První lidská stopa na MěsíciVe úterý 21. července uplyne 40 let od okamžiku, kdy člověk udělal malý krok po měsíčním povrchu, což byl současně velký skok pro lidstvo. V roce 1969 toho dne totiž poprvé v historii lidstva vystoupili dva američtí astronauti - účastníci několikaletého projektu Apollo na povrch Měsíce. Přijďte si tyto slavné okamžiky připomenout k nám na Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy v Ostravě v sobotu 18. července!
E. Aldrin na MěsíciPřistání člověka na Měsíci. Velká událost, která příběhy z vědecko-fantastické literatury proměnila ve skutečnost. Ke čtyřicátému výročí připravila stanice ČRo 3 - Vltava speciální celodenní vysílání a tak v sobotu 18. července můžete s Vltavou strávit Den na Měsíci. ČRo Leonardo pak přinese 20. července tříhodinový záznam přistání na Měsíci.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Blížící se zatmění Slunce 22. července 2009 bude nejdelší v tomto století. Za jeho shlédnutím se především do Číny vydává hned několik vědeckých či nadšených expedic. Jejich pouť je však plná překážek včetně nepříliš velkých vyhlídek na jasné počasí. Proč ovšem vyjíždějí takovou dálku za úkazem, který v Číně potrvá něco málo pod 6 minut? Má vůbec smysl cestovat takové dálky i přes nepříznivou předpověď počasí? A má dnes zatmění Slunce i vědecký význam?
Prostorová studie kosmodromu
V kamenité poušti Nového Mexika, asi 80 kilometrů severně od města Las Cruces, začala 20. června 2009 výstavba prvního soukromého kosmodromu, odkud budou do vesmíru startovat vesmírní turisté. V plánech je zahrnuto vše potřebné pro návštěvníky, ze kterých se zde stanou astronauté, dále technické zázemí,
hangáry a samozřejmě přistávací dráha s úctyhodnou délkou tři kilometry.
Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampuStart raketoplánu Endeavour k misi STS-127 byl 14. července opět zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad kosmodromem. Další pokus o start je v plánu 16. července v 0:03.
Zákryt a tranzit HD80606 b s vyznačeným sklonem k místní eklipticeMezi extrasolárními planetami (exoplanetami), jichž je aktuálně známých přes 350, se najde několik velmi kuriózních zástupců, které nám ukazují různorodost planetárních systémů ve vesmíru. Jednou z těch nejkurióznějších a v poslední době nejlépe studovanou je HD80606 b.
Endeavour na startovací rampěStart mise STS-127, která má doručit na Mezinárodní kosmickou stanici poslední část japonského modulu Kibo, byl 13. července zrušen kvůli špatnému počasí. Další pokus je v plánu 14. července v 00:51 SELČ, online přenos na astro.cz poběží od 23:30 - zde.
Zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autor: M. a H. DruckmülleroviNejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.Téměř doslova ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost v průběhu letošních hlavních školních prázdnin. Připraven je jak denní program pro organizované skupiny i jednotlivce, tak i večerní program u dalekohledu.
Start raketoplánu Discovery STS-119Dnes ve 4 hodiny ráno začalo oficiální odpočítávání ke startu raketoplánu Endeavour STS-127 (v plánu v neděli 12. 7. v 1:39 SELČ). Bude to celkově 127. start amerického raketoplánu. Z toho jeden skončil tragicky, jeden si vynutil nouzové navedení na nižší než požadovanou dráhu a celkem pětkrát byl start zrušen doslova jen pár sekund před vzletem stroje. Kosmonautické řemeslo není bez rizika a ani stroje nejsou dokonalé. A proto je nutné mít po ruce plán B, kdyby raketoplán nebyl schopen dosáhnout oběžné dráhy nebo se dokonce stal neovladatelným.
Mlhovina Helix - detail pořízený dalekohledem SubaruMlhovina Helix (NGC 7293) není pouze nejzajímavější a nejkrásnější mlhovinou; je také nejbližší mlhovinou vzhledem k Zemi, od níž je vzdálena pouhých 710 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Nové fotografie, které byly pořízeny pomocí infračervené kamery na japonském dalekohledu Subaru s objektivem o průměru 8,2 m a který se nachází na Havajských ostrovech, ukazují uvnitř mlhoviny desítky tisíc doposud nepozorovaných obřích "pulců" s ocásky, kteří mají tvar vzdáleně připomínající komety. Obrovské množství těchto útvarů vypadá, jako bychom na obří vesmírné obrazovce pozorovali úchvatný ohňostroj.
Observatoř na KletiHvězdárna na jihočeské Kleti patří k nejvýznamnějším českým přírodovědným pracovištím. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdnému nebi velké dalekohledy a zdejší astronomové sledují planetky a komety, tělesa známá i dosud neznámá. Na léto Mezinárodního roku astronomie 2009 připravili zdejší hvězdáři pro návštěvníky hory Kleť letní exkurze a výstavu pod názvem "Z KLETI DO VESMÍRU aneb KRÁSA POZNÁNÍ".
Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.Mezinárodní rok astronomie 2009 je již v druhé půli a ta přináší vskutku nevídaný zážitek. Žel jen těm, kteří sáhnou hluboko do kapsy a vydají se do daleké Číny či pod japonské ostrovy do Pacifiku. Odtamtud bude možné sledovat nejdelší zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území nespatříme zatmění ani jako částečné, budeme vám postupně až do kýženého data přinášet informace, zajímavosti i video k příležitosti blížícího se úkazu. Nebudou chybět ani odkazy na připravované webcasty zatmění. V tomto prvním článku vás seznámíme se vznikem a výjimečností tohoto jevu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
Po přejetí myší se zobrazí popis.
Je 24. května, jedenáct miliard a dva tisíce a ještě devět let před naším letopočtem. Vesmír je ještě mladý a zmatený. Je mu něco málo přes dvě a půl miliardy roků. Ještě neexistuje Země, dokonce ani Slunce. V jedné, ještě bezejmenné galaxii se veliké množství hmoty řítí do jícnu supermasivní černé díry v jejím středu. Uvolňuje se přitom obrovské množství energie. V té době se na svou pouť vesmírem vydává jeden malý foton, nyní ještě úplně bezvýznamný.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem (kontakt zde).
Dvojice protoplanetárních disků označená 253-1536 V levé části obrázku je zachycen objekt 253-1536 na základě pozorování radioteleskopem SMA (Submillimeter Array) na vlnové délce 880 mikronů. Zřetelně se dají rozlišit dva disky, z nichž ten levý má hmotnost téměř 70krát převyšující hmotnost Jupiteru, zatímco hmotnost pravého (menšího) disku je asi 20 hmotností planety Jupiter. Pravá část obrázku byla pořízena ve viditelném světle kamerou na HST. Zatímco levý disk je na tomto snímku velmi tmavý, menší disk vpravo je skryt v pronikavé záři jasných hvězd.
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš TržickýDo redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin PoupardO tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.
Ve stavu beztíže...Úniky vodíku z nádrže raketoplánu Endeavour byly vyřešeny, stroj čeká na otevření startovacího okna. Ale co se mezitím děje v jeho cíli, na Mezinárodní kosmické stanici, na které už delší dobu pracuje šestičlenná posádka? Pojďme se ohlédnout za jejich zážitky z posledních dní.
Je tu léto a s tím čas dovolených a fotografování. Přinášíme vám přehled fotosoutěží s nebeskou tématikou. Jestli někdo víte o dalších soutěžích, dejte redakci vědět.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2009 obdržel snímek
"Trpasličí galaxie v Drakovi", jehož autorem je Alexander Kupčo.
