Mlhovina Gum 29Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.
Mlhovina M42Asi každý, kdo se trochu zabývá pozorováním oblohy, na ní má svá oblíbená místa nebo objekty. Mohou to být objekty vzdáleného Vesmíru (tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny), planety, komety, Slunce, Měsíc nebo bezesporu mnohem větší (byť jen vizuální) oblasti nekonečna, souhvězdí. V různých ročních obdobích můžeme na obloze pozorovat také různá, pro dané období typická, hvězdná seskupení. Na jaře se Vám před očima proběhne Lev, v létě přelétává okolo Lyry Labuť s Orlem, na podzim zařehtá bájný Paegas a zamává na něm jedoucí Andromeda a v zimě se opovažte přehlédnout krále nebe … Oriona.
PAMELAMožná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.
Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman PifflVe středu 5. listopadu 2008 bylo možné z území Moravy a tedy i z Valašského Meziříčí pozorovat zajímavý úkaz. Ve večerních hodinách přeletěl nad našimi hlavami velmi jasný meteor - takzvaný bolid.
Nové 22. dobrodružství Jamese Bonda mělo ve Velké Británii premiéru 31. října. V kinech ostatních států světa bude uvedeno o týden později (6.11.). Klíčovou lokací ve filmu je Residencia, hotel pro astronomy a personál observatoře ESO na Paranalu.
Unikátní pozorování rychlého poblikávání, přicházejícího z těsného okolí černých děr, poskytlo vědcům nový pohled na obrovské množství energie, které jimi protéká. Při srovnávání velmi rychlých změn toku záření ve viditelném a rentgenovém oboru odhalili astronomové jejich vzájemnou souvislost a dokázali, že magnetická pole musí hrát v procesech pohlcování hmoty černými děrami klíčovou roli.
Galaxie Arp 147 na snímku z HST.Hubblův kosmický dalekohled HST je opět zpátky v každodenní výzkumné činnosti. Po čtyřtýdenním výpadku se prezentoval fascinující fotografií dvojice galaxií s názvem Arp 147. V pozorování pokračuje od 25. října 2008, čtyři týdny po tom, co se u něj projevil problém s řídící jednotkou a dalekohled se přepnul do tzv. safe mode ("spícího režimu").
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons DiepvensVzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.
Ivan Hubený. Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2008 Dr. Ivana Hubeného z National Optical Astronomy Observatory a Arizonské univerzity (Tucson, Arizona, USA). Slavnostní předání ceny proběhne v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR v budově Akademie věd v Praze 7. 11. 2008 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér)". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.
icon
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek "Pohled do živého srdce galaxie M 31" pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem.
Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř "za humny", ve vzdálenosti necelých tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné "mlhoviny" nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny.
V pondělí 3.11.2008 začíná na mnoha místech v České republice Týden vědy a
techniky pořádaný Akademií věd ČR. Budete moci nahlédnout do nejrůznějších
laboratoří a knihoven a poznat "jak se dělá věda". Program
obsahuje dny otevřených dveří, přednášky, výstavy, kulaté stoly a
konference. Více na www.tydenvedy.cz.
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.
Analýza půdyKosmická sonda Phoenix, která od konce května pracuje v severních oblastech Marsu, dostala svému jménu. Stejně jako bájný pták i vyslanec lidstva na nehostinné rudé planetě "vstal z popela". Včera přišla z NASA smutná zpráva, že se sonda zřejmě na dobro odmlčela. Naděje ale umírá poslední a Phoenix dnes opět zavolal domů…
Merkur v barváchSonda Messenger absolvovala 6. října svůj druhý průlet okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Mnoho fotografií povrchu, které v prvních dnech po průletu dorazily na Zemi, zachycovaly části povrchu Merkuru, které nikdo nikdy předtím neviděl.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem. Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag
