Články

22.03.2006 11:27 František Martinek Kosmonautika

Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

Americká kosmická sonda STARDUST, která nedávno dopravila na Zemi vzorky materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2, by mohla být povolána zpět do služby. Jejím dalším úkolem může být dodatečný výzkum komety, kterou v červenci 2005 "bombardovala" sonda DEEP IMPACT. Kamera sondy STARDUST by mohla vyfotografovat kráter, vytvořený po nárazu projektilu, jež se oddělil od již zmiňované sondy DEEP IMPACT. Tento vzniklý kráter odhalil vnitřní strukturu kometárního jádra.

21.03.2006 21:33 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 12. týdnu (20. - 26. března 2006)

21.03.2006 16:57 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kde vznikly železné meteority?

Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.

Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

21.03.2006 09:58 František Martinek Kosmonautika

Střídání stráží na Mezinárodní kosmické stanici a kosmická turistika

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS se chýlí ke konci pobyt současné (již dvanácté) dlouhodobé posádky ve složení Valerij I. Tokarev (Rusko) a William S. McArthur (USA). Včera, tj. 20. března 2006 uskutečnili "perestykovku" své kosmické lodi Sojuz TMA-7, kterou přemístili z modulu Zarja na modul Zvězda v hlavní ose stanice. Po jejím oddělení při návratu posádky na Zemi se tento spojovací uzel uvolní pro další zásobovací loď Progress. V průběhu přemísťování kosmické lodi provedla posádka snímkování některých částí povrchu kosmické stanice.

16.03.2006 13:41 František Martinek Hvězdy

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.

15.03.2006 14:26 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kometa Wild 2 je z "ohně a ledu"

Dvi stopy vzniklé pro pruniku eástic kometárního prachu do detektoru vyplniného aerogelem

Vědci při rozboru, na Zem přivezených prachových částeček z komety Wild 2, zjistili, že materiál byl v minulosti tepelně přepracován a to buď za vysokých teplot v blízkosti Slunce nebo snad u zcela jiné hvězdy. Výsledky otevírají otázku, kde a kdy se tyto minerály do komety dostaly.

15.03.2006 13:48 František Martinek Kosmonautika

Pilotované lety a ochrana před kosmickým zářením

Kosmické záření představuje velký problém pro konstruktéry kosmických lodí. Snaží se před ním ochránit kosmonauty, kteří se budou vydávat do vesmíru na dlouhodobé výpravy. Týká se to i návratu amerických astronautů na Měsíc (uvažovaná stálá vědecká základna), či ve vzdálenější budoucnosti výprav na planetu Mars.

14.03.2006 12:46 František Martinek Exoplanety

Super-Země mohou být třikrát četnější než planety typu Jupitera

Astronomové objevili novou "super-Zemi", obíhající kolem červené trpasličí hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti 9 000 světelných let. Nově objevená exoplaneta je 13krát hmotnější než Země (= 0,76 hmotnosti Neptuna) a je pravděpodobně složena z ledu a kamení. Její průměr bude několikrát větší než průměr naší planety.

14.03.2006 09:24 Pavel Suchan Úkazy

Sluneční zatmění na Ondřejově

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečnéhozatmění Slunce, a to od 11:30 do 14 hodin, tedy v celém průběhu zatmění.

13.03.2006 18:45 Pavel Suchan Ostatní

Astronomický ústav AV ČR uctil památku zakladatele observatoře

V uplakaném počasí se v podvečer 9. března 2006 na pražském Vyšehradském hřbitově u hrobu rodiny Josefa V. Friče sešli ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek Josefa Jana Friče pan Ing. Jaroslav Brázdil, aby uctili památku zakladatele ondřejovské hvězdárny. Josef Jan Frič pochovaný zde v rodinném hrobě se narodil 12.3.1861 - letos si tedy připomínáme 145 let od jeho narození. Je pohřben mezi hroby Adolfa Heyduka (český lyrický básník náležící ke generaci májovců, 1835-1923) a Jana Nerudy (významný český básník a novinář, člen družiny májovců, 1834-1891).

13.03.2006 13:25 Pavel Suchan Úkazy

Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

V noci ze 14. na 15. března nastane zatmění Měsíce. Bude to však polostínové zatmění, kdy Měsíc bude procházet pouze polostínem Země (dráha Měsíce tedy neprochází zemským stínem). Polostínová zatmění patří k nenápadným úkazům a bez pomoci speciálních přístrojů nejsou pozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. Tentokrát se ale Měsíc ve středu zatmění přiblíží těsně ke stínu Země, takže neurčitý okraj plného zemského stínu patrně zřetelně ztmaví okraj Měsíce.

13.03.2006 12:55 František Martinek Kosmonautika

Návrh evropské sondy pro výzkum více než 100 planetek

Evropská kosmická agentura ESA by mohla vypustit celou flotilu malých kosmických sond, určených k průzkumu několika stovek planetek v oblasti hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Předpokládá to projekt sondy s názvem APIES (Asteroid Population Investigation and Exploration Swarm).

13.03.2006 11:53 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 11. týdnu (13. do 19. března 2006)

Úkazy na obloze v 11. týdnu (13. - 19. března 2006)

10.03.2006 11:52 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jaký bude příští cyklus sluneční aktivity?

Podle nového počítačového modelu, který přesně modeluje minulé sluneční cykly, bude v dalším cyklu sluneční aktivita až o 50% větší a proti očekávání začne o rok později.

10.03.2006 09:58 Veselý Jan Sluneční soustava

Voda na Enceladu!

"Došli jsme k rozhodnému závěru, že možná máme důkaz kapalné vody v tak malém a tak chladném tělese," takto nerozhodně prezentovala rozhodný závěr svého týmu Carolyn Porcová ze Space Science Institute v Boulderu. "Máme-li však pravdu, značně jsme rozšířili výběr míst ve sluneční soustavě, kde by mohly být podmínky vhodné pro živé organismy."

09.03.2006 17:41 František Martinek Kosmonautika

Další kosmická sonda přilétá k Marsu

Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zahájila závěrečnou fázi svého příletu k rudé planetě po aktivaci sekvence povelů, určených k úspěšnému navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její start se uskutečnil 12. 8. 2005.

09.03.2006 12:56 František Martinek Sluneční soustava

Saturnův prstenec G v jiném světle

Na publikovaném obrázku je zachycen velmi slabý Saturnův prstenec G. Díky zvýšenému kontrastu je dobře vidět, že vnitřní okraj prstence je mimořádně ostře ohraničený. Naopak jeho vnější okraj je velmi difúzní (rozptýlený).

09.03.2006 10:41 Ivo Míček Sluneční soustava

Kráter Kebira v Egyptě - největší kráter Severní Afriky

Vědci z Boston University oznámili 3.3.2006 objev dalšího kráteru meteorického původu na Sahaře a zároveň největšího v Severní Africe. Na satelitních snímcích jej objevil Dr. Farouk El-Baz (podílel se i na výzkumech v rámci projektu Apollo) spolu s Dr. Emanem Ghoneimem. Kráter o průměru 31 km dostal jméno Kebira (což v arabštině znamená "velký") a má patrný dvojitý val, čímž připomíná měsíční krátery. O své prvenství tak přišel kráter v Čadu s průměrem 12 km.

08.03.2006 08:50 Miroslava Hromadová Kosmonautika

První barevný snímek z MSG-2

meteorologickou družicí druhé generace MSG-2 (Meteosat Second Generation)

První barevný snímek z meteorologické družice nové generace MSG-2 byl zveřejněn 25. ledna 2006.

07.03.2006 14:45 František Martinek Sluneční soustava

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.

Vyhledávání v článcích