostred ničoho,“ povedal v rozhovore v roku 2004. „Je to všade na oblohe, ale najjasnejšie práve v rovine galaxie.“
Ďalšie dôkazy o existencii temnej hmoty, tajomnej substancii, o ktorej sa predpokladá, že udržuje vesmír pohromade, poskytli kozmológovia z Durham University. Pomocou sofistikovaných techník počítačového modelovania, tím vedcov simuloval tvorbu galaxií za prítomnosti tmavej hmoty, čím bol schopný preukázať, že ich veľkosť a rýchlosť otáčania sú prepojené s ich jasom podobným spôsobom aký pozorovali astronómovia.
Nová budova ALMA Residencia, která je součástí Operačního střediska ALMA (ALMA Operations Support Facility), byla předána do užívání zástupcům Společné observatoře ALMA (Joint ALMA Observatory). Slavnostního setkání se zúčastnilo vedení observatoře ALMA a trojice zástupců participujících institucí – ESO, NAOJ a NRAO. Přítomni byli také architekti, kteří novou budovu navrhli. Budova ALMA Residencia je posledním významným stavebním příspěvkem ESO do projektu ALMA.
