Trojhvězdný systém Fomalhaut Autor: Amanda Smith Jak již bylo zjištěno dříve, kolem jasné hvězdy Fomalhaut existuje nápadný disk, který je zásobárnou materiálu pro vznik planet. Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 25 světelných roků od Země. Díky této malé vzdálenosti jsme u ní byli schopni objevit spoustu charakteristických detailů: od teplého vnitřního disku v blízkosti hvězdy až po vzdálenější studený disk, který je jakousi obdobou Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, hledá k doplnění svého týmu zaměstnance na pozici odborný pracovník/pracovnice – astronom. Nástup v březnu 2014.
Mapa oblohy 22. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 20. 1. do 26. 1.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše se vyhoupla na ranní oblohu. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce je zatím velmi nízká. ESA „probouzí“ sondu Rosetta na cestě ke kometě. Přelety ISS nastávají ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. ledna v 19:00 SEČ.
Josip KleczekCítím zde svou povinnost napsat pár odstavců s ohlédnutím za výjimečnou osobností Josipa Kleczka a uvést zde mimo jiné i pár osobních vzpomínek. Z nového roku 2014 ještě neuplynul ani týden, když se na stránkách České astronomické společnosti a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky objevila stručná zpráva, že v neděli 5. 1. 2014 ráno zemřel ve věku devadesáti let po dlouhé nemoci Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., jednen z našich nejvýznamnějších slunečních fyziků a popularizátorů vědy. Odešel tak vzácný člověk, který se vyznačoval nejen renesančními encyklopedickými znalostmi, ale též neutuchající pracovitostí, životním elánem, radostí z poznání, skromností a laskavostí.
Představa exoplanety obíhající kolem hvězdy ve hvězdokupě M 67 - eso1402 Autor: ESO/L. CalçadaTři roky hledání spektrografem HARPS přinesly objev nových planet ve hvězdokupě M 67
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2014): Astronomové objevili trojici planet obíhající kolem hvězd ve hvězdokupě M 67. Při pozorování využili služeb řady přístrojů, především nejlepšího světového lovce exoplanet – spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři ESO/La Silla v Chile. Přestože dnes vědci znají přes tisíc potvrzených exoplanet – planet mimo Sluneční soustavu obíhajících kolem cizích hvězd, pouze několik jich bylo objeveno ve hvězdokupách. Jedna z nově nalezených exoplanet obíhá kolem velmi vzácného typu hvězdy, která je ve všech směrech téměř identickým dvojníkem našeho Slunce.
Fjodor Jurčichin při výstupu ze stanice ISS v červnu 2013 v ruském skafandru Orlan Autor: NASAAktivní ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin. Lidem, kteří sledují současnou kosmonautiku, jméno zajisté chronicky známé. Po své kosmické premiéře v roce 2002, kdy s americkými kolegy krátkodobě navštívil při misi raketoplánu Atlantis tehdejší zárodek stanice ISS, si počkal, až bude orbitální komplex hotovější a již třikrát na jeho palubu zavítal k dlouhodobé misi, dvakrát stanici velel. Zatím poslední výpravu do vesmíru zažil od května do listopadu 2013 a v jejím závěru přivezl zpět na Zemi olympijskou pochodeň. Celkem ve vesmíru pobyl 537 dní a je dvanáctý ve světových tabulkách času stráveného mimo Zemi.
Co soudí o přítomnosti žen v kosmu či jak vzpomíná na nouzové přistání z oběžné dráhy? Následující rozhovor s ním pořídili autor článku a Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Fotografie exoplanety beta Pictoris b Autor: Gemini SouthPo téměř celé desetiletí trvajícím vývoji, konstrukci a testování nového přístroje se podařilo astronomům přímo vyfotografovat a analyzovat planety u jiných hvězd než Slunce novým přístrojem pojmenovaným Gemini Planet Imager (GPI). Byl navržen, vyroben a optimalizován pro zobrazování slabých planet v blízkosti jasných hvězd a k průzkumu jejich atmosfér.
Jasný bolid zachycený 23. 12. na videostanici Maruška. Autor: CEMeNt.Již více jak jeden rok je v činnosti stanice pro videopozorování meteorických rojů na meteorologické stanici Maruška na stejnojmenném vrcholu Hostýnských vrchů. První kamera, orientovaná JV směrem, byla spuštěna 25. 6. 2012. Druhá kamera, tentokrát orientovaná JZ směrem, byla následně spuštěna 6. 10. 2012 (před maximem meteorického roje Drakonid a Orionid). Za dobu svého působení se podařilo zrealizovat pozorování a analýzu již desítek meteorických rojů a několika opravdu jasných meteorů.
Trpělivé zkoumání snímků nebe pořízených digitální kamerou pomohlo Pavlu Cagašovi k objevu jedinečné soustavy čtyř hvězd tvořících dvě dvojice, které kolem sebe vzájemně obíhají. Dráhy obou dvojic hvězd v soustavě jsou orientovány natolik příznivě, že odhalují neobvyklé parametry svých oběžných drah.
Artur Kraus Autor: Petr KomárekNový rok 2014 nám přinesl jedno krásné jubileum. Právě v tomto roce oslavíme nádherných 160 roků od narození legendárního pardubického popularizátora astronomie, zřizovatele první lidové hvězdárny v Čechách a propagátora sportu a technických novinek, pana barona Artura Krause. Za svůj bohatě prožitý život stihnul neuvěřitelné množství úžasných věcí, které do dnešních dob nebyly plně doceněny. Patrně až budoucí generace najdou odvahu pro nezaujatý vhled a plné docenění života a díla tohoto průkopníka tak, jak jej skutečně prožil, včetně jeho přínosu pro město Pardubice. V krátkém seriálu s názvem „160 let Artura Krause“ vás tak nyní budeme postupně seznamovat se skutky tohoto velikána, kterými se nesmazatelně zapsal do historie české astronomie, techniky či sportu.
Mapa oblohy 15. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 13. 1. do 19. 1.
Měsíc je kolem úplňku. Venuše je krátce po dolní konjunkci se Sluncem. Večer je vidět Merkur. Jupiter je vidět již od setmění. Po půlnoci lze pozorovat Mars a ráno Saturn. Slunce potěšilo naše oči velkou skvrnou, aktivita se poté snížila. Raketa Antares s lodí Cygnus konečně odstartovala k ISS. Přelety stanice nyní nastávají ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. ledna v 18:00 SEČ.
V minulosti bývaly postrachem králů, armád i obyčejných lidí. Jejich zjev na obloze nevěstil nic dobrého. Králové prohrávali bitvy, někteří v nich i umírali. Na druhou stranu, vítězná armáda mohla naopak kometu považovat za zvěst dobra. A co my?
Demonstrační exemplář Cygnusu se blíží k ISS v září 2013 Autor: NASAPrvní operační loď Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp., zahajující plnění dvoumiliardového vládního kontraktu, byla čím dál blíže k Mezinárodní kosmické stanici, jejíž robotická paže 4,5tunové plavidlo odchytila krátce po poledni našeho času v neděli 12. ledna 2014. Složité a nebezpečné nebeské manévry se beze zbytku zdařily! Přenos začal zde v 11 hodin.
Cygnus je pevnou součástí stanice na 42 dnů počínaje 14:05 SEČ.
Dr. Jiří Březina v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.V prvním díle pořadu Hlubinami vesmíru v roce 2014 bude setkání s dr. Jiřím Březinou. Tématem je planetologie. Už nyní běží reprízy, nejbližší právě dnes 9. ledna od 18:40.
Astronomická družice Kepler (NASA) Autor: NASAMezinárodní tým astronomů objevil první exoplanetu s hmotností podobnou Zemi na základě pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitu), která obdržela označení KOI-314c. Jedná se o nejmenší planetu co do hmotnosti a přesně změřeného průměru. Kupodivu, ačkoliv její hmotnost je stejná jako u Země, její průměr je o 60 % větší. Z toho vyplývá, že musí být obklopena mimořádně hustou plynnou atmosférou.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 196 z 9. 1. 2014.
LT 2013. Autor: Věra Bartáková.Už třetí Vesmírná odysea!
V srpnu 2014 odstartujeme na třetí výpravu do hlubokého vesmíru. Tajemná brána MAT 2, objevená před dvěma lety na Japetu a vedoucí do systému 55 Cnc, nás tentokrát zavede na velice nehostinnou, horkou a suchou planetu, obývanou drsnými Disany. Podaří se našim týmům zabránit válce mezi Disem a Nyjordem? Zachráníme miliony životů?
Černí díra v binárním systému 4U1630-47 Autor: ESA/ATG medialab Astronomové zkoumali jednu z mnoha černých děr hvězdného typu v naší Galaxii pomocí rentgenové kosmické observatoře XMM-Newton, provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařil se jim překvapující objev: družice zaregistrovala doslova koktejl různorodých částic vyvrhovaných z okolí černé díry.
Názorné porovnání velikosti planety Jupiter se Zemí. Autor: NASA.Největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter – je k Zemi nejblíže vždy kolem své opozice se Sluncem. Letos taková konstelace nastala 5. ledna 2014. Jupiter se ocitl na opačné straně oblohy oproti Slunci, vycházel za soumraku, zapadal za rozbřesku. Pro milovníky pozorování planet je od tohoto data Jupiter čím dál lépe pozorovatelný. Už v malém dalekohledu jsou vidět jeho nejjasnější měsíce, větší přístroj (na nejbližší hvězdárně) představí i tvář planety plnou oblačných pásů. Jako bonus leží v době své kulminace prakticky nejvýše nad obzorem, co to jde. Vydejte se proto Jupiter pozorovat!
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
