Dvojhvězdný systém NLTT 11748 skládající se ze dvou bílých trpaslíkůNa kresbě vlevo je představa unikátního dvojhvězdného systému NLTT 11748, jehož větší - méně hmotná héliová hvězda - je částečně zakryta menším, avšak mnohem hmotnějším bílým trpaslíkem, který má zhruba velikost naší Země. Credit: Steve Howell/Pete Marenfeld/NOAO.
Galaxie v programu CelestiaS nebývale rychlým rozvojem technologií, které nám umožňují nahlížet i do těch nejvzdálenějších koutů nám známého a viditelného vesmíru, se postupem času do rukou běžného smrtelníka dostávají prostředky, o nichž generace před námi jen tiše snily.
Japonská sonda k Venuši (původní označení Planet-C)V pátek 21. 5. 2010 (ráno místního času) vypustila Japonská kosmická agentura JAXA kosmickou sondu AKATSUKI. Původní označení sondy k výzkumu Venuše bylo Venus Climate Orbiter (VCO) nebo PLANET-C. Sonda bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety ve vzdálenosti 300 až 79 000 km od povrchu. Tento široký rozsah vzdáleností umožní zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru.
Kometární prach, nalezený v AntarktiděDva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Nalezené úlomky byly označeny jako částice 19 a 119. Jejich hmotnosti se pohybují řádově v desítkách mikrogramů.
Prázdná plošina se vrací od startovací rampyV předchozím článku o zajímavostech programu Space Shuttle padla několikrát zmínka o tom, že při převozu raketoplánu na startovací komplex je usazen na mobilní odpalovací plošině. Toto zařízení, které na Internetu najdete spíše pod anglickým názvem "Mobile Launcher Platform" nebo zkratkou MLP, patří mezi další kolosy, které je možné spatřit v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.
Zde najdete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici. Chybět nebudou ani fotografie a videa. Zpravodajství zde poběží až do 26. května, kdy se má Atlantis vrátit na Zemi.
V pátek 14. května se raketoplán Atlantis vydal se šestičlennou posádkou a novým ruským modulem ke kosmické stanici ISS na svoji vůbec poslední misi. Jeho vzlet z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 20:20 SELČ. Přenos zde začal v 19:30.
Atlantis na startovací rampě14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.
Emisní mlhovina RosettaNa fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).
Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu MěsíceSkupina japonských inženýrů a techniků zahájila přípravu dvounohého humanoidního robota, uzpůsobeného k pohybu po povrchu Měsíce. "Rozhodli jsme se pro robota podobného člověku, protože to je pro nás velmi fascinující a stimulující," říká Hideo Sugimoto. "Vyrobíme atraktivního robota, který bude naše představy šířit ve vesmíru."
jednotlive experimentySonda odštartovala 11. februára 2010 z Floridy, pričom posledné dva mesiace stabilizovala svoju polohu, aby nadobudla geosynchrónnu obežnú dráhu a pripravila prístroje. Ako náhle sonda otvorila poklopy začala zhromažďovať fotografie, z ktorých boli ohromení všetci odborníci po celom svete.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (22. října 2010) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Dle statutu Ceny lze návrhy na laureáty podávat do 30. května 2010.
Dňa 9. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Lyridy. Materským telesom tohto roja je pravdepodobne kométa C/1983H1 IRAS-Araki-Alcock. Eta Lyridy sú málo známym meteorickým rojom, ktorý bol len nedávno zaradený do sledovania v rámci programu organizácie IMO.
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězdAstronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.
Phil Bland a Pavel Spurný s meteoritemV září loňského roku publikovali čeští a britští vědci studii unikátního meteoritu nalezeného v australské poušti. Meteorit se jmenuje Bunburra Rockhole, stal se prvním meteoritem s rodokmenem na jižní polokouli a získal ještě několik dalších prvenství. Nález několika kusů meteoritů nebyl dílem náhody. Už několik let v australské Nullarborské poušti funguje síť 4 českých bolidových automatických kamer. Právě díky nim se podařilo určit dráhu meteoru po obloze, vypočítat dráhu sluneční soustavou a také spočítat místo dopadu. Na tom se velkou měrou podílel dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR.
Hayabusa se vrací domůJaponská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. mája. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.
Den Země 2010V sobotu 24.4. v Rudné u Prahy proběhla akce k mezinárodnímu Dni Země. Protože v této oblasti není o astronomii vidu ani slechu (kromě pár soukromníků s dalekohledem na své zahrádce v okolních obcích), snažím se královskou vědu a krásy vesmíru propagovat v Rudné na astronomických večerech a na zmíněném Dni Země s velkou účastní veřejnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236