Astronomové si již dlouhou dobu pokládají otázku, proč je povrch nejmenší a nejvnitřnější planety naší Sluneční soustavy tak temný. Až do nynějška neexistovalo žádné uspokojivé vysvětlení této zajímavé skutečnosti. Nyní možná vědci přišli na nové vysvětlení, proč tomu tak je. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Geoscience. Vědci zde naznačují, že za vše může poprašek uhlíku z prolétávajících komet, který „barvil“ Merkur na černo po miliardu let.
Pozorování pomocí Hubblova kosmického teleskopu HST poskytla nejlepší důkazy existence podpovrchového oceánu slané vody na Ganymedu – největším měsíci planety Jupiter. Pravděpodobný oceán zřejmě obsahuje více vody než veškeré oceány a moře na naší planetě. Objevená kapalná voda má zásadní význam pro hledání obyvatelných světů mimo planetu Zemi a pro hledání života v podobě, jak ho známe na Zemi.
Astronomové informovali o objevu hvězdy, která prošla ve vnějších oblastech Sluneční soustavy přibližně před 70 000 roky, kdy lidé teprve začali svoji existenci na Zemi. Hvězdný průlet byl pravděpodobně dostatečně blízký, aby ovlivnil dráhy komet ve vnějším Oortově oblaku, avšak neandrtálci a cromagnonci – naši blízcí předchůdci – nebyli ohroženi. Současní astronomové jsou připraveni prozkoumat mnohem více podobných hvězd.
NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.
První jarní úplněk nastal den před Velikonoční nedělí, tedy 4. dubna. Přes internet jsme mohli vidět úplné zatmění Měsíce. Dnes je Měsíc ve fázi poslední čtvrti. Nezadržitelně se blíží k novu, a to znamená, že se stále zlepšují pozorovací podmínky pro slabé difúzní objekty, jakými jsou nejen mlhoviny, hvězdokupy a galaxie, ale také komety. Devět z nich budeme mít možnost spatřit v nadcházející lunaci i vizuálně. O které se bude jednat? To se dozvíte právě v tomto článku.
Jednou za přibližně 3 roky se na večerním nebi odehrává okuskvostné seskupení v podobě přiblížení blyštivě oslnivé planety Venuše k patrně nejkrásnější otevřené hvězdokupě na obloze - M45 Plejády či lidově Kuřátka. A právě víkend 11. - 12. dubna 2015 byl časem další z těchto vzácných příležitostí "planetu lásky" s "Býčí kupou" spatřit a hlavně zachytit i fotograficky. A že se dařilo, dokazuje právě tato čtenářská fotogalerie. Děkujeme všem čtenářům za snímky a těšíme se i na dodatečné další. Ostatně, počasí tomu poměrně přálo...
Přehled událostí na obloze od 13. 4. do 19. 4. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. Přichystán je start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Začínají večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice.
Před patnácti lety, 10. dubna 2000, nás navždy opustil český astronom a pedagog Jindřich Šilhán. Propagoval astronomii mezi veřejností, pořádal přednášky, vedl odborné kurzy a kroužky. Sám pozoroval meteory a zejména proměnné hvězdy. Díky jeho působení se úspěšně rozvíjela různá vizuální pozorování.
Americká sonda Messenger, která ze Země odstartovala 3. srpna roku 2004, v minulém roce oslavila celých deset let ve vesmíru. Jako první stroj v historii se stala umělou družicí nejmenší planety Sluneční soustavy, kolem níž neustále krouží a zblízka ji studuje. Cesta k Merkuru trvala sedm let, byla dlouhá osm miliard kilometrů a Messenger při ní prolétl jednou kolem Země, dvakrát kolem Venuše, třikrát kolem Merkuru a celkem patnáctkrát oběhl Slunce. I přes úspěchy mise, které tyto "ďábelské" manévry následovaly, se nyní má život Messengera schýlit k (téměř) nezvratnému konci...
Dne 12. dubna 2015 se v Praze uskuteční 15. celosvětová párty k oslavě prvního kosmického letu člověka: Noc Jurije Gagarina. Noc Jurije Gagarina (anglicky Yuri's Night, rusky Юрьева ночь) je mezinárodní oslava, slavená 12. dubna ve výroční den prvního kosmického letu člověka – letu Jurije Gagarina. Cílem akce je nejen zábava, hudba a tanec, ale i popularizace kosmonautiky a kosmických letů a výzkumů. Kde se jí můžete zúčastnit a na co se těšit?
Základní stavební kameny života mohou být ve vesmíru běžné.V protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu se astronomům poprvé podařilo odhalit složité organické molekuly, které jsou považovány za základní stavební kameny života. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) opět dokazují, že podmínky, za jakých vznikala Země i Slunce, nejsou ve vesmíru nijak unikátní. Výsledky byly publikovány 9. dubna 2015 ve vědeckém časopise Nature.
Nosným raketám Delta v tomto desetiletí téměř jistě odzvoní. Vzhledem k historii nosiče asi nikoho nepřekvapí, že velká část posledních připravovaných startů bude patřit armádním satelitům včetně několika velmi těžkých, které nutně potřebují Deltu IV Heavy – bude mimochodem zajímavé sledovat trend na tomto trhu, až Delta IV Heavy skončí. Kromě toho ale Delty do svého odchodu do důchodu vynesou i několik vědeckých satelitů, mezi nimiž hraje prim Solar Probe Plus určená k velmi blízkému studiu Slunce.
Během soumraku večer 6. 4. 2015 v 19:31 SELČ byl pozorován další velmi jasný bolid. Převážná část pozorování pochází z oblasti severního Maďarska a jižní poloviny Slovenska. Vzhledem k času úkazu nebyly ještě v provozu ani kamery sítě EDMONd, ani celooblohové kamery Evropské bolidové sítě. Z tohoto důvodu se naše současné znalosti tohoto úkazu opírají o záznamy onboard kamer z automobilů, o vizuální pozorování a také o fotografie stopy, která zůstala viditelná 6 minut po průletu bolidu atmosférou Země.
Únor roku 2015 nám přinesl několik zajímavostí ohledně nově objevených komet. Mezi nimi je například jedna kandidátka na objekt viditelný alespoň prostřednictvím středně velkých přístrojů nebo pozůstatek komety úspěšně pozorovaný českými astronomy. O jaké komety se tedy jedná? Na to se můžete podívat v tomto článku.
... Když Zeus vyrostl, donutil otce vyvrhnout své sourozence a utkal se s ním o moc. Po deset let spolu bojovali. K Diovi se přidali Hádés, Poseidón, Kyklópové, Hekatoncheirové, které osvobodil z Tartaru, dokonce i někteří Titáni v čele s Ókeanem … Tak zvítězil nejvyšší z řeckých bohů, Římany pak jmenován Jupiterem, o nadvládu nad nebem i zemí. I dnes nám jeho majestátný poklidný svit připomíná vznešenou královskou planetu, kterou i astrologové považovali za královskou, aniž by tušili, že je ve Sluneční soustavě planetou největší. Vždyť sám zabere téměř tři čtvrtiny hmoty všech planet dohromady.
„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.
Většina z nás ví, co způsobuje polární záře na Zemi. Jsou to nabité částice slunečního větru vnikající do magnetosféry Země, která je odklání do oblastí magnetických pólů Země. Zde potom pronikají do atmosféry a způsobují krásnou nebeskou podívanou. Co však způsobuje neustálé polární záře na největší planetě naší Sluneční soustavy?
Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.
Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.
Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
