Létající stratosférická observatoř SOFIASOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchV pátek 29. ledna 2010 Vás na pardubické hvězdárně čeká skutečně mimořádně pestrý program. Zveme Vás na Den otevřených dveří od 9 hodin do 21 hodin. Při této příležitosti bude promítání všech pořadů pardubické hvězdárny (Turecko v záři i ve stínu, Tajemná zatmění, Kometa století, Za černým Sluncem do Ruské velkozemě), výstava "Z našich expedic za zatměními Slunce", přednáška pro veřejnost, nepostradatelné pozorování oblohy v případě jasného počasí a v dopoledním bloku si na své příjdou i ti nejmenší. Rozhodně si toto datum poznamenejte do kalendáře a přijďte se podívat!
22. ledna 2010, krátce po desáté hodině dopolední, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na observatoři v Ondřejově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jiří Linet z Havířova.František MartinekKosmonautika
Připravovaná zkouška magnetického tepelného štítuTepelný štít je důležitou součástí každého kosmického dopravního prostředku, který při návratu z vesmíru vstupuje vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Nová generace tepelných štítů, ať už k ochraně kosmonautů či různého nákladu, bude možná využívat supravodivé magnety k odvedení plazmy vznikající na přední straně kosmické lodi při jejím průletu zemskou atmosférou. První zkoušky tepelného štítu tohoto typu budou zřejmě uskutečněny až za 10 let, avšak základní technologie se již vyvíjejí.
Sluneční soustava 2006...aneb SLUNEČNÍ SOUSTAVA V KOSTCE. Chcete vědět kde ve vesmíru bydlíte? Zajímají vás výsledky získané kosmickými sondami k planetám sluneční soustavy? Chcete se projít po Marsu nebo po Venuši? Vidět detaily prstenců Saturnu, nejkrásnější planety sluneční soustavy? Spatřit jak obří planetu Jupiter, tak jeho největší měsíce? Podívat se na Pluto i další ledové světy na okraji sféry planet? Či dokonce získat typ na výlet do impaktního kráteru, ve kterém trénovali američtí astronauti před letem na Měsíc? To vše v digitální full HD projekci s kvalitním ozvučením.
Potom, čo sa 3. januára vyparila nad Slnkom jedna kométa, už dva a pol týždňa po tejto udalosti, 21.1., sa na jej cestu dala druhá kométa, ktorá sa nad slnečných povrchom taktiež efektne vyparila.
Surajev na palubě ISSRuský kosmonaut Maxim Surajev, momentálně dlouhodobě pracující na palubě ISS jako člen 22. základní posádky, píše z paluby Mezinárodní kosmické stanice vlastní internetový blog, kde si mohou zájemci číst o každodenním životě na oběžné dráze. V posledních dnech Maxim shrnul na svém blogu pocity ze své první kosmické vycházky, kterou absolvoval 14. ledna (viz. článek). Překlad jeho vyprávění vám přinášíme v tomto článku.
Srážka exoplanet u hvězdy HD 131488Pomocí dalekohledu Gemini South Telescope (Chile) objevili astronomové University of California (UCLA) přítomnost prachu jako důkaz vzniku mladých kamenných planet v okolí hvězdy, vzdálené od Země asi 500 světelných roků. Tato pravděpodobná extrasolární soustava je však od naší Sluneční soustavy velmi odlišná.
Logo soutěže "Sviťme si na cestu..."Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásila druhý ročník fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže byla osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Záštitu nad soutěží převzala Česká astronomická společnost.
Kulová hvězdokupa M 30Prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST astronomové odhalili v kulové hvězdokupě M 30 dva odlišné typy "omlazených" hvězd. Nové výzkumy ukázaly, že jak vzájemné kolize hvězd, tak i proces občas označovaný jako "vampýrismus", jsou zodpovědné za tuto kosmickou "plastickou operaci". Vědci rovněž objevili důkazy, že oba druhy tzv. modrých opozdilců vznikly během kritické dynamické události (známé jako "zhroucení jádra"), k němuž došlo v kulové hvězdokupě M 30 před několika miliardami roků.
Planeta MarsV pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a "rudá planeta" je tedy na noční obloze pozorovatelná celou noc. Najdeme ji jako výraznou "hvězdu" s nápadným naoranžovělým zabarvením mezi souhvězdími Raka a Lva. Jak je to s letošní opozicí doopravdy? Co lze na Marsu během této opozice pozorovat? A kdy nás čekají podobné podmínky k pozorvování Marsu, jako tomu bylo v letech 2001 a 2003? To vše a spoustu dalšího se dozvíte v následujícím článku.
Jarní krajina Marsu na severní polokouliNa publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi "živelný" a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.
Mladí účastníci tábora před nočním pozorováním.Na konci prázdnin roku 2009 se uskutečnil astronomicko-kosmonautický tábor v Říčkách v Orlických horách. Ohlédnutí za tímto specifickým táborem je zároveň nabídkou pro děti a mládež na nadcházející ročník. Z následujícího článku si totiž můžete udělat představu, jak takový tábor vypadá, a jestli byste se jej nechtěli zúčastnit či přihlásit tam vaše ratolesti.
Rekurentní nova T Pyxidis na snímku z HSTV nedávné době se ve sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že Zemi hrozí velké nebezpečí z vesmíru. Ve hvězdném systému T Pyxidis prý možná dojde k explozi supernovy, což bude mít pro Zemi katastrofální následky. Její záření například zničí ozónovou vrstvu, která chrání zemský povrch před ultrafialovým zářením. Je to pravda?
Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy AVětšina lovců planet u jiných hvězd (tzv. exoplanet) se zaměřuje především na hvězdy podobné Slunci. Astronomové byli v poslední době úspěšní a doposud se jim podařilo objevit více než 400 exoplanet. Avšak hvězdy podobné Slunci nejsou jediné, kolem nichž mohou obíhat planety. Nové studie, které provedli astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a National Optical Astronomy Observatory (NOAO) potvrzují, že vznik planet je přirozeným produktem vzniku hvězd. A to dokonce i u hvězd, které jsou mnohem hmotnější než Slunce.
Prstencové zatmění 15. ledna 2010. Zdroj: TV Maledivy.Dnes v ranních a dopoledních hodinách nastalo nad územím Afriky, Indie a Číny nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto století. Prstencová fáze, při které temný měsíční kotouč přecházel "uvnitř" slunečního kotouče, trvala až 11 minut a 8 sekund. Počasí přálo především v jižní Indii, na Srí Lance a na Maledivách. Naopak v mnoha místech Číny byl úkaz pozorovatelný jen občas přes hustou oblačnost. Při prstencové fázi Měsíc zakryl necelých 96 procent slunečního průměru.
Dotkni se hvězd...Co jsou hvězdy? Jak vznikají a kdy zanikají? Z čeho jsou složeny? Jak se jmenují? Kde je můžeme nalézt? Odpovědi na tyto a další otázky z oblasti astronomie budeme společně nacházet při hledání tajemství kosmických objektů a vesmíru vůbec v rámci naší astronomické expedice.
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.
Vzdálenosti ve světelných letechV minulém díle jsme se zabývali roky, které bezprostředně souvisí s astronomií. Dnes na to navážeme definicemi roků, se kterými se setkáváme v běžném životě, roků v přeneseném slova smyslu, roků okrajového významu a vysvětlíme si též paradox světelného roku, který není jednotkou času, nýbrž délky. Nakonec se také seznámíme s některými významnými osobnostmi, o nichž už byla či bude řeč.
Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z OstravyV pátek 15. ledna 2010 bude z území východní Moravy a východního Slezska pozorovatelné velmi malé částečné zatmění Slunce. Půjde o úkaz určený spíše pro fajnšmekry, neboť k jeho pozorování bude zapotřebí naprosto odkrytý jihovýchodní obzor, dalekohled vybavený speciálním filtrem a samozřejmě jasné počasí v ranních hodinách během východu Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
