Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)O probouzení Slunce z velmi dlouhého minima aktivity svědčí současná skupina skvrn, která je viditelná už v malém dalekohledu. Erupce nad skvrnou dosáhly třídy C, takže velké magnetické bouře na Zemi zatím nehrozí.
Ares I-X na startovací rampěOnline přenos startu rakety Ares I-X musel být předčasně ukončen kvůli technické chybě. Omlouváme se za vzniklé potíže. Ares I-X nakonec úspěšně odstartovala 28. 10. v 16:30.
Ares I-X na startovací rampěPo zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.
Malířova představa exoplanetyVědeckému týmu NASA se nedávno už podruhé v poměrně krátké době podařilo detekovat v atmosféře planety, jež se nachází mimo náš solární systém, organické látky, konkrétně šlo o vodu, metan a oxid uhličitý, tyto látky jsou pro vznik života na dané planetě velmi důležité. V tomto případě se bohužel nepodaří na dotyčné planetě vypátrat i zelené mužíky, protože je neobyvatelná. Tento objev ale znamená důležitý krok k budoucím technologiím, které budou schopny případný život vypátrat.
I když je nejdelší úplné zatmění tohoto století již přes tři měsíce minulostí, pro ty, kteří jej spatřili, je to stále ještě čerstvý zážitek. Mnoho fotografických dat a jiných materiálů se ještě zpracovává, mnoho ještě nebylo vyřčeno ani zapomenuto. S úspechem se již jednou chlubila VI. expedice SAROS, která se vydala do čínského městečka Hangzhou a na počasí měla obrovské štěstí. Už jsme vám představovali video (které naleznete i na konci tohoto článku), nicméně dnes přinášíme víc. Jde o to nejspontánnější, co může člen expedice nabídnout čtenáři - zápisky ze svého cestovního deníku ze dne zatmění...
eso-news 038-2009 - barnardova galaxieTisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2009): Dne 14. října 2009 oznámila ESO zveřejnění nového snímku Barnardovy galaxie, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. Galaxie též známá pod katalogovým označením NGC 6822 v sobě skrývá oblasti s velmi bohatou tvorbou hvězd a také neobvyklé mlhoviny.
Evropská kosmická sonda RosettaEvropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle. Při tomto jejím posledním přiblížení k Zemi budou její přístroje využity k pozorování Země i Měsíce.
Galileovské noci - logoV období od čtvrtka 22. do soboty 24. října probíhá celosvětová akce v rámci Mezinárodního roku astronomie - Gelileovské noci. Přinášíme přehled akcí v České republice podle tiskové zprávy českého výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 z 20. října.
Obr. 2: Optické schéma systému objektivu (O) a Barlowovy čočky (R) Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
Lunární modul Altair.V období studenej vojny, keď sa naposledy po povrchu Mesiaca prechádzala posádka Apolla 17 v zložení Eugen Cernan a Harrison Schmitt, ešte nikto netušil, že ľudia sa na Mesiac vrátia tak neskoro.
Galileovské nociAstronomický ústav AV ČR Vás srdečně zve za jasného počasí na Galileovské noci na observatoři v Ondřejově ve dnech 22. až 24. října 2009. Denně od čtvrtka do soboty se bude za jasného počasí konat zdarma pozorování pro veřejnost, a to od 17 do 19 a od 19:30 do 21:30.
V noci z 20. na 21.10.2009 nastane maximum meteorického roja Orionidy. Predpokladá sa zvýšená aktivita roja, nakoľko sa blížime k vrcholu 12. ročného cyklu aktivity meteorického roja Orionidy.
Evropská družice SMOS k měření vlhkosti půdy a salinity oceánůVůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Informace o půdní vlhkosti jsou nutné pro nejrůznější hydrologické studie, data o slanosti vody v oceánech jsou důležitá pro zlepšení našich představ o zákonitostech cirkulace vody v oceánech. Start družice SMOS je naplánován na 2. listopadu 2009.
Jak by mohl vypadat pohled z exoplanety na místní slunce
V únoru 2009 oznámili vědci, že našli v souhvězdí Jednorožce, u hvězdy s
označením TYC 4799-1733-1 (případně CoRoT-7) malou exoplanetu. Objev uskutečnila
družice Corot (COnvection, ROtation & planetary Transits), která je přímo
určena pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu a provozuje ji několik
evropských států ve vzájemné spolupráci. Hvězda, kolem které planeta obíhá, je
vzdálená asi 490 světelných let, má jasnost 11,7 mag a její stáří se odhaduje
na 1,5 miliardy let. Je o něco menší a chladnější než naše Slunce, spektrální
třídy G9V.
BASE - Bojnice Amateur Space EarNa túto detekciu, ale aj na mnohé ďalšie veľmi zaujímavé pozorovania, si musel počkať skoro celé tri roky. To je čas, po ktorý bol rádioteleskop BASE (Bojnice Amateur Space Ear) namierený proti oblohe.
Bílý trpaslík Vědci si vypůjčili techniku používanou seismology k prozkoumávání zemského nitra k sondáži do nitra bílého trpaslíka. A výsledek - hloubková mapa rotace tohoto kompaktního tělesa. Bílí trpaslík rotuje stejně pomalu v nitru jako na povrchu.
Galileovké noci 22. - 24. října 2009Poslední klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie v globálním měřítku, vyhlášený dodatečně s ohledem na úspěch jarní akce "100 hodin astronomie", proběhne po celém světě ve dnech 22. až 24. října 2009 (čtvrtek až sobota).
KalendářV minulém díle jsme se seznámili s původem slova "kalendář" a popsali vznik i funkci Juliánského roku. Dnes se seznámíme s kaledářem Gregoriánským. Také nastíníme účel Juliánského data a blíže se seznámíme s astronomickým významem Velikonoc.
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světleSnímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
