Extrasolární planeta typu super-Země obíhající kolem červeného trpaslíka ležícího asi 40 světelných let od Slunce by mohla být novou držitelkou titulu ‚nejlepší místo pro hledání známek života mimo Sluneční soustavu‘. Mezinárodnímu týmu astronomů se ji podařilo pozorovat pomocí přístroje HARPS pracujícího na observatoři ESO/La Silla a dalších dalekohledů po celém světě. Planeta obíhá v obyvatelné zóně kolem slabé hvězdy s katalogovým označením LHS 1140. Jedná se o těleso větší a hmotnější než Země, které si pravděpodobně uchovalo většinu své atmosféry. Planeta navíc přechází při pozorování ze Země přes disk své mateřské hvězdy, a to z ní dělá jeden z nejslibnějších cílů pro budoucí výzkum planetárních atmosfér. Výsledky byly publikovány 20. dubna 2017 ve vědeckém časopise Nature.
Astronomové z Francie, Itálie a USA objevili, jak se domnívají, důkazy obřích tsunami vyskytujících se na Marsu přibližně před třemi miliardami roků v důsledku pádu velkého asteroidu do tehdejšího oceánu. Ve svém článku publikovaném v časopisu Journal of Geophysical Research popisují důkazy uskupení určitých obrysů. Domnívají se, že tsunami jsou velmi pravděpodobným faktorem, který vedl k vytvoření některých pozorovaných unikátních útvarů na planetě.
Kometa C/2017 E4 (Lovejoy) velmi příjemně překvapila pozorovatele komet během března a první poloviny dubna. Její rapidní zjasňování bylo působivé, nicméně v první dubnové dekádě skončilo a kometě začal docházet dech. Nakonec se potvrdily ty nejhorší scénáře - kometa C/2017 E4 (Lovejoy) totiž zanikla.
Astronómovia nedávno zverejnili objav, že okolo hviezdy TRAPPIST-1 obieha sedem planét vo veľkosti Zeme. Tri z nich sú umiestnené vo vnútri obyvateľnej zóny – v oblasti okolo hviezdy, kde s najväčšou pravdepodobnosťou existuje voda v tekutom skupenstve. Ostatné potenciálne obyvateľné planéty nám takisto naskýtajú otázku: Ako môžeme zistiť, či na týchto planétach existuje život?
Výskumný tím na Rochester Institute of Technology nepripúšťa výzvu akceptovaného štandardného modelu vesmíru a teórie o tom, ako sa galaxie formujú, objasnením ich problematickej štruktúry. Rozsiahla štruktúra v oblasti pólov galaxie – rovina satelitných galaxií na póloch Mliečnej dráhy – sa totiž nachádza v centre roztržiek medzi vedcami, ktorí nesúhlasia s existenciou tmavej hmoty, neviditeľnej hmoty údajne tvoriacej 85% vesmíru.
Nov 26. dubna 2017 se kvapem blíží a my tak máme opět příležitost pustit se do pozorování obyčejně spíše slabších a difúzních objektů, jakými jsou i komety. Těch uvidíme na přelomu dubna a května celkem šest, tedy stejně jako v předchozí lunaci, ovšem dojde k výměně hned poloviny z nich. Nadcházející lunace potěší především ty, kteří pozorují jen s binokuláry a menšími dalekohledy - až 4 z 6 komet jsou jasnější než 10 mag.
Titulek článku věstí novou konspirační teorii. Šedesát let nám tají, jak to bylo se vznikem života! Kdo? Vláda? NASA? Vědci v tajných laboratořích? Tak to není. Přes šedesát let nám ale skutečně unikala závažná skutečnost spojená s nejslavnějším experimentem, který se jako první pokusil odpovědět na otázku, zda za podmínek předpokládaných na samém počátku existence naší planety, mohly vzniknout základní stavební kameny života. Čeští vědci spolu s francouzskými kolegy oblékli slavný Millerův experiment do nových šatů a zjistili, že v reakční soustavě musí vznikat základní jednotky genetického kódu. Ingrediencí jsou pouze jednoduché a ve vesmíru všudypřítomné chemikálie, čpavek a oxid uhelnatý. Na povrchu obyčejného jílu při dopadu rázové vlny způsobené asteroidem či za přispění blesků vznikají životodárné molekuly, které se možná velmi záhy nebo také až za miliony let spojily do první fungující živoucí struktury, pravděpodobně molekuly ribonukleové kyseliny (RNA).
Únor navázal na leden a skončil co do počtu nově objevených komet úspěchem. Nalezeno bylo hned 7 nových komet. Znovuobjevena pak nebyla žádná.
Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.
Vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) objevili plynný vodík v gejzírech plynů tryskajících nad povrch Saturnova měsíce Enceladus. Analýza dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini ukázala, že přítomnost plynného vodíku lze nejlépe vysvětlit na základě chemických reakcí mezi kamenným jádrem měsíce a teplou vodou z podpovrchového oceánu. Objevy vědeckého týmu pod vedením SwRI naznačují, že dno oceánu na měsíci Enceladus může obsahovat útvary analogické hydrotermálním průduchům na Zemi, které, jak známe, podporují rozmanitý život na mořském dně.
V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.
Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminace rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 57. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 19. 8. – 26. 8. 2017. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Ve světě malými dalekohledy viditelných komet se v současné době dějí velmi zajímavé věci. Večer, respektive po celou noc, můžeme vysoko na obloze spatřit jasné komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson), ale zahanbit se nechce ani ranní obloha. Té až donedávna vládla teprve letos v březnu objevená, nyní už poměrně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Po outburstu jí zdatně sekunduje i C/2015 ER61 (PanSTARRS).
Každý z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i kulturami. Pojďme si některé stručně představit.
Sluneční erupce jsou nejprudšími projevy proměnné magnetické aktivity Slunce. Projevují se ve všech oblastech energetického spektra – ve viditelné oblasti, v oblasti tvrdých ultrafialových a rentgenových délek a také v oblasti rádiového záření, a to díky netermálním procesům, které v erupci probíhají. Ukazuje se, že rádiové záření v erupcích má vynikající diagnostický potenciál pro posouzení podmínek, v nichž se erupce zažehávají. Jan Benáček, student Mariana Karlického z ASU, se věnoval popisu specifického vzplanutí v rádiové oblasti – vzplanutí typu zebra.
V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik.
Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel nacházejících se i zde. Přes krásné popředí romantické salaše pořídil nádherný portrét soustavy spirálních ramen naší Galaxie - portrét Mléčné dráhy. Autorem snímku, na kterém soupeří krása pozemská i nebeská, je Ondrej Králik ze Slovenska.
Přehled událostí na obloze od 10. 4. do 16. 4. 2017. Měsíc bude v úplňku. Venuše se přesouvá na ranní oblohu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn. Stále můžeme doporučit vysoko na obloze ležící komety, ale zajímavě se vyvíjí i dvě komety viditelné až ráno. Z nabídky 100 pozorování upozorníme na trpasličí planetu, dvě pěkné galaxie a bílého trpaslíka. Tento týden očekáváme návrat části posádky z ISS.
Publikovaná fotografie planety Jupiter byla pořízena v době, kdy se obří plynná planeta nacházela ve vzdálenosti 670 miliónů kilometrů od Země. Hubbleův kosmický teleskop HST odhalil spletité detaily nádherné oblačnosti Jupiteru uspořádané do pásů v rozdílných šířkách planety. Tyto pásy jsou vytvářeny vzdušnými proudy, které vanou odlišným směrem v jednotlivých planetárních šířkách. Světle zbarvené oblasti – tzv. zóny – jsou oblasti vysokého tlaku, kde atmosféra vystupuje výše. Tmavší oblasti nízkého tlaku, kde vzduch naopak klesá dolů, jsou označovány jako pásy.
