Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce EuropaV rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.
Nejrychleji rotující hvězda z blízkaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2011): Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii - ve Velkém Magellanově oblaku - a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.
Úplné zatmění Měsíce z června 2011. Autor: M. DruckmüllerV sobotu 10. prosince 2011 v podvečer se odehraje nad severovýchodním obzorem zatmění Měsíce. Ačkoliv půjde o zatmění úplné, na většině našeho území spatříme pouze závěrečnou fázi - částečné zatmění. Měsíc bude totiž vycházet nad obzor v době, kdy zároveň začne vystupovat ze zemského stínu. Půjde o poslední úplné zatmění Měsíce do roku 2015 pozorovatelné alespoň z části z České republiky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 164 ze 6. 12. 2011
Robotický manipulátor Canadarm2 na stanici ISS. Autor: NASANedávno jsem na serveru youtube shlédl video s onkologickou tematikou, pod nímž byl komentář následujícího znění: "Je to příšerné, kdyby se peníze nesypaly do šílených projektů NASA, ale raději se investovaly do boje proti rakovině." Odpusťme autorovi komentáře jeho slušně řečeno neinformovanost a ukažme si, že obě oblasti k sobě mají velmi blízko.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2011 získal snímek
"Galaxie v Andromedě", jehož autory jsou Karel a Martin Bůnovi.
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom.
Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2011.
Měsíc dorůstá k úplňku, nastává úplné zatmění Měsíce, viditelné jako částečné i z našeho území. Jupiter je nejvýraznějším objektem první poloviny noci. K ránu je vysoko Mars a nad východem vystupuje Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Ráno začne vylézat i Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeI v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.
Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David ČapekPukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny - meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.
Svitme si na cestu, ne na hvezdyDo soutěže přišlo celkem 1 555 fotografií od 61 autorů. Česko - slovenská porota, která zasedla na Hvězdárně Valašské Meziříčí, vyhlašuje výsledky této fotografické soutěže zaměřené na světelné znečištění.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. listopadu 2011.
Mars Express (zdroj: ESA)Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express,
byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině
října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici
nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.
planetka Lutetia - sonda RosettaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2011): Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Příklad zbytečného plýtvání energiíKrkonošský Harrachov se stal další obcí, která se rozhodla snížit na svém území světelné znečištění. V platnost dnes vstoupila vyhláška města, která zakazuje promítání světelných reklam a efektů na oblohu.
Průzkum povchu Marsu
Pokud půjde všechno podle současných plánů, v sobotu 26. listopadu 2011
se na kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station, konkrétně na jeho startovacím komplexu 41, zažehnou motory rakety
Atlas V (varianta 541)
a na svou cestu do vesmíru se vydá americká pojízdná laboratoř Mars Science
Laboratory (MSL). Jejím úkolem bude přistát na planetě Mars a provést průzkum
jejího povrchu.
Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta - Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném "Černé Slunce v Patagonii". Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2011 Doc. RNDr. Marku Wolfovi, CSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 162 z 23. 11. 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Michal MagnerV pátek 25. listopadu se v ranních hodinách světového času odehraje na jižním zemském pólu výrazné částečné zatmění Slunce. Půjde o poslední svého druhu, které se ve světě odehraje až do října 2014. Pro nadšené cestovatele zvané „eclipse chasers“ tak pomalu končí trpělivé čekání, neboť příští rok po dlouhé době opět nabídne jedno zatmění prstencové a jedno úplné. Středoevropané se navíc za přibližně dva týdny dočkají příbuzného jevu – rovněž ne příliš obvyklého zatmění Měsíce. Příští rok také spatří úkaz století…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
![\"Úplné](\"/_data/images/news/2011/12/06/zatmeni_mesice_cerven2011.jpg\" "\\"Úplné")
![\"Částečné](\"/_data/images/news/2011/01/06/p1160729.jpg\" "\\"Částečné")
