Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Osobnosti

Cena Františka Nušla za rok 2011 Jiřímu Grygarovi

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.

Jindřich Suchánek Multimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2010 (2. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe
I v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Blesky z vesmíru

NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)
Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: David Čapek - Pukání vesmírných kamenů

Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David Čapek
Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David Čapek
Pukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny - meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.

Pavel Suchan Světelné znečištění

Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011 - Výsledky

Svitme si na cestu, ne na hvezdy
Svitme si na cestu, ne na hvezdy
Do soutěže přišlo celkem 1 555 fotografií od 61 autorů. Česko - slovenská porota, která zasedla na Hvězdárně Valašské Meziříčí, vyhlašuje výsledky této fotografické soutěže zaměřené na světelné znečištění.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. listopadu 2011.

Martin Gembec Kosmonautika

Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express (zdroj: ESA)
Mars Express (zdroj: ESA)
Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express, byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.

Martin Gembec Úkazy

48. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2011.

Měsíc je na večerní obloze. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Jiří Srba Sluneční soustava

Planetka Lutetia - vzácný pozůstatek po vzniku Země

planetka Lutetia - sonda Rosetta
planetka Lutetia - sonda Rosetta
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2011): Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.

Václav Kalaš Kosmonautika

Na Mars se chystá "zvědavá" laboratoř

Průzkum povchu Marsu
Průzkum povchu Marsu
Pokud půjde všechno podle současných plánů, v sobotu 26. listopadu 2011 se na kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station, konkrétně na jeho startovacím komplexu 41, zažehnou motory rakety Atlas V (varianta 541) a na svou cestu do vesmíru se vydá americká pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory (MSL). Jejím úkolem bude přistát na planetě Mars a provést průzkum jejího povrchu.

Petr Komárek Sluneční soustava

Přednáška: Černé Slunce v Patagonii

Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).
Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).
Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta - Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném "Černé Slunce v Patagonii". Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2011

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2011 Doc. RNDr. Marku Wolfovi, CSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 162 z 23. 11. 2011.

Petr Horálek Úkazy

Poslední částečné zatmění Slunce

\"Částečné
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011.
Autor: Michal Magner
V pátek 25. listopadu se v ranních hodinách světového času odehraje na jižním zemském pólu výrazné částečné zatmění Slunce. Půjde o poslední svého druhu, které se ve světě odehraje až do října 2014. Pro nadšené cestovatele zvané „eclipse chasers“ tak pomalu končí trpělivé čekání, neboť příští rok po dlouhé době opět nabídne jedno zatmění prstencové a jedno úplné. Středoevropané se navíc za přibližně dva týdny dočkají příbuzného jevu – rovněž ne příliš obvyklého zatmění Měsíce. Příští rok také spatří úkaz století…

Vít Straka Kosmonautika

Kterak dnes v noci přistával Sojuz

Kabina Sojuzu po přistání ve stepi. Autor: Roscosmos.ru
Kabina Sojuzu po přistání ve stepi.
Autor: Roscosmos.ru
V úterý 22. listopadu extrémně brzy ráno našeho času v kazašských stepích skončil hladkým přistáním lodi Sojuz TMA-02M téměř půlroční výlet do kosmu rusko-americko-japonské posádky. Pojďme si vynahradit absenci online přenosu a podívat se, jak to vše probíhalo.
František Martinek Vzdálený vesmír

Jak galaxie hospodaří se stavebním materiálem?

Recyklace plynů v některých galaxiích
Recyklace plynů v některých galaxiích
Nová pozorování prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST rozšířila znalosti astronomů o tom, jakým způsobem některé galaxie nepřetržitě recyklují nepředstavitelné objemy plynného vodíku a těžších chemických prvků. Tento proces umožňuje galaxiím vytvářet další generace hvězd v období trvajícím miliardy roků.

Martin Gembec Úkazy

47. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní obloze. Blíží se start Curiosity k Marsu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Jan Vondrák Ostatní

Návrhy na cenu Zdeňka Kvíze v r. 2012

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
V roce 2012 bude opět udělována cena Zdeňka Kvíze (poprvé byla udělena v r. 1996). Cena je udělována jednou za dva roky k datu narození dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Navrhněte české astronomy, kteří by cenu měli získat.

Vít Straka Kosmonautika

Hrozba úplného stažení posádky ze stanice ISS je zažehnána

Na ISS je nyní na pár dní opět šest lidí. Zleva: S. Furukawa, M. Fossum, S. Volkov, A. Ivanišin, D. Burbank a A. Škaplerov. Autor: NASA
Na ISS je nyní na pár dní opět šest lidí. Zleva: S. Furukawa, M. Fossum, S. Volkov, A. Ivanišin, D. Burbank a A. Škaplerov.
Autor: NASA
Ve středu 16. listopadu se k Mezinárodní kosmické stanici připojila kosmická loď Sojuz TMA-22 a z jejích modulů na palubu stanice přestoupili tři kosmonauti. Dorazili jako bájní hrdinové na poslední chvíli, aby zachránili situaci a veliká kosmická stanice nemusela na oběžné dráze naprosto osiřet.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena oblaka prvotního plynu v raném vesmíru

Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulací
Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulací
Astronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku (po vzniku vesmíru). Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.

Petr Sobotka Úkazy

Meteorický roj Leonid letos neoslní

Leonidy v roce 2001 a souhvězdí Lva.
Leonidy v roce 2001 a souhvězdí Lva.
Meteorický roj Leonid je pravidelnou ozdobou listopadové oblohy. Podobně jako u jiných rojů, není jeho aktivita každý rok stejná. Letos se očekává průměrná frekvence asi 10 meteorů za hodinu.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »