Červený trpaslík Gliese 581
Američtí astronomové ohlásili objev další exoplanety, obíhající kolem červeného
trpaslíka Gliese 581. Díky tomu se rozrostl planetární systém této hvězdy
na šest těles a stal se tak momentálně spolu se systémem u hvězdy HD 10180
rekordmanem v počtu planet. Prvenství si ale zřejmě dlouho neudrží, protože to
vypadá, že u HD 10180 byla nalezena již sedmá, byť ještě nepotvrzená
planeta.
Noc vědců 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.Sekce pro děti a mládež ve spolupráci s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí připravila další Noc na hvězdárně - a kde jinde, než ve Valašském Meziříčí!
Loď Sojuz ve vesmíruV pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.
Autor: Martin GembecKometa 103P Hartley 2 poměrně rychle zjasňuje. Po tiskovém prohlášení přinášíme první fotografie čtenářů. Fotogalerii budeme samozřejmě postupně aktualizovat, přičemž nejnovější snímky najdete vždy jako první. V článku také najdete stručný recept, jak jednoduše kometu zachytit na digitální fotoaparát. Sledujte s námi díky fotografiím čtenářů vývoj této komety s tak jedinečným návratem. Všem fotografům za došlé i budoucí snímky děkujeme!
A START!Na stanici ISS už skoro dva týdny pracuje osamělá trojice astronautů, kteří se v krátké době konečně dočkají příletu svých kolegů, kteří zvýší počet obyvatelů orbitálního komplexu zpět na obvyklých šest lidí. Tato nová trojice, připravená k šestiměsíčnímu pobytu ve vesmíru, odstartovala 8. října v 1:10 SELČ z Bajkonuru v novém typu lodi Sojuz. Náš přenos začal v 0:30.
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské horyNa konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Viditelná bude většinu noci vysoko nad obzorem. Kometa bude pozorovatelná v říjnu a listopadu 2010, kdy by mohla být slabě viditelná i pouhým okem na tmavé obloze, samozřejmě v přírodním prostředí bez světelného znečištění. Ve středu 20. října projde jen 0.12 astronomické jednotky (AU - jedna astronomická jednotka je přibližně 150 milionů km) od Země a 28. října projde přísluním, tedy bude nejblíže Slunci. Podobně blízké přiblížení komety k Zemi nastalo v posledních 15 letech pouze dvakrát, a to v roce 1996 (kometa C/1996 B2 Hyakutake 0.10 AU od Země) a 2006 (73P/Schwassmann-Wachmann 0.08 AU od Země).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 146 ze 7. 10. 2010.
Zuzana SobotkováPuberta je velmi ošidný věk. Člověk se během něj může dostat do vážných potíží, vydat se nesprávným směrem a žel si i dost ublížit. Přichází první vážná zklamání, první rozčarování, ale i první hlubší vnímání světa okolo nás. Těžko říct, či to mají v pubertě horší dívky či chlapci. Dnešní šestý díl našeho seriálu poprvé obohatí příběh ženy. Že mohou být ženy astronomky, již není žádným tajemstvím. Ale že se z pubertálního živoření až k astronomii dostat, to už není tak obvyklé a známé. Své nám o tom poví Zuzana Sobotková.
Logo kongresuVe dnech 27. září až 1. října 2010 se v pražském Kongresovém centru konal 61. kongres Mezinárodní astronautické federace IAF. Do Prahy se sjelo asi 2800 vědců, inženýrů, studentů, zástupců kosmických agentur, byznysmenů a mimo jiné také asi deset kosmonautů. V jedné sekci ohromné budovy Kongresového centra byla otevřena každý den kongresu Space exhibition (Kosmická expozice), která se skládala z několika desítek propagačních stánků kosmických agentur a firem, vyvíjejících kosmickou techniku (mezi nimi např. i Česká kosmická kancelář), v jiné části centra probíhala sezení, na kterých bylo projednáno celkem 1706 témat z oblasti kosmického výzkumu. A na této akci jsem strávil čtyři dny jako novinář. Ale zatím raději tyto oficiality vynechme.
Polární záře na planetě SaturnNové fotografie včetně videozáznamu ukazují mihotající se polární záři na Saturnu. Informace pomohou astronomům lépe pochopit, co je zdrojem jedné z nepůsobivějších světelných show ve Sluneční soustavě.
Život ve vesmíru?V rámci Evropského kulturního klubu, jehož předsedou je RNDr. Peter Zamarovský, CSc., se 7. října 2010 koná přednáška RNDr. Vladimira Kopeckeho Jr., Ph.D. v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 od 17:00 hodin na téma Život ve vesmíru?.
ČAM 2010.09
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2010 obdržel snímek "NGC 869 a NGC 884", jehož autorem je Jan Čamek.
Schován pod přilbicí v bujné kštici bájného Persea se na obloze skví slabý obláček. Z centra města jej sice neuvidíme, ale již za vesnickými humny jej spatříme v plné kráse. Jako první tuto "mlhovinku" do hvězdného katalogu již 130 let před naším letopočtem zahrnul astronom Hipparcos. Ten, po kterém byla pojmenována astronomická družice určená k měření přesných poloh hvězd na obloze.
Oblaka v atmosféře TitanuTato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.
I neosvětlená památka může být krásnáV minulém díle Architektonické osvětlení - vadí někomu? jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si řekneme, jak problém konkrétně napravit.
Snímek asteroidu (1179) Mally
Planetka se považuje za ztracenou, pokud není spolehlivě známa její dráha a přes
několik pokusů se jí dlouhodobě nedaří najít. Taková věc se samozřejmě může stát
i v současnosti, ale častěji k tomu docházelo v první polovině 20. století,
případně koncem 19. století. Obvykle to bylo u slabých objektů, které byly
pozorovány jen krátce a poté zmizely z dosahu tehdejších přístrojů. Dříve byly takto ztraceny i některé planetky, které již obdržely katalogové číslo od
Minor Planet Center (středisko pro malá tělesa sluneční soustavy), případně získaly dokonce i jméno.
Česká krajinaNaše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.
Záznam jednoho z bolidů
Bolid jasný téměř jako Měsíc v úplňku spatřila řada lidí z amerických států Nové
Mexiko a Texas. Stalo se tak 21. září 2010 kolem 21:01 místního času, tj.
22. září 2010 ve 03:01 UT. Průlet zachytilo několik celooblohových kamer, mezi nimi i jedna, pracující v blízkosti města Santa Fe. Záznam z ní si můžete pustit kliknutím na odkaz.
Přistání ve stepiPo opravě závady, která 24. září znemožnila plánované odpojení lodi Sojuz s třemi kosmonauty od stanice ISS, se to 25. září ve 4:02 SELČ podařilo a Sojuz i s posádkou, která na komplexu strávila skoro 6 měsíců, se vrátil domů. Jeho sestup z oběžné dráhy začal v 6:31 brzdícím manévrem, přistání se uskutečnilo v 7:23, přenos zde začal v 6:20.
Astronom Jiří Borovička v Astronomickém ústavu na Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty, zejména meteorů.Na obloze, především té severní, nalezneme mnoho bájných souhvězdí. Jsou opředeny legendami, které přinášejí v dnešní době nejen inspiraci pro mladé demonstrátory na lidových hvězdárnách, ale koneckonců i ta kýžená poučení, co známe hlavně pohádek Hanse Christiana Andersena. Snad každý slyšel o Velkém a Malém voze, což jsou ve skutečnosti neoficiální nebeská souhvězdí, která pro svůj jednoznačný vzhled zlidověla. Jaképak legendární souhvězdí ovlivnilo Jiřího Borovičku?
Kosmická loď Sojuz Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.
Zajímá vás co to kolem lítá? Zjistěte v rámci SOČ druhovou skladbu poletujícího hmyzu...
Chcete si letos "šplhnout" u svého fyzikáře, učitele biologie či zdravovědy a přitom udělat něco užitečného? Středoškolská odborná činnost neboli známá SOČka je tu pro vás! Že nevíte téma? I s tím vám pomůžeme…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
