sněžná čára oxidu uhelnatého v systému TW Hydrae - ALMA - eso1333 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Sněžná čára pro tvorbu planet a komet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2013): Ve vzdáleném mladém planetárním systému byla vůbec poprvé zaznamenána sněžná čára, hranice, za kterou se daná sloučenina vyskytuje jen ve formě ledu. Tato sněžná čára byla pozorována v okolí hvězdy slunečního typu TW Hydrae. Objev by nám mohl přinést nové informace o vzniku planet a komet, o podmínkách které určují jejich složení a tedy i historii Sluneční soustavy. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Science Express.
Léto je v plném proudu a noční obloze nad našimi hlavami dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. To ovšem astronom stojící či sedící u dalekohledu mířícího do těchto končin nepostřehne. Co však jistě pocítí, je nadšení nad hvězdnou bohatostí galaktického ramena naší Galaxie, rozervaného v tomto souhvězdí komplexem prachových mračen zvaných „Velká trhlina“. To však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších.
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
Vladimír Wagner. Autor: TV Noe.První sobotu v měsíci 3. srpna ve 20:00 můžete sledovat premiéru pořadu Hlubinami vesmíru. V ní budeme pokračovat s dr. Vladimírem Wagnerem o souvislostech jaderné fyziky s astronomií.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Planetka 2013 MZ5. Autor: NEO.Už známe více než 10000 planetek a komet, které mohou proletět v blízkosti Země. Pořadové číslo 10000 patří objektu označenému předběžně jako planetka 2013 MZ5. Jeho první spatření se uskutečnilo v noci 18. června 2013 prostřednictvím dalekohledu Pan-STARRS-1, který je umístěn v nadmořské výšce více než 3 km u kráteru Haleakala na Havaji.
oblak plynu roztrhaný černou dírou uprostřed Galaxie - eso1332 Autor: ESO/S. GillessenVLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2013): Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.
Měsíc a Jupiter. Autor: Karel KučeraNa začátku srpna 2013 se nám v průběhu noci na obloze představí všech osm planet Sluneční soustavy a ještě něco navíc. Nejlepší podmínky pro pozorování všech planet naší soustavy přitom nastanou o víkendu, v průběhu noci ze 3. na 4. srpna 2013.
Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8.
Měsíc je v poslední čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají na ranní obloze.
Začínají létat Perseidy, doplňují je pomalé Kaprikornidy. Startuje také HTV 4 k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. července ve 22:00 SELČ.
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)V sobotu 27. července 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou exoplanety, tedy planety u jiných hvězd.
Výstava Človek a vesmír Autor: Pavol RapavýČlověk a Vesmír je názov netradičnej výstavy, ktorá je výsledkom spolupráce Novohradského múzea a galérie v Lučenci a Hvezdárne v Rimavskej Sobote. Obrázky astronomických objektov nájdeme v každej hvezdárni, no zväčša sú to snímky z profesionálnych observatórií, Hubblovho ďalekohľadu či kozmických sond. Výstavy v profesionálnych galériách sú však skôr výnimkou.
Hvězdný vějíř v Adromedě Autor: Stellarium Většina průvodců po hvězdné obloze se soustředí na objekty, k jejichž sledování je zapotřebí alespoň malý dalekohled. Přitom při pohledu na noční oblohu i pouhým neozbrojeným okem můžeme najít zajímavé objekty, které by bylo škoda opomenout. Patří mezi ně třeba obrazce, které vytvářejí souhvězdí. Při jejich prohlížení člověk někdy jen žasne, jakou museli mít naši předci představivost, když pro ně vymýšleli jména. Jen málokdy se povede, že obrazec je na první pohled podobný svému pojmenování. Občas je zapotřebí hodně velké fantazie, abychom si dokázali představit objekt, po kterém je souhvězdí pojmenováno. Útěchou nám může být fakt, že na severní polokouli alespoň ve většině případů souhvězdí tvoří výrazná uskupení hvězd, která si nějaké pojmenování zaslouží. Na jižní polokouli je to výrazně horší. Poměrně často zde narazíme na velmi nevýraznou část oblohy, která nese takové jméno jako Indián, Hodiny, Malý vodní had, Malíř nebo třeba Chameleón. V těchto případech snad ani při sebebujnější fantazii člověk nemůže spatřit na slabém hvězdném pozadí obrysy daného předmětu, zvířete či bytosti.
Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Autor: NASAVědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.
Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science InstituteMinulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.
Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7.
Měsíc je kolem úplňku. Pozorovat můžeme zvečera Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Máme tu dozvuky nočních svítících oblak.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. července ve 22:00 SELČ.
Videoreportáž magazínu Vědmág. Autor: Youtube.Hvězdárna a planetárium Brno odstartovala ve spolupráci s internetovým magazínem Vědmág vzdělávací projekt Ke hvězdám. Jeho cílem je přiblížit široké veřejnosti zajímavá fakta o vesmíru.
Srážka neutronových hvězd v představě malíře Autor: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc.Pozemské zlato má původ ve srážkách neutronových hvězd.
Zlata si vážíme z mnoha důvodů: je na pohled krásné, je používáno v podobě šperků a je poměrně vzácné. Na Zemi se vyskytuje v malém množství především proto, že je vzácné v celém vesmíru. Na rozdíl od chemických prvků, jako je uhlík nebo železo, nemůže zlato vznikat v nitrech hvězd při termojaderných reakcích. Místo toho vzniká při mnohem katastrofičtějších událostech, které označujeme termínem krátkodobý záblesk záření gama (GRB – gamma-ray burst).
Plakát k akci Africké odpoledne. Autor: Hvězdárna v Úpici.V neděli 21. července 2013 se od 15 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční unikátní program s názvem Africké odpoledne. V rámci tohoto odpoledne se odhalí fotografická výstava s africkou tématikou, uskuteční se přednáška o expedicích za zatměním Slunce do Afriky, proběhne pozorování oblohy a nebude chybět občerstvení. Ovšem hlavní bod programu se odehraje v exteriéru hvězdárny na postaveném pódiu, kde vystoupí světově uznávaná taneční skupina IYASA ze Zimbabwe.
Luca při výstupu 16. 7. 2013, jen chvíli před ohlášením prvních potíží Autor: NASALuca Parmitano – současný obyvatel Mezinárodní kosmické stanice v rámci 36. dlouhodobé posádky a zároveň první italský občan, který podnikl výstup ve skafandru mimo kosmické plavidlo. Včera zahájil svoji již druhou kosmickou vycházku, která však musela být nouzově a akutně ukončena, protože Lucovi se začalo ve skafandru hromadit více a více vody. Jak to s Lucou dopadlo a kde se tam ta voda vzala?
Historický Manětín. Autor: Josef Jíra.Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na akci Manětínská oblast tmavé oblohy 2013, která se uskuteční v pátek 19. července 2013. Smyslem této akce je představit astronomické aktivity našich organizací a upozornit na stále se zhoršující podmínky stavu noční oblohy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
