Články

21.09.2004 13:22 František Martinek Kosmonautika

Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru

Na rok 2009 plánuje NASA vypustit k Marsu kosmickou sondu s názvem MTO (Mars Telecommunications Orbiter), která bude navedena na vysokou oběžnou dráhu kolem planety (výška nad povrchem Marsu bude asi 5000 km, aby byla zajištěna dlouhodobá "slyšitelnost" přistávacích modulů). Bude se jednat o první kosmickou sondu, vybavenou zařízením pro komunikaci se Zemí pomocí laseru. Použití infračerveného laseru (vlnová délka 1,06 mikrometru) místo radiových vln umožní předávat informace na Zemi z oběžné dráhy kolem Marsu minimálně 10krát (možná až 100krát) rychleji, než jsou schopny současné telekomunikační systémy. Dosavadní maximum přenosu dat ze sondy Mars Odyssey činí 128 000 bitů za sekundu.

21.09.2004 11:15 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Rozložení vody a metanu se na Marsu významně překrývají

Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).

21.09.2004 08:52 Tomáš Metelka Úkazy

Budeme mít vánoční kometu?

Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.

21.09.2004 07:52 Ivo Míček Ostatní

Španělský zápisník VII

Dokončení reportáže z konference JENAM 2004 v Granadě.

20.09.2004 18:00 Karel Mokrý Multimédia

ČRo 3 Vltava - rozhovor s prof Giacconim

ČRo 3 - Vltava: nalaďte si 21.9. okolo 8:25 rozhovor prof. Giacconim, nositelem Nobelovy ceny za rentgenovou astronomii (internet)

20.09.2004 15:35 Tomáš Metelka Kosmonautika

Huygens prošel předposledním letovým testem

Přistávací sonda Huygens, která nyní obíhá okolo Saturnu na palubě sondy Cassini, je v pořádku. Minulý týden, v úterý 14. září úspěšně prošla svojí patnáctou kontrolou v průběhu letu. Tato letová kontrolní procedura byla předposlední před plánovaným oddělením obou sond v prosinci tohoto roku. Proto byly, na rozdíl od předchozích letových kontrol, zahrnuty i některé další specifické aktivity nutné pro přípravu k oddělení obou sond.

20.09.2004 09:20 Tomáš Metelka Ostatní

V říjnu bude slavnostně zprovozněn Velký binokulární teleskop

Společnost LBT Corp. oznámila, že slavnostní spuštění Velkého binokulárního teleskopu (LBT) se bude konat 15.října tohoto roku. LBT v ceně 120 milionů USD je umístěn na Mount Graham, blízko Saffordu v Arizoně. Až bude v roce 2005 dalekohled pracovat na plný výkon, bude se jednat o současný nejdokonalejší na zemském povrchu umístěný přístroj. LBT není podobný žádnému jinému, dnes užívanému dalekohledu. Je tvořen dvojicí 8,4 m zrcadel, které jsou umístěny na společné montáži. Zrcadla jsou konstruována jako plástev medu. Jejich struktura je vyrobena z boritého skla, které bylo roztavené a roztočené do požadovaného tvaru ve speciálně navržené rotační peci. Pak byly vyleštěny k optické dokonalosti nově vyvinutými technikami leštění. Ty daly zrcadlu požadovaný tvar o přesnosti miliontin milimetru přes celý jeho povrch. Zrcadla jsou navíc, díky své konstrukci přesnější a lehčí než konvenční astronomická zrcadla. Obě společně dokáží shromáždit více viditelného záření než kterýkoliv jiný dnešní samostatný dalekohled.

20.09.2004 07:52 Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Vesmír: Nebude asi tak divoký, jak jsme si mysleli

Vždy, když slyšíte nebo čtete o ranném vesmíru máte před sebou podobný scénář - divoký a chaotický čas plný navzájem se srážejících galaxií. Dost možná, že to ale nebyla až tak docela šílená doba. Alespoň to tvrdí Dr. Alister Graham z Australské národní univerzity, který analyzoval snímky mladého vesmíru pořízené Hubblovým vesmírným teleskopem. Podle něj zažil ranný vesmír jen asi 1/10 srážek galaxií, které předpovídaly předchozí teorie. Předpokládalo se, že na rozptýlení jader galaxií je zapotřebí jejich mnohonásobných srážek, ale Dr. Graham vypočítal, že ve skutečnosti na to mohla stačit jedna jediná srážka.

18.09.2004 13:38 Tomáš Metelka Hvězdy

Předpověď osudu Slunce - interferometrická odhalování okolí hvězd typu Mira Ceti

Už více než 400 let profesionální i amatérští astronomové pozorují dlouhoperiodické proměnné typu Mira Ceti. Hvězdy tohoto typu, označované často jako Miridy, patří k pomalu pulzujícím hvězdám. Periody světelných změn leží v rozmezí od 80 dní do asi 4 roků. Nejčastěji ale pulzují v intervalu od 200 do 400 dní. Amplitudy světelných změn jsou větší než 3 magnitudy a někdy dosahují až 10 magnitud. Prototypem tohoto typu hvězd je Omikron Ceti, zvaná Mira, s periodou 332 dní a změnou hvězdné velikostí mezi 2 až 10 magnitudou. U některých hvězd tohoto typu se pozorovala i nevysvětlitelná krátkodobá vzplanutí.

17.09.2004 14:59 František Martinek Kosmonautika

ISS - příprava letu na Mars

Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.

17.09.2004 14:45 Karel Mokrý Kosmonautika

fórum České kosmické kanceláře

Česká kosmická kanceláře založila na svých stránkách fórum určené (nejen) pro studenty a absolventy VŠ, kteří se zajímají o kosmický výzkum a příbuzné aktivity.

17.09.2004 14:38 Tomáš Metelka Ostatní

Australané postaví v Antarktidě první skutečnou hvězdárnu

Australští astronomové oznámili ve čtvrtek 16.9. svůj záměr postavit v Antarktidě první skutečnou stálou astronomickou observatoř. Ta by podle nich mohla produkovat snímky téměř stejné kvality, jako dnes poskytuje Hublův teleskop. Výhodou projektu by ale měl být jen zlomek nákladů spojených se stavbou takového zařízení. Michael Ashley, vedoucí astronom na Universitě Nového Jižní Walesu, řekl že byli inspirováni úspěšným testem projektu Dome C (Kopule C), francouzsko-italské základny umístěné vysoko na antarktické plošině, kde již byla úspěšně vykonána řada astrofyzikálních experimentů i astronomických pozorování.

17.09.2004 07:45 Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2004 RNDr. Zdeňka Ceplechu, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne při zahájení česko německé vědecké konference „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“ na ČVUT , Thákurova 7, Praha 6 v úterý 21. září 2004 v 9 hodin. Laureátská přednáška „Momentky meteorů“ bude pro veřejnost přednesena 23. září 2004 v rámci doprovodného programu mezinárodní konference (viz níže).

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2004 Ing. Janu Tichou, ředitelku Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2004 byla udělena Ing. Janě Tiché za její přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizace astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne 23. září 2004 v Praze. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška „Balvany, vlasatice a KLENOT“ přístupná veřejnosti (viz níže).

Tiskové prohlášení ČAS číslo 63

17.09.2004 07:42 Pavel Suchan Ostatní

Pozvánka

na doprovodný program společné konference České astronomické společnosti a Astronomische Gesellschaft (astronomická společnost německy mluvících zemí) „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“, který se koná v Praze v budově Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v místnosti 206 v českém jazyce a je přístupný odborné i široké veřejnosti. Vstup volný.

16.09.2004 09:06 Tomáš Metelka Ostatní

Bylo hlavní město Inků postaveno podle nebeské pumy?

Puma byla pro Inky tak důležitým zvířetem, že podle ní vystavěli své hlavní město. Cusco bylo postaveno tak, aby vypadalo jako tmavá puma, temnotou zformované souhvězdí v Mléčné dráze, které podle svého výzkumu odhalil italský profesor Giulio Magli z katedry matematiky Milánské technické univerzity. Nedávno jej zveřejnil na fyzikální webové stránce arXiv , kterou spravuje Cornellova univerzita v Ithace, stát New York.

16.09.2004 09:04 Tomáš Metelka Kosmonautika

Hurikán Ivan stále ohrožuje let raketoplánu

Přestože podle posledních předpovědí se hurikán Ivan vyhnul Floridě i Cape Canaveral, americký raketový program nemá rozhodně vyhráno. Minul-li větrný živel jeden cíl, útočí nyní v plné síle na jiný.

16.09.2004 08:59 Ivo Míček Ostatní

Španělský zápisník VI

Pokračování reportáže z konference JENAM 2004 v Granadě.

15.09.2004 23:27 Kamil Hornoch Hvězdy

Napínavý příběh se šťastným koncem

Čekání na jubilejní dvacátou extragalaktickou novu netrvalopříliš dlouho, neboť se ji podařilo objevit na snímcích pořízenýchPeterem Kušnirákem pomocí 0.65-m ondřejovského reflektoru v noci6./7. srpna. Od objevu předchozí novy tedy uběhly pouze 4 dny.Nova byla zachycena těsně u okraje snímku, ale byla velice nápadná.Zpětně jsem její velice slabý předobjevový obraz nalezl na svýchsnímcích pořízených z Lelekovic pomocí 0.35-m reflektoru v nocích3./4. a 4./5. srpna. Jak se ukázalo později, jedná se o novu sneobvyklým chováním (viz přiložená aktuální světelná křivka).

15.09.2004 15:02 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pozor na prach z měsíce Io

Jupiterův měsíc Io je pokryt vulkány, nejžhavějšími a nejaktivnějšími vulkány v naší sluneční soustavě. Žhavé krátery chrlí velká oblaka plynu a prachu do výšek až 400 km nad povrch. Ta se pak nepřetržitě vlní a pulzují, klesají a znovu vyrůstají do výšky. Ohromné vyvržené fontány z prachu a popela půvabným obloukem padají zpět na povrch. Děsivě krásné divadlo. Vrcholky vyvržené hmoty vyčnívají až do ledového kosmu a pod nimi jako by sněží. Erupce obsahují síru, která vysoko nad povrchem krystalizuje a nakonec zbarví široké okolí sopky na žluto.

15.09.2004 12:45 Ivo Míček Ostatní

Španělský zápisník V