Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Borovička Úkazy

Zbytky asteroidu, který se rozpadl nad Súdánem, byly nalezeny

Jeden z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
Jeden z meteoritů v Súdánu.
Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
6. října loňského roku vzrušila odbornou veřejnost zpráva, že vůbec poprvé byl objeven asteroid, který míří ke srážce se Zemí. Jednalo se naštěstí o malé těleso o průměru pouhých 4 metrů, které nemohlo způsobit žádné škody. Ke srážce došlo 7. října v ranních hodinách nad severním Súdánem.

Luděk Fík Sluneční soustava

Merkur z družice SOHO

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).

František Martinek Kosmonautika

Švédsko a kosmická turistika

SpaceShipTwo - celková sestava.
SpaceShipTwo - celková sestava.
Švédsko je připraveno připojit se k realizaci kosmické turistiky - v roce 2012 zde zahájí provoz první kosmodrom pro starty malých soukromých kosmických dopravních prostředků včetně těch, které připravuje společnost Virgin Galactic. Kosmodrom vyroste v severní části území Švédska.

Pavel Suchan Ostatní

Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd

Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky
Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky
Čestný předseda České astronomické společnosti a současný předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky.

Michal Václavík Kosmonautika

Simonyi podruhé kosmickým turistou

Posádka Sojuzu TMA-14
Posádka Sojuzu TMA-14
Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.

Jan Hollan Světelné znečištění

Země v noci a Hodina Země (28. března)

Hodina Země
Hodina Země
Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.

František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje flotilu k výzkumu Venuše

Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.
Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.
NASA připraví dva atmosférické balóny, které se budou vznášet v oblacích kyseliny sírové jako součást budoucí flotily kosmických sond, jenž budou vyslány k Venuši. Projekt v ceně několika miliard dolarů - jehož realizace je předpokládána v příštích patnácti letech - může pomoci odhalit více informací o skleníkovém efektu na Venuši.

Martin Rybář Ostatní

Astronomická expedice 2009 - Procestujte Galaxii

expedice_noc.jpg
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!
Petr Sobotka Vzdálený vesmír

Rozhovor: Michal Bursa - Rotace černých děr

Černou díru prozradí její vliv na okolí
Černou díru prozradí její vliv na okolí
Černé díry nejsou jen imaginární tělesa, která nikdo neviděl. Díky jejich vlivu na své okolí dokážou vědci určovat i takové vlastnosti, jako jejich hmotnost nebo třeba rychlost otáčení. Právě na tuto druhou vlastnost černých děr se zeptáme dr. Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Unikátní 3D pohled na vzdálené galaxie

Unikátní 3D pohled na galaxie.
Unikátní 3D pohled na galaxie.
Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.

Tisková zpráva ESO 010/09 (18. 03. 2009)

Pavel Suchan Ostatní

LITOMYŠL v Mezinárodním roce astronomie

Logo IYA 2009
Logo IYA 2009
Pod záštitou předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiřího Grygara a starosty města Michala Kortyše.

Město Litomyšl a Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, Astronomickou společností v Hradci Králové, Astronomickou společností Pardubice a Hvězdárnou barona Krause v Pardubicích vás zvou na rozmanitý astronomický program, který proběhne v pátek 3. dubna a v sobotu 4. dubna 2009 v Litomyšli.

František Martinek Sluneční soustava

Nový Saturnův měsíček v prstenci G

Nový měsíček Saturnu v prstenci G.
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.
Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.

Petr Horálek Úkazy

Jarní rovnodennost přináší zodiakální světlo

Zodiakální světlo z observatoře Paranal v Chile. Autor: Yuri Beletsky
Zodiakální světlo z observatoře Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky
V pátek 20. března ve 12:43 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana (v dnešním souhvězdí Ryb) a přináší tak astronomické jaro. Tento pátek si vládu sluneční a hvězdná část dne rozdělí rovným dílem. Dále se pak budou dny prodlužovat a noci zkracovat. Slunce každým dnem bude zvětšovat svou výšku nad obzorem při své kulminaci a přinese nám tak kýžené jarní počasí. Bezměsíčné noci v době rovnodennosti však nabízí ještě jeden každoroční úkaz, o kterém kvůli současné míře světelného znečištění většina lidí ani netuší.

Vít Straka Kosmonautika

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství

Tepelný štít Discoveryho při pohledu ze stanice
Tepelný štít Discoveryho při pohledu ze stanice
Od startu raketoplánu Discovery s posledním párem solárních panelů k Mezinárodní kosmické stanici uplynuly už 3 dny a jeho posádka se během nich opravdu nenudila. Mise vstoupila do hlavní části v úterý večer, připojením raketoplánu ke stanici.


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS).

Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag

Další informace »