Ruská raketa Proton včera vynesla z Bajkonuru evropskou sondu ExoMars. Ta sestává hned ze dvou částí: orbiter bude létat kolem Marsu a hledat geologický či biologický zdroj metanu zatímco malý přistávací modul dosedne přímo na povrch planety a prověří bezpečnost evropských technologií.
Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali.
Přelom let 2015 a 2016 byl velice úspěšný z hlediska nově objevených komet. Nedávno jsme vás informovali o tom, že prosinec se stal nejúspěšnějším měsícem v roce 2015 a jedním z nejúspěšnějších měsíců celkově právě v této kategorii. Nalezeno bylo neuvěřitelných 12 komet. Leden na něj navázal více než dobře. Objeveno bylo hned 9 nových komet, další 3 byly znovuobjeveny.
Letošní zima fanoušky zimních radovánek příliš nepotěšila – sněhová zpravodajství z tradičních českých lyžařských středisek nepřinášela potěšující zprávy. Možná je na čase poohlédnout se po vzdálenějších lokalitách – takové Pluto má podle sondy New Horizons podmínky velice dobré. Doprava na místo je sice komplikovanější a sníh je navíc metanový, ale lepší, než letošní zima u nás. Pokud tedy budete uvažovat o výletu, zapište si do itineráře jako cíl své cesty lokalitu zvanou Cthulhu.
Dne 22. února se Měsíc dostal opět do fáze úplňku. Nyní je však už okolo fáze poslední čtvrti a i nadále "couvá". To samozřejmě zlepšuje pozorovatelnost difúzních objektů, třeba galaxií, mlhovin nebo hvězdokup. Vyzkoušet si v období březnového novu můžete i Messierovský maratón. Zapomínat ale nelze ani na komety, jelikož i ty nám mohou předvést ledacos zajímavého. V aktuální lunaci bychom jich celkem 7 mohli vidět i vizuálně v amatérských dalekohledech s průměrem objektivu do nějakých 40 cm.
Průlet superbolidu Čeljabinsk 15. února 2013 je jedním z nejlépe dokumentovaných pádů meteoritu v lidské historii. Proběhl v ranních hodinách nad obydlenou oblastí a byl náhodně zaznamenán mnoha kamerami. Tyto video záznamy výrazně přispěly k přesným výpočtům dráhy meteoroidu jak v kosmickém prostoru, tak v atmosféře. Pracovníci ASU si dali tu práci, že vytvořili a zveřejnili katalog těchto video záznamů.
Poslední měsíc roku 2015 byl co do nově nalezených komet ten nejúspěšnější. V prosinci totiž bylo objeveno hned 12 nových vlasatic, takový úspěch se astronomům, lépe řečeno velkým robotickým přehlídkám, podaří v průměru pouze jednou za několik let. Loňský prosinec navíc zaostal o pouhou jednu kometu za absolutním rekordem 13 objevených komet za měsíc z listopadu 2004 a 2014. Jedna kometa byla také znovuobjevena. Zajímá vás, o které komety se jedná, jaké dosáhly jasnosti, popřípadě zdali mají nějakou perspektivu do budoucna? Čtěte tedy zde.
Vzhledem k nepříznivému počasí nad územím České republiky v průběhu února, a tím i nedostatku bolidů charakteristických pro toto období roku, se vracíme k velmi jasnému meteoru, který byl pozorován 21. února 2016 ve 22:18:15 UT (23:18:15 SEČ). Počátek průmětu atmosférické dráhy bolidu spadá ještě nad území České republiky, převážná část úkazu se odehrála nad Opolským vojvodstvím v Polsku.
Meziplanetární hmota nám letos v březnu přinese mnoho zajímavých úkazů. V drtivé většině případů se bude jednat o blízká setkání naší planety Země s malými tělesy Sluneční soustavy. Jak jsme vás již před několika dny informovali, už v první dekádě třetího kalendářního měsíce proletí kolem Země planetka 2013 TX68. Zahanbit se ovšem nenechají ani komety.
V sobotu 6. února 2016 viděla řada obyvatel Dánska a okolních států velmi jasný bolid, který na konci explodoval. Projevil se i zvukovými efekty a jeho zbytky byly nalezeny v okolí Kodaně.
Sluneční erupce jsou nejenergetičtějšími projevy aktivity našeho Slunce, tedy procesů souvisejících se změnami organizovaných magnetických polí. Erupce připomínají povodně: probíhají rychle, způsobí kompletní přestavbu svého bezprostředního okolí a předpovědět je lze pouze statisticky. Tedy můžeme (s vysokou mírou úspěšnosti) říci, že např. v následujícím týdnu dojde na Slunci k velké erupci, už nedokážeme ale říci, kdy přesně to bude a jak moc bude mohutná. U povodní jsme na tom přeci jen trochu lépe – lze před nimi alespoň krátkodobě varovat. To u erupcí možné není. Tedy prozatím. Nejnovější výsledky týmu P. Kotrče z ASU naznačují, že by se přinejmenším tento aspekt mohl v nejbližší době změnit.
Řada zpravodajských serverů přinesla zprávu, že poprvé v historii došlo k usmrcení člověka meteoritem. Mělo se tak stát v jižní části Indie a při dopadu byly údajně zraněni i další lidé. Kolem události se však vznáší několik nejasností.
Jasných komet proletělo kolem Země v historii lidstva opravdu mnoho. Ne vždy se však jednalo pouze o komety dlouhoperiodické. Když se zaměříme na ty krátkoperiodické, vybaví se nám určitě jako první kometa 1P/Halley, jež nás navštěvuje zhruba každých 75 let a dosahuje jasnosti až 0 mag. I jiné komety z katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet však dokáží nadchnout pozorovatele. Mezi ně patřila v 18. a 19. století i vlasatice 3D/Biela, objevená astronomem s českými předky. Osud jí ovšem nepřál. Pojďme si historii této komety poněkud přiblížit.
V sobotu 5. března letošního roku dojde k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Pro astro-nadšence to zní zajímavě, pro někoho možná hrozivě. Není však důvod k obavám. A jak to souvisí s přebíháním dálnice?
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou momentálně v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy zjištění chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země.
První úplněk roku 2016, ten z 24. ledna, je za námi. Couvající Měsíc opustil večerní nebe a v dalších dnech bude již ve fázi poslední čtvrti, respektive srpku míjet jasné ranní planety. Tím pádem se otevírá stále větší okno v průběhu noci s bezměsíčnou oblohou. Tento stav nahrává pozorování slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. A jak se jim bude v průběhu února dařit? Celkem 7 by jich mohlo být jasnějších než 15 mag, díky čemuž se dostanou do vizuálního dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm.
Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
Planetka 1998 WT24 bezpečně prolétla kolem Země 11. 12. 2015 ve vzdálenosti přibližně 4,2 miliónu kilometrů, což odpovídá zhruba jedenácti vzdálenostem Měsíce od Země. Během tohoto průletu použili vědci NASA radioteleskop DSS-14 v Goldstone (Kalifornie) s anténou o průměru 70 metrů a teleskop GBT (Green Bank Telescope) v západní Virginii s anténou o průměru 100 metrů k výzkumu planetky pomocí radarového mapování. Použitím techniky známé jako bistatický radar vytvořili radarové snímky planetky s nejvyšším rozlišením.
Americká sonda Juno v současné době není z pohledu zájemce o vesmír nijak zajímavá, vždyť jen letí prostorem a k planetě Jupiter dorazí až skoro za půl roku. Zdání ale klame – v lednu se robotický průzkumník stal nejvzdálenějším kosmickým plavidlem, spoléhajícím na sluneční baterie.
Australští vědci našli na dně vyschlého jezera meteorit, který dopadl na zemský povrch 27. listopadu 2015. Na úspěchu akce se velkou měrou podílela data z bolidové sítě Desert Fireball Network (DFN). Úspěch symbolicky slavili na Silvestra 2015, kdy kosmický úlomek vylovili.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS